Výživa a imunita | Prameny zdraví

Výživa a imunita

Od narození jsme vystaveni nepřetržitému náporu baktérií, virů a dalších organismů působících nemoci. Bez účinného ochranného štítu by každý z nás velmi rychle podlehnul infekční nemoci nebo rakovině. V této bitvě s mikrobiálními útočníky se chráníme komplexním souborem obranných opatření, kterým se dohromady říká imunitní systém.

Výživa a imunita

Rubrika: Další nemoci | Typ článku: Články

Imunitní systém se dokáže pozoruhodně přizpůsobovat a je schopen vytvářet ohromné množství buněk a molekul, které jsou schopné rozeznat a zneškodnit neomezené množství cizích vetřelců.

Existují dvě funkční pobočky imunitního systému:
Vrozená imunita je základní odolností vůči nemocím, se kterou se narodíme - působí jako první obranná linie. Zahrnuje bariéry proti infekci, jako je kůže, slizniční membrány a tělesnou teplotu. Zahrnuje také speciální chemikálie, jako je interferon, a buňky, jako jsou NK buňky a neutrofily, které dokáží pohltit, zabít a vstřebat celé mikroorganismy.
Získaná imunita, které se také říká specifická imunita, reaguje specificky na každý infekční činitel, který je poté imunitním systémem "memorizován".

Získaná imunita se aktivuje, když se vrozené imunitě nepodaří účinně bojovat s útočícím patogenem. Systém získané imunity zahrnuje speciální buňky, kterým se říká B- a T-lymfocyty, které produkují velkou řadu specializovaných chemických látek, kterým se říká protilátky a cytokiny. T-buňky se rovněž angažují v přímém souboji buňky proti buňce.

Imunitní buňky závisí na živinách, které jíme

U rostoucího zárodku a v prvních několika měsících života má výživa dopad na rozvoj imunitního systému. Již dlouho je známo, že podvyživené děti mají velké riziko vážných a život ohrožujících infekcí. Nedostatek bílkovin a kalorií negativně ovlivňuje prakticky všechny součásti imunitního systému. Do souvislosti s narušenou imunitou je dávána i mentální anorexie.

I během dalšího života zůstávají živiny důležité pro imunitní reakci organismu. Zinek, železo, měď, selen, vitamíny A, B-6, C a E, ty všechny hrají klíčovou roli při udržování optimální imunitní odezvy. Většinu těchto živin lze nejlépe získat konzumováním ovoce, zeleniny, celozrnných obilovin, ořechů a semen.
Soudobý výzkum se soustředí na roli, kterou má nedostatek některých specifických živin a podávání výživových doplňků na imunitní systém v celé šíři lidské populace, včetně starých lidí, dětí, dospělých žijících v rozvíjejících se zemích, pacientů postižených virem HIV, pacientů s poruchami příjmu potravy i zdravých dospělých lidí.

Antioxidanty a imunitní systém

Imunitní buňky mohou být poškozeny vystavením kyslíku - tomuto procesu se říká oxidace a dochází během něj k produkci velmi škodlivých látek, známých jako volné radikály. Zabránit tomuto poškození dokáží odpovídající množství antioxidantů, jako jsou vitamíny C a E, podobně jako obsah různých fytochemikálií. Rovnováha mezi antioxidanty v potravinách a oxidanty (látkami, které způsobují poškození oxidací) je důležitá pro funkci imunitních buněk. Studie zjistily, že strava bohatá na antioxidanty souvisí se sníženým výskytem rakoviny. Tento vztah může být částečně důsledkem zlepšené imunity v důsledku obsahu antioxidantů.

Výživa a imunita u starých lidí

Potřeba optimálního příjmu živin a antioxidantů pro dobrou funkci zdravého imunitního systému je zvláště důležitá pro staré lidi. Nedostatečná imunitní odezva spojovaná se stářím je částečně odpovědná za utrpení, která tento věk provázejí. Konkrétně dochází u některých lidí ke snížení počtu T-buněk. Starší lidé jsou náchylnější k mnoha infekcím, autoimunitním onemocněním a rakovině, v porovnání s mladšími lidmi. Ve stáří se zvyšuje tvorba volných radikálů, což k tomuto jevu, minimálně zčásti přispívá.

Dvě studie ukázaly, že denní podávání výživových doplňků obsahujících nízké až střední dávky určitých živin zlepšovalo imunitní funkce u starších dospělých jedinců. Dlouhodobé podávání beta-karoténu (50 mg denně po 10-12 let) bylo ve vztahu ke zvýšené aktivitě NK-buněk u zdravých starších mužů. Podávání doplňků vitamínu E bylo soustavně spojováno se zlepšenou imunitou u starých lidí, a to i když měly normální hladinu vitamínu E. Zjištění ze studií na zvířatech i na lidech naznačují, že vitamín E hraje pro dobrou funkci imunitního systému důležitou roli. Dokonce i mírný nedostatek vitamínu E zhoršuje imunitní odezvu, zatímco zásobení dávkami vyššími než jsou dávky doporučené imunitu zlepšuje. Současná doporučená denní dávka vitamínu E tak nemusí být dostatečná pro optimální imunitní funkci u starých osob.

Mají vegetariáni zvýšenou imunitu?

Jenom několik málo studií porovnávalo imunitní funkce u vegetariánů a ne-vegetariánů. Jedna studie na 22 vegetariánech a 22 ne-vegetariánech nenalezla žádný rozdíl v aktivitě NK-buněk. Podobně i ve studii na 8 atletech konzumujících buď lakto-ovo-vegetariánskou stravu nebo stravu s vysokým zastoupením masa nebyl zjištěn žádný rozdíl v aktivitě NK-buněk anebo funkci T-buněk. Ve studii na 80 ženách s různými stravovacími návyky se nepodařilo zjistit žádnou souvislost mezi příjmem produktů živočišného původu a imunitou. Ani nedávná studie vypracovaná na Loma Linda University, která porovnávala 25 veganů a 20 ne-vegetariánů, nezjistila žádný rozdíl v aktivitě NK-buněk nebo funkci T-buněk.

Tato zjištění jsou překvapivá, víme-li, že studie skutečně ukazují souvislost mezi rostlinnými součástmi, jako jsou antioxidanty - které jsou ve vegetariánské stravě více zastoupeny - a imunitní funkcí. V porovnání s ne-vegetariány mají vegetariáni typicky vyšší příjem ovoce a zeleniny, antioxidantů a fytochemikálií, které jsou všechny důležitými faktory dobré funkce imunitního systému. Vegetariáni také konzumují více sójových výrobků, které rovněž mohou mít určitý pozitivní význam pro imunitu. I když se jedná ještě spíše o spekulace, v laboratorních studiích se ukázalo, že isoflavony ze sójových bobů stimulovaly aktivitu NK-buněk. U myší se prokázalo, že isoflavon zvaný daidzein zvyšoval buněčnou imunitní odezvu.

Vegetariáni mají rovněž vyšší příjem rostlinných sterolů (fytosterolů), což může také přispívat ke zlepšení imunitních funkcí. A nakonec, vegetariáni mají rovněž nižší hladinu některých látek, jako je např. železo, které může působit jako pro-oxidant.

Pro vysvětlení nedostatku zjevných prospěšných účinků vegetariánské stravy je možných několik vysvětlení. Dosud vypracované studie se zabývaly mladými nebo lidmi středního věku; je přitom možné, že prospěšný účinek, který má pro imunitní systém strava rostlinného původu se projeví pouze při stresovém zatížení ve stáří. A i když se o této teorii stále diskutuje, někteří specialisté na výživu a imunologii se domnívají, že je nutné větší zásobení důležitými živinami, než jaké je možné získat potravou, máme-li dosáhnout optimální imunitní funkce, a to zvláště ve vyšším věku. Toto doporučení však vyčkává na výsledky několika probíhajících studií, které se zabývají jak účinností, tak bezpečností výživových doplňků. Velmi vysoké dávky některých vitamínů a minerálů jsou spojovány s potenciálními zdravotními problémy - a nadbytek jedné živiny může mít škodlivý účinek na vstřebání a využití druhé živiny.

Data, která jsou v současné době k dispozici, velmi silně nasvědčují tomu, že starší vegetariáni, kteří konzumovali po většinu svého života pestrou skladbu rostlinných potravin, by měli mít v porovnání s ne-vegetariány lepší funkci imunitního systému.

Dr. Nieman je profesorem na Appalachian State University v Severní Karolině.

Počet přečtení: 4 142 Datum: 29. 9. 2006