Proč chodí pravda nahá? | Prameny zdraví

Proč chodí pravda nahá?

Říká se, že pravda je nahá a my ji proto občas musíme obléci do drobné lži, aby se nestyděla. Víte, proč chodí pravda nahá?

Proč chodí pravda nahá?

Rubrika: Různé | Typ článku: Články

Je to už hodně dávno, co se jednou potkaly pravda a lež. Pravda měla krásné šaty, zatímco lež na sobě měla jen špinavé a potrhané cáry. Šly právě okolo rybníka. „Pojďme si zaplavat,“ navrhla lež. „Ale já nemám plavky“ odpověděla pravda. „To nevadí. Půjdeme ‚na Evu‘. Nikdo tu není, nemusíš se stydět.“ Po chvíli přemlouvání nakonec pravda odložila šaty a společně se ponořily do příjemně vyhřáté vody. Jen tak si plavou a pak najednou lež navrhne: „Dejme si závody. Kdo bude první na druhé straně, vyhrává.“

Pravdě se moc nechtělo, ale nakonec souhlasila. Odstartovaly. Nejdříve plavaly vedle sebe, ale po chvíli začala lež prohrávat. Pravda doplavala na druhou stranu a tam zjistila, že je sama. Dostala strach, že se lež utopila. Volala, potápěla se, ale lež nikde. Nakonec to vzdala a plavala zpět. Své krásné šaty na břehu nenašla. Ležely tam jen cáry, které tam zanechala lež. Pravda by se v nich styděla chodit, a tak raději odešla nahá. Říká se, že od té doby se lež celkem úspěšně vydává za pravdu. A pravda? Ta chodí stále nahá a lidé se za ni stydí.

Tolik stará bajka, kterou mi v dětství vyprávěla babička. Často si na tuto moudrost vzpomenu. Každý den totiž přicházejí situace, kdy jsem v pokušení tu nahou pravdu trochu přiodít.

Šaty prý dělají člověka. Asi je na tom něco pravdy. Když se dobře oblékneme, lidé se na nás dívají lépe, než když jdeme ve starých, špinavých a zapáchajících hadrech. I na úřadech s námi jednají jinak, když přijdeme v kvalitním obleku.

Většinou jde ale jen o první dojem, který se často rozplyne po první větě dobře oblečeného člověka. Tak jako z nás bílý plášť neudělá doktora, ze lži se pravda nestane ani tím nejlepším převlekem. Lež zůstane lží a pravda pravdou. I když někdy trvá trochu déle, než rozeznáme jednu od druhé. Nakonec ale vždy pravda vyplave napovrch. (Turchan Rasiev, autor mnoha slavných citátů, k tomu škodolibě dodává: „Někdy i břichem vzhůru.“)

Před dvanácti lety hledala manželka práci. Přihlásila se do konkurzu na místo asistentky ředitele v soukromé firmě. Byla jednou z téměř sedmi set uchazeček. Úspěšně prošla až do posledního kola, ve kterém zůstaly už jen tři. Když čekala na pohovor s ředitelem, povídala si s jeho sekretářkou. Ta jí poradila, aby neřekla úplnou pravdu o tom, že má dva syny, a pokud už to přizná, pak má tvrdit, že děti bude hlídat babička. Pan ředitel se na to skutečně ptal. Po pravdě odpověděla, že babičky bydlí víc než sto kilometrů daleko. „To je škoda, kvůli tomu vás nemohu přijmout.“

O měsíc později přijali manželku na jiné místo, kde během přijímacího pohovoru nemusela lhát. Na tomto místě pracuje už dvanáct let.

Šalomoun napsal: „Pravdivé rty se zajistí navždy, kdežto jazyk zrádný na okamžik“ (Bible, Přísloví 12). Pokud se dnes chystáte psát článek na blog, doufám, že se nebudete řídit slovy Marka Twaina, který prohlásil: „Většina spisovatelů považuje pravdu za to nejcennější – proto s ní tak šetří.“ Čínský filozof Lao-c‘ zase napsal, že „pravdivá slova nebývají příjemná a příjemná slova nebývají pravdivá“. Je na tom kus pravdy.

Přeji vám krásný den, ve kterém budete mít odvahu pravdu říci i pravdu vyslechnout.

Z knihy Vlastíka Fürsta Pastorův blog. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.

Počet přečtení: 353 Datum: 3. 6. 2021