Tajemství lesní terapie

Tajemství úspěchu lesní terapie spočívá zřejmě ve dvou věcech. Ve srovnání s městským prostředím je v lese vyšší koncentrace kyslíku a v lese jsou přítomny rostlinné chemické látky zvané fytoncidy. To jsou přírodní oleje, které se nacházejí v rostlinách a slouží k jejich obraně proti bakteriím, hmyzu a houbám.

Japonští vědci zjistili, že fytoncidy mohou mít na lidské zdraví zřetelný pozitivní vliv. Největšími producenty fytoncidů jsou stálezelené dřeviny, jako borovice, cedr, smrk, eukalyptus a jiné jehličnany. Zdá se tedy, že procházky ve stálezeleném lese jsou pro zdraví člověka nejprospěšnější.

Lesní terapie je dnes v Japonsku oblíbenou aktivitou, která lidem pomáhá zvládat stres. Více než 2,5 milionu lidí se každoročně prochází po lesních stezkách za účelem odpočinku a posílení svého zdraví.

Sedm výhod lesní terapie

Lepší spánkový režim. – Podle jiné studie spali v noci lidé lépe a déle, pokud byli předtím na vycházce v lese. Odpolední procházky byly obzvláště blahodárné, dokonce více než ranní.

Méně stresu. – Výzkumy založené na důkazech naznačují, že pobyt v lese sám o sobě pomáhá lidem k uklidnění a načerpání nových sil. Lesní terapie taktéž snižuje hodnotu stresového hormonu kortizolu.

Zdravější srdce a cévy. – Vědci zjistili, že lesní terapie snižuje tepovou frekvenci a krevní tlak.

Zdravější metabolismus. – Je doloženo, že lesní terapie má pozitivní vliv na adiponektin, protein, který pomáhá regulovat hodnotu cukru v krvi.

Méně úzkosti, deprese a hněvu. – Bylo prokázáno, že fytoncidy, které jsou přítomny v lesích, zejména ve stálezelených rostlinách, pomáhají snižovat hladinu úzkosti, deprese a hněvu.

Celková podpora zdraví a pohody. – Podle vědců jsou lidé nastaveni tak, aby reagovali na svět přírody, a to do té míry, že pobyt v přírodě má sám o sobě výrazný pozitivní vliv na jejich zdraví. Některé studie odhalily, že depresi, úzkost a hněv zmírňují jakékoli vycházky někde venku, avšak japonští vědci se domnívají, že nejvhodnějším způsobem, jak zvýšit svou činorodost a energii, je procházka lesem.

Čerstvý vzduch – elixír zdraví

• Než se antibiotika stala snadno dostupnými, léčba čerstvým vzduchem se standardně používala u mnoha infekčních onemocnění, včetně tuberkulózy. Lůžka pacientů stála u otevřených oken na nemocničních odděleních s křížovou ventilací, nebo dokonce venku.

• Za první světové války přežívali spíše ti ranění, kteří byli ošetřováni v nemocnicích pod širým nebem. Měli méně infekcí a také se zotavovali rychleji než ti ostatní.
• V bostonské nemocnici pod širým nebem Camp Brooks se během epidemie španělské chřipky v roce 1918 nakazilo mnohem méně lékařů a sester než v jiných nemocnicích na světě. Za to vděčili podmínkám, které zde panovaly.
• V nedávné době se zjistilo, že děti vyrůstající v blízkosti zelených ploch (a tudíž i čerstvého vzduchu), mají o 15–55 % nižší riziko duševního onemocnění v pozdějším věku. Jestliže se v místě, kde děti vyrůstaly, zelené plochy (např. pole a lesy) nevyskytovaly, trpěly děti ve větší míře alkoholismem, úzkostmi a depresí.

Zdravotní přínosy záporných iontů

Vliv záporných iontů na celkovou pohodu a zdraví byl již vědecky prokázán. Vědci zjistili, že záporné ionty vyvažují autonomní nervový systém, posilují funkci imunitního systému, napomáhají dobrému trávení, neutralizují volné radikály, podporují hluboký spánek, čistí krev a povzbuzují buněčný metabolismus.

Celosvětově se uvádí, že průměrný člověk dnes tráví 90 % svého času v interiéru. To vedlo ke vzniku nové, často diagnostikované choroby, tzv. nemoci z nedostatku pobytu v přírodě. Tyto potíže lze naštěstí snadno vyléčit obyčejnou procházkou v lese!

Přestože lesy – zejména borové – mají díky éterickým olejům, bakteriím a záporným iontům, které produkují, obzvláště silný pozitivní účinek na zdraví, nejsou jediným prostředím, kde se dají inhalovat záporné ionty. Jsou i jiná místa, resp. situace, kde se s nimi můžeme mi setkat: hory, vodopády, fontány a prameny; sprcha v koupelně; tradiční sauna (s kameny přelévanými vodou, aby vznikla pára, ne tedy sauna elektrická); venku po dešti; pláže s bouřlivým příbojem; větrné počasí, čerstvý vzduch; půda (např. chození naboso v hlíně).

Záporné ionty se vyskytují převážně venku, protože vzduch v místnostech ztrácí svou zápornou polaritu. Klimatizace přeměňuje záporné ionty na kladné, i proto je venkovní vzduch tak důležitý pro jasné myšlení a celkové zdraví.

Jak provádět lesní terapii

Zapojte všechny smysly. – Zakoušejte přírodu ušima, očima, nosem, ústy, rukama i nohama. Aktivně naslouchejte, čichejte, dotýkejte se a dívejte. Vdechujte vůně lesa a snažte se procítit radost, pohodu a klid.

Nespěchejte. – Začátečníkům se doporučuje pomalá chůze. Je dobré věnovat pobytu v přírodě co nejvíce času. Pozitivní účinky zaznamenáte sice už po dvaceti minutách, lepší je ovšem být v přírodě déle, ideálně čtyři hodiny.

Vyzkoušejte různé aktivity. – V lese můžete číst knihu, pozorovat rostliny, napsat báseň nebo hledat nějaké ponaučení. Do přírody můžete vyrazit sami nebo s doprovodem. V Japonsku už mají k dispozici dokonce i „lesní terapeuty“.

Užívejte si ticha. – Jednou z nevýhod městského života je neustálý hluk. Snažte se pokud možno najít zalesněnou oblast, kde se nevyskytují žádné zvuky vydávané člověkem. Ticho samo o sobě totiž léčí. V závislosti na druhu lesa můžete slyšet různé léčivé zvuky. Šustění listí, zurčení potoka, zpěv ptáků a mnoho dalších smyslových požehnání vám pomůže se naladit na přírodu, a tak se uvolnit a získat klid.

Akční plán

• Připravte si seznam míst, kde byste mohli vdechovat více záporných iontů. Pak se odhodlejte a vydejte se tam.
• Otevírejte denně na 10–20 minut okna, abyste vyvětrali (nežijete-li v místě se silným smogem).
• Dejte si předsevzetí, že alespoň několikrát denně vyrazíte ven na čerstvý vzduch a trochu se rozhýbete.

Z knihy Eddie Ramireze a Corrie Hausové Krotitelé pandemie. Vydaly Prameny zdraví.