Úhledná manžeta | Prameny zdraví

Úhledná manžeta

Chtěl bych ukázat, jak o celém rozdílu mezi štěstím a neštěstím na tomto světě může rozhodovat osobní cítění a postoj.

Úhledná manžeta

Rubrika: Lidé a vztahy | Typ článku: Články

Manželství je jedním z nejvíce omezujících závazků, jaké na sebe může na tomto světě lidská bytost vzít. Ženich se zavazuje vzdát se mnoha svých dřívějších zálib a zvyků. Vzdává se možnosti scházet se s jinými ženami a slavnostně se na celý zbytek života spojuje s jednou ženou. Také nevěsta dává podobné sliby, které ji omezují, a zavazuje se zanechat styků s ostatními muži a oddaně stát po boku svému manželovi.

Jestliže jsou omezení a pravidla příčinou takového neštěstí, pak by svatba měla být pro všechny dotyčné tou nejnešťastnější událostí. Ale tak to není! Proč je nevěsta tak rozzářená, když se svým slibem uvádí v závislost na ženichovi? Jak může ženich s takovou radostí dávat slib, který bude po celý zbytek života omezovat jeho možnosti?

Odpověď je jednoduchá. Tento muž a tato žena se milují. Jejich vzájemný vztah a city - neboli postoj jednoho ke druhému - dělají ze všech omezení radostně přijímanou věc.

Slyšeli jste někdy, že by si nevěsta po obřadu stěžovala? Snad nikdo nikdy neslyšel, že by s hořkostí v hlase říkala: „Teď už si nemůžu vzít Frantu ani Karla. To je nespravedlivé. Stát mě nyní nutí být věrná manželovi. Manželství je příliš omezující." Ne, to jste bezpochyby neslyšeli.

Ani jste neslyšeli novomanžela stěžovat si, že je teď nucen dělit se o své příjmy se svou ženou. Pravda, zákon vyžaduje, aby tak činil, on si ale nic takového ani neuvědomuje. Pokud nevěsta v budoucím životě spáchá cizoložství, může být postižena zákonem, ona ale na takový zákon vůbec nemyslí. Oba se milují a vše mění láska. Nejsou si věrní ze strachu z potrestání nebo z donucení. Jsou si věrní, protože každý z nich chce osobě, kterou tak hluboce miluje, působit pouze potěšení.

Nejnešťastnější lidé na tomto světě jsou ti, kteří vstoupili do manželství a přestali se milovat. To je doslova peklo na zemi. Rozčilují se a naříkají nad omezeními a povinnostmi, která na ně doléhají.

A podobné je to s církví. Nejnešťastnější členové církve na celém světě jsou ti, kteří jsou křtem zaslíbeni Kristu, a přesto jej nemilují. Často s hořkostí v hlase obviňují církev a své učitele, že je svazují omezujícím náboženstvím.

Je však vina v Kristových slovech nebo v kazatelích? Smutnou skutečností je, že tito reptalové nikdy nedospěli k láskyplnému osobnímu vztahu ke Kristu, který je úhelným kamenem pravého náboženství.

Myslíte, že by domov mohl být šťastným místem, kdyby žena každý den chystala svému muži jeho oblíbené jídlo ze strachu, že by jinak mohl od ní odejít? Světské vztahy by se bezpochyby pod tímto tlakem zhroutily. Manželka však připravuje toto jídlo, protože má ráda svého muže a chce ho potěšit.

Když křesťan milující svoji ženu zjistí, že se blíží její narozeniny, hledá v jejím chování a v její řeči náznaky toho, co by asi chtěla dostat. Obvykle také ani nepotřebuje, aby mu to naznačovala nějak příliš výrazně.

Skutečným důvodem, proč se někteří křesťané rozčilují a naříkají nad pravidly a přísností, je to, že jejich víra a prožitá zkušenost s Bohem jsou tak slabé, že je mohou učinit pouze nešťastnými. Uplatňování jejich křesťanské „zkušenosti" je založeno na neustálé snaze žít podle pravidel - což je pro ně velká dřina.

Samozřejmě není nic špatného, když vynakládáte snahu dodržovat Boží přikázání - stejně jako když se manžel podřizuje zákonu, jenž vyžaduje, aby se o své příjmy dělil se ženou. Je-li však jediným důvodem k tomuto dodržování úmysl vyhovět daným požadavkům, pak je na křesťanovi stejně jako na manželovi něco velmi nezdravého. Láska zbavuje zátěže kladené zákonem a z toho, co by mohlo být břemenem a přítěží, dělá příjemnou záležitost.

Matka tří chlapců měla obrovské potíže při snaze donutit své ratolesti k dodržování základních zásad hygieny a péče o vlastní zevnějšek. Jako většina malých chlapců se tito tři vytrvale stavěli proti pravidlům týkajícím se mytí uší, česání vlasů a leštění bot. Byl to každodenní boj, ve kterém matka vítězila pouze díky dlouhým pákám moci a autority.

Jednoho dne však vyšel nejstarší chlapec, kterému bylo už něco přes třináct, ze svého pokoje jako ideální vzor upravenosti. Každý vlas se zdál být přesně na svém místě a boty se dokonale leskly pod úhlednou manžetou pečlivě vyžehlených kalhot.

Matka jen taktak že neomdlela. S vypětím všech sil dokázala potlačit překvapení a rozhodla se, že moudře vyčká a vysleduje příčinu takového obratu.

Řešení této záhady na sebe nenechalo dlouho čekat. Hned příštího dne matka zjistila, že do sousedství se přistěhovala rodina, v níž je děvče ve věku jejího syna. Tato dívka jej možná ještě ani neviděla, on ji ale ano - a hluboce jej to zasáhlo. Nemůžeme říct, že by tím, co změnilo jeho postoj k zásadám péče o vlastní zevnějšek, byla láska - rozhodně však již o sebe nepečoval z obavy před matkou.

Jde o to, že křesťanský život se neskládá pouze z imperativů. Tento duchovní svazek s sebou sice nese omezení stejně jako manželský svazek, ale tato omezení klade láska, která se vždy a všude snaží přinášet potěchu milované osobě. Z křesťanů, kteří žijí v láskyplném vtahu s Kristem, jsou rozradostnění, nadšení svědci toho, že právě toto je cesta opravdového štěstí.

Joe Crews, zakladatel Amazing Facts

Počet přečtení: 1 504 Datum: 8. 12. 2012