Užírá vás něco zevnitř? | Prameny zdraví

Užírá vás něco zevnitř?

Před třiceti lety byla lékařská veřejnost přesvědčena, že v pozadí tvorby vředů žaludku a dvanácterníku stojí spěch a ustaranost (tedy stres) plus pálivá koření.

Užírá vás něco zevnitř?

Rubrika: Nemoci trávicího ústrojí | Typ článku: Poradna výživy

Jaká je realita? Lidová představa je, že pálivá koření, jako je pepř nebo kari, dokáží doslova vypálit díru do žaludeční sliznice. Vědecké studie však prokázaly, že tato koření obvykle žaludku neškodí. V jednom sledování se např. ukázalo, že pálivé feferonky způsobily problémy pouze u dvou ze dvanácti účastníků studie. Naopak u jedenácti ze dvanácti účastníků škodilo, když byl s jídlem podán aspirin.

Časem se ukázalo, že vředy a poruchy trávení nezpůsobují škodlivé myšlenky, ale škodlivá jídla. Jaká to tedy jsou, pokud pálivá koření mezi ně – přinejmenším na prvním místě – nepatří?

Na začátku 21. století mají vědci již jasnější představu, co způsobuje vředy a jak je léčit. Výzkum se v současné době soustřeďuje do tří oblastí: na tvorbu kyselin, účinky léků a na baktérie (Helicobacter pylori). To jsou tři hlavní příčiny vředové choroby – tvorba kyselin z potravin, které jíme, dlouhodobé užívání protizánětlivých léků (např. proti artritickým bolestem) a aktivita baktérií, jimž se za přítomnosti výše zmíněných léčiv dobře daří.

Obsah živočišných bílkovin vede k překyselení

Primárním úkolem žaludeční kyseliny je strávit bílkoviny z potravy. Přirozeně tak se zvyšujícím se množstvím potravin s vysokým obsahem bílkovin, jako jsou maso, drůbež, ryby, mléčné výrobky a sýry, žaludek produkuje více kyseliny. Živočišné bílkoviny přitom mají na svědomí tvorbu většího množství kyselin než rostlinné. Jedna studie např. ukázala, že při konzumaci sójové bílkoviny docházelo ke tvorbě kyselin o 30-40 % nižší než při konzumací hovězí bílkoviny. Podle výsledků další velké studie dochází k peptickým vředům častěji při konzumování mléka, masa a chleba, podobně jako při vyšším příjmu tuků (včetně rostlinných tuků). Konzumace zeleniny byla na druhé straně spojena s nižším výskytem vředů.

Alkohol a kyselina

Alkoholické nápoje zvyšují tvorbu žaludeční kyseliny. Skutečným viníkem není však v tomto případě alkohol jako takový, ale dvě kyseliny, jež se při fermentaci vytvářejí v pivu a vínu. Nejvyšší hladiny žaludeční kyseliny způsobovalo pití šampaňského, následovalo víno, sherry a pivo.

Poškození od běžných léků proti bolesti

Nesteroidní protizánětlivé léky užívají miliony lidí. Mezi ty nejpopulárnější patří aspirin, Motrin, Advil či Naprosyn. Asi 15 procent těch, kteří často tyto léky užívají, onemocní s žaludečním vředem nebo vředem na dvanácterníku. Do devadesáti minut po požití jedné či dvou tabletek aspirinu se u většiny lidí projeví akutní poškození žaludeční výstelky, které se projeví její krvácením a naleptáním. Žaludeční kyseliny pak poškozenou tkáň dále rozrušují.

Většina pacientů s bolestmi kloubů, hlavy či dalších částí těla najde úlevu při přechodu na čistě rostlinný jídelníček a zdravý životní styl.

Hoďte to na baktérie

Od počátku 80. let, kdy dva věci izolovali baktérii, jíž se dostalo názvu Helicobacter pylori, vědci přišli na to, že tyto baktérie se nacházejí v žaludcích většiny pacientů s vředovou chorobou. V zemích, jako jsou Spojené státy, se odhaduje, že 25-50 procent obyvatel je infikovaných H. pylori, zatímco v zemích třetího světa s nedostatečnou hygienou to může být i 70-90 procent. K většině infekcí dochází v dětství a baktérie se zřejmě přenášejí výkaly postižených osob. Roznáší je podle všeho i běžná moucha domácí. Přestože všichni postižení vykazují při vyšetření endoskopem projevy zánětu žaludku, většina z nich nepociťuje žádné příznaky onemocnění.

Navzdory tomu, že se předpokládá, že baktérie H. pylori je hlavní příčinou vředové choroby, u více než 80 procent infikovaných osob nikdy nedojde ke tvorbě vředu. Jaký je tedy faktor, který způsobí, že někteří onemocní, zatímco většina ne?

Víme, že lidé, kteří užívají nesteroidní protizánětlivé léky a současně jsou infikováni H. pylori, jsou vystaveni přinejmenším šedesátinásobnému zvýšení rizika vzniku vředů než ti, kteří nejsou infikováni a neužívají tyto léky. Navíc ti, kteří trpí malnutricí (tedy podvýživou), jež je způsobena konzumací typické západní stravy, jsou vystaveni vyššímu riziku tvorby vředů za přítomnosti H. pylori. Vědecký výzkum ukázal, že zdravá strava s množstvím ovoce a zeleniny, a tedy i vitamínu C, chrání před infekcí H. pylori. Zajímavé je, že v laboratorních podmínkách se ukázalo, že výtažky z některých rostlin, jako je česnek či tymián, chrání před množením baktérie H. pylori.

Antibiotika – pouze dočasné řešení

Standardní léčba vředové choroby u lékaře dnes probíhá obvykle v podobě „trojité terapie“, která urychluje proces uzdravování. Pacient dostává dvoje silná antiobiotika a jedno antacidum. Úspěšnost této léčby dosahuje 89-90 procent.

Vzhledem k tomu, že tato terapie s sebou nese vážná rizika a je velmi nákladná, doporučuji ji svým pacientům až jako poslední možnost – když jsou jasné známky toho, že prospěšné účinky převáží průvodní rizika. Tato terapie zřídkakdy uleví při běžné poruše trávení, a proto by se neměla předepisovat pacientům s refluxem či dalšími podobami překyselení, pokud nemají vředy. Naneštěstí je vyhubení baktérie H. pylori léky pouze dočasné. Je pravděpodobné, že po skončení léčby se H. pylori do žaludku takto léčených pacientů opět vrátí.

I z tohoto důvodu je výhodnější postupovat přírodní cestou. Vědci zjistili, že jako mocné antibiotické činidlo proti H. pylori působí brokolice a brokolicové klíčky. Doporučit se kromě celkově zdravé stravy dá také sklenice šťávy ze zelí denně – ve studiích se ukázalo, že zelná šťáva pomáhá při léčbě vředů a chronického zánětu žaludku.

Z knihy Johna McDougalla Digestive Tune-Up. Vydaly Prameny zdraví.

Počet přečtení: 239 Datum: 22. 5. 2018