Soudím, že nemusím teď hned běžet úprkem na operační sál, jestliže nosím rakovinu v sobě dobrých deset let.

Vzhledem k tomu můžeme usuzovat, že do doby, než je učiněna diagnóza, se rakovinné buňky stačí rozšířit z původního nádoru do dalších částí těla. Tak tomu je ve většině, ne-li ve všech případech rakoviny prsu.

Studie ukazují, že ještě dříve, než je nádor v prsu objeven, tedy v době, kdy nádor dosahuje mikroskopické velikosti, se rakovinné buňky dostávají do krevního řečiště. V době, kdy se provádí diagnostická lumpektomie, tyto rakovinné buňky už delší čas cirkulují v krvi žen s rakovinou prsu. Tyto buňky roznášené krví se nakonec usadí ve zdravých tkáních a z mnohých se vytvoří nové nádory.

Rakovinné buňky (pocházející z původního nádoru v prsu), které se usadí a začnou růst v jiných částech těla, se nazývají metastázy. Tato metastázní rakovina rovněž roste stejnou rychlostí rozdvojení buňky za 100 dní. Nakonec začnou metastázy růst v životně důležitých orgánech a nahrazovat zdravou tkáň v mozku, játrech, plicích. Velmi zřídka, pokud vůbec, umírá žena v přímém důsledku nádoru rostoucího v jejím prsu.

Lékaři porozuměli přirozenému vývoji rakoviny prsu již před více než třiceti lety. V chirurgických přístupech, které byly ženám v těchto uplynulých třech dekádách doporučovány, se však obráží málo z tohoto porozumění.

Dr. John A. McDougall, odborník na prevenci a léčbu civilizačních chorob