Vegetariání: očima lékaře | Prameny zdraví

Vegetariání: očima lékaře

Přes očividné důkazy o zdravotní prospěšnosti vegetariánské životosprávy, přes odborně kompetentní objasnění všech otázek týkajících se vegetariánství, různé zájmové skupiny stále vydávají bez váhání miliony na takzvaný výzkum příčin nemocí.

Vegetariání: očima lékaře

Rubrika: Mýty a omyly | Typ článku: Články

Kouzlí a žonglují se zdravotními rizikovými faktory, honí se za iluzorními představami, a chorobné následky léčí potom chemickými preparáty.

Většího úspěchu by však bylo dosaženo poukazem na nevyvratitelné výsledky výzkumů na vegetariánech a připomínkou osobní zodpovědnosti za výživu a celkovou životosprávu. K rizikovým faktorům mnoha chorob patří ovšem i alkohol, nikotin, káva, čaj a cukr. Příznivý zdravotní stav testovaných vegetariánů souvisí často i s tím, že se většinou takových pochutin zřekli.

Německé výzkumy vegetariánů

Následující poznatky, údaje a čísla jsou odvozeny převážně z vědeckých studií university v Giessenu, Centra pro výzkum rakoviny v Heidelbergu a Spolkového zdravotního úřadu v Berlíně. Tyto studie téměř souhlasně dospěly k názoru, že vegetariáni jsou jen nepatrně náchylní k onemocnění a mají naprosto normální tělesnou hmotnost, výborné výsledky laboratorních rozborů i optimální výši krevního tlaku. Přesto, že se v průměru dožívají podstatně vyššího věku, četnost výskytu nádorových chorob je významně snížená. Prokazatelně se také prodlouží život pacienta s rakovinou, i když přejde na vegetariánskou stravu až po vypuknutí choroby.

Povšechná náchylnost k infekcím se pohybovala pod hranicí 20% průměru, ve stejném rozmezí jako frekvence nutného lékařského ošetření. Všechny tři studie došly k souhrnnému zjištění, že se u vegetariánů neprojevují žádné nedostatky a že jejich zdravotní stav je pozoruhodně dobrý. V rámci tohoto výzkumu bylo testováno 4 000 osob stravujících se víc než deset let vegetariánsky.

Zatímco dříve byl vegetariánský způsob výživy motivován především etickými důvody, dnes jsou na prvním místě uváděny úvahy zdravotní. Potom teprve následují pohnutky etické, estetické, náboženské a filozofické. Zvýšení tělesné výkonnosti udává jako důvod svého rozhodnutí 22% vegetariánů. Tři čtvrtiny všech vegetariánů provozují nějaký sport, běžně gymnastiku nebo jógu, téměř polovina se pravidelně postí. Vyhraněný zdravý životní styl se projevil také v absenci kouření - 94% testovaných byli nekuřáci - i v rozsáhlém odmítání alkoholu, kávy a černého čaje. Jen 5,6% zkoumaných osob používalo rafinovaný cukr.

Vztah k lékaři

V souvislosti s vegetariánstvím se projevuje i zajímavý vztah k lékaři. Jeho rady týkající se léčebné výživy jsou brány s velkou rezervou, alopatická medikamentózní léčba je posuzována skepticky. Více než třetina vegetariánů navštěvuje v případě potřeby raději léčitele a více než dvě třetiny užívají pouze přírodní nebo homeopatická léčiva.

Laboratorní hodnoty

Laboratorní rozbory ukázaly u všech testovaných - u mužů i u žen - normální hodnoty hemoglobinu i železa v krevním séru, rovněž obsah kyseliny močové byl normální. Důležité hodnoty cholesterolu a hladina triglyceridů se pohybovaly u více než 80% sledovaných osob na spodní hranici normálního rozpětí, nejnižší byly u čistých vegetariánů (neužívají vůbec žádné produkty živočišného původu, tedy ani mléčné výrobky či vejce). Jestliže za rizikovou hranici pro onemocnění věnčitých tepen považujeme poměr LDL cholesterolu k HDL cholesterolu o průměrné hodnotě 4,5, pak u vegetariánů hodnota 2,0 a méně riziko srdečních chorob prakticky vylučuje.

Dalším objektivním měřítkem výborného zdravotního standardu byly bez výjimky i všechny ostatní složky krevního séra. Jejich hodnoty se pohybovaly v optimální části normálního rozmezí.

Rizika chorob

Dlouhodobá studie se dále zabývala nádorovými chorobami z hlediska počtu onemocnění i úmrtí a četností tvorby nádorů na jednotlivých orgánech. Pětiletá analýza úmrtnosti ukázala u vegetariánů zřetelně snížené riziko úmrtí při všech smrtelných srdečních a oběhových chorobách. U všech, stejně u mužů jako i u žen, nelze přehlédnout přímý vztah mezi ischemickým srdečním onemocněním a konzumací masa. Pravděpodobnost úmrtí na infarkt myokardu tvoří u vegetariánů jen 5% průměrného rizika. Stejně působivou se ukázala souvislost mezi bezmasou výživou a výskytem onemocnění rakovinou, který se pohyboval pod hranicí 10% průměru.

Dokonce i riziko rakoviny prsu se u žen nekonzumujících maso ukázalo téměř čtyřikrát nižší než u nevegetariánek. I ženy, které už onemocněly, měly po nasazení vegetariánské stravy nejen objektivní příslib delšího života, ale také subjektivně snesitelnější průběh nemoci.

Statisticky zjištěna byla i nápadně snížená četnost onemocnění žlučovodů a tvorby žlučových kamenů, zánětlivých onemocnění tlustého střeva a střevních nádorů. Žaludeční a střevní obtíže a poruchy trávicího ústrojí se u vegetariánů téměř nevyskytovaly. Ani ve vlastní anamnéze testovaných, ani v biochemické analýze nebyly nalezeny známky postižení dnou nebo artrózou či urémií. Všichni vyšetřovaní měli nadprůměrně dobrou funkci ledvin, zátěžový test na bílkoviny prokázal ve všech případech dobrou výkonnostní rezervu.

Další velké studie

Výsledky německých výzkumů jsou v plném souladu s výsledky tzv. mormonské studie, zkoumající po dobu osmi let více než 10 000 osob. Stejně hodnotné výsledky přinesl i pětiletý norský výzkum 1 232 vegetariánsky žijících mužů a žen a osmiletá americká "fitness studie" 13 344 mužů i žen, dlouhodobých vegetariánů. Testování revmatiků v Oslo pak potvrdilo, že vegetariánská strava přináší pacientům nejen subjektivně, ale i objektivně pozorovatelné trvalé zlepšení u revmatických zánětlivých kloubních onemocnění.

Velká čínská studie

Podstatný význam mají i výsledky rozsáhlého výzkumu čínských vegetariánů. Tato velká studie byla společným projektem americké Cornellovy university, anglické Oxfordské university a dvou čínských universit. Dr. Collin T. Campbell při ní testoval přes 8 000 Číňanů. Pro epidemiologické výzkumy v letech 1983 a 1984 nemohla žádná země nabídnout lepší podmínky než právě Čína.

Víc než 90% Číňanů žije a umírá v oblasti, kde se narodili. Téměř výhradně se živí potravinami pěstovanými lokálně, po celý život stejnými a převážně v přirozeném stavu, nikterak průmyslově zpracovanými. Po celý život pijí stejnou vodu a žijí ve stejných přírodních a pracovních podmínkách. Vzhledem k omezené mobilitě představují geneticky relativně homogenní skupinu obyvatel, jejíž životospráva se takřka od kolébky až ke hrobu nemění.

Čínský výzkum znovu potvrdil, že živočišné bílkoviny a tuk jsou odpovědné nejen za srdeční a oběhové choroby, ale také způsobují nebo aspoň silně napomáhají vzniku nejčastějších druhů rakoviny, cukrovky, osteoporózy a řady poruch látkové přeměny. Čím větší je jejich podíl ve výživě, tím častěji se tyto "nemoci z nadbytku" objevují. Na důležitý specifický faktor pro tvorbu nádorů prsu a ženského pohlavního ústrojí ukazuje okolnost, že u žen konzumujících maso nastupuje puberta až o pět let dříve. U vegetariánsky živených Číňanek se tato rakovinná onemocnění téměř neobjevovala.

Tisíce laboratorních vyšetření se soustředily na zhruba sto padesát nejdůležitějších nemocí, výsledné hodnoty zaplnily téměř tisícistránkový spis. Množství výsledků této studie zpochybnilo do té doby uznávané lékařské názory.
Bylo například prokázáno, že u nás tak hojně se vyskytující osteoporóza nemá co dělat s nedostatkem vápníku. Číňanky přijímají průměrně jen poloviční množství vápníku ve srovnání s Evropankami, a přesto osteoporózu prakticky neznají. Pokrývají ovšem přísun vápníku výhradně rostlinnou stravou, nikoli mléčnými výrobky, jak je zvykem u nás.
Právě tak bylo vyvráceno tvrzení, že aflatoxiny plísní vyvolávají rakovinu jater. Podle těchto výzkumů je nutno tento druh rakoviny připsat chronicky zvýšené hladině cholesterolu ve spojení s subchronickou infekcí hepatitidy B. Aflatoxin jako příčina vzniku choroby byl vyloučen.

Ačkoli všechny výsledky výzkumu nejsou ještě definitivně vyhodnoceny, lze se připojit k závěru zformulovanému dr. Campbellem: Výživa obsahující živočišné bílkoviny nepříznivě ovlivňuje naše zdraví více, než jsme obvykle ochotni připustit.

Vegetariánské děti

Už před čtyřmi roky se v Německu rozběhl celoevropský výzkum týkající se vegetariánsky živených dětí. Je známo, že nedostatky zaviněné výživou se u dětí projeví v první řadě na růstu. Zároveň s výškou, hmotností a obvodem hlavy byly proto u dětí protokolárně sledovány stravovací zvyklosti a zdravotní stav.

První výsledky dosud probíhající studie ukazují, že ani u dětí na čistě rostlinné stravě nebyly pozorovány žádné poruchy růstu nebo vývinu. Obecně známé rozdíly a posuny v růstu se vyskytovaly ve stejném počtu i míře jako u dětí živících se smíšenou stravou. Ani zde tedy nemohly být potvrzeny zmínky o změnách krevního obrazu a chorobách krve zaviněných vegetariánskou výživou, se kterými se můžeme občas setkat.

Výsledky objektivních výzkumů vegetariánské výživy jsou jednoznačně pozitivní. Podněcují nás ke zdravější životosprávě, přispívající ke zvýšení všeobecného zdravotního standardu.

Dr. Werner Hartinger

Počet přečtení: 3 753 Datum: 1. 5. 2007