Průlom ve zdravotnictví | Prameny zdraví

Průlom ve zdravotnictví

V posledních letech dochází u odborné veřejnosti k průlomu v pohledu na zdraví. Tento průlom spočívá ve sjednocení vědců, kteří identifikovali hlavní rizikové faktory civilizačních chorob, zejména kardiovaskulárních onemocnění (KVO) a rakoviny, a shodli se na tom, která opatření v oblasti životního stylu sníží podstatně výskyt těchto chorob.

Průlom ve zdravotnictví

Rubrika: Různé | Typ článku: Články

Shoda je také v metodě, která se při tom dá použít. Touto metodou je primární (či spíše prvotní) prevence.

Pět rozhodujících rizikových faktorů představuje kouření, užívání alkoholu, nedostatek fyzické aktivity, strava (zejména nedostatečný příjem ovoce a zeleniny) a nadváha. K tomuto seznamu rizikových faktorů můžeme přiřadit zvýšený krevní tlak, vysokou hladinu krevního cholesterolu a (podle některých autorů) také cukrovku.

Rizikové faktory KVO, rakoviny a cukrovky jsou stejné a proto např. v USA tři velké organizace, které se těmito nemocemi zabývají, spojily své výchovně-vzdělávací úsilí.

Zdravotní odborníci se shodují v přesvědčení, že výše uvedenými intervencemi v oblasti životního stylu je možné předejít 80 procentům srdečních záchvatů a mozkových mrtvic a dokonce ještě většímu procentu případů cukrovky. To je mnohem lepší výsledek, než jaký může přinést užívání léků.

Prvotní prevence

Mezi těmito zdravotními experty existuje shoda i v tom, že je potřeba rozvinout určité strategie pro tzv. prvotní prevenci, které musí začínat již brzy v životě. Před mnoha lety se pod prevenci rozumělo něco, čemu dnes říkáme sekundární prevence. Sekundární prevence je snaha zabránit tomu, aby člověk, jenž měl jeden infarkt, utrpěl další. Později došlo ke vzniku termínu primární prevence. Šlo např. o snahu udržet krevní tlak či hladinu cholesterolu v krvi na tak nízké úrovni, aby se u člověka infarkt nikdy nedostavil.

Novým konceptem je tzv. prvotní prevence. Ta se týká celé populace. Jedná se o snahu propagovat a rozvinout takový životní styl, aby se rizikové faktory nemohly vůbec projevit.

Vzhledem k tomu, že civilizační nemoci začínají brzy v životě, i prvotní prevence musí začít co nejdříve, optimálně doma, a to ještě předtím, než děti začnou chodit do školy.

Data od organizace FAO naznačují, že Středoevropané následují z velké míry stravovací návyky severoevropských zemí, s jejich relativně vysokou spotřebou živočišného tuku a cukru a nízkou spotřebou ovoce a zeleniny.

Významná evropská studie vyjmenovává hlavní opatření: vyloučení tabáku, dostatek fyzické aktivity (nejméně 30 minut pětkrát týdně), zdravé stravovací návyky, vyloučení nadváhy, snížení krevního tlaku (pod 140/90 mmHg) a cholesterolu (pod 5 mmol/L), zajištění normálního metabolismu glukózy a vyhýbání se nadměrnému stresu. V časopise Circulation vychází v roce 2010 studie, která uvádí, že riziko cukrovky se podařilo při použití těchto zdravotních návyků snížit o 88 %.

Cíle WHO pro rok 2020 zdůrazňují prvotní prevenci. To představuje plošnou intervenci u celé populace (v první řadě u dětí).

Závěr

Jak si mohou být zdravotní odborníci jisti, že je možné předejít 80 procentům srdečních záchvatů a mrtvice?

Byla mj. vypracována studie na 42 847 mužích (ve věku 45-70 let) pracujících ve zdravotnictví. Tito muži byli sledováni po dobu šestnácti let. Ti z nich, kteří dodržovali všech pět faktorů zdravého životního stylu (nekouřili, nepili, měli dostatek pohybu, konzumovali dostatek ovoce a zeleniny, netrpěli nadváhou), měli o 87 % méně srdečních záchvatů v porovnání s těmi, kteří nedodržovali ani jeden. (Při dodržování jednoho faktoru riziko kleslo o 54 %, při dvou o 63 %, u tří o 71 %, u čtyř o 78 % a při všech pěti o 87 %.) Odhaduje se, že např. v USA takto žije pouhých pět procent populace.

Cíl pro rok 2020 je, aby dvacet procent populace žilo takovým životním stylem, který zahrnuje vyhýbání se všem rizikovým faktorům.

John Scharffenberg, emeritní profesor výživy, LLU University, Kalifornie

Počet přečtení: 1 728 Datum: 20. 2. 2013