Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Parkinsonova choroba

James Parkinson popsal již v roce 1817 onemocnění, charakterizované třasem a ochrnutím, jež se později stalo známé jako Parkinsonova choroba. Po Alzheimerově chorobě se dnes jedná o druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění, které postihuje přibližně 1 % populace ve věku nad 65 let.
|
Typ článku: Články

Lidé, kteří jsou vážně postiženi Parkinsonovou chorobou, trpí třesem rukou i hlavy v klidu, ztuhlostí a slabostí. Jejich pohyby jsou pomalé a ztrácejí rovnováhu. Přemisťují se malými krůčky a projevuje se u nich porucha řeči a polykání. Nemoc časem ústí do ztráty duševních funkcí - demence.

Parkinsonova choroba je výsledkem poškození oné části mozku, které se říká substantia nigra. Tato vrstva produkuje velká množství neurotransmiteru dopaminu. Nedostatek dopaminu je charakteristickým znakem Parkinsonovy choroby. Nedostatečná tvorba tohoto neurotransmiteru negativně působí na nervy a svaly, jež mají na starosti kontrolu pohybů a koordinaci, což má za následek hlavní příznaky Parkinsonovy choroby. Asi nejznámějším pacientem s Parkinsonovou chorobou je v současné době bývalý boxer Mohammad Ali.

Parkinsonovu chorobu způsobuje strava, kterou se živíme

Nejužší kontakt, který máme s okolním prostředím, je prostřednictvím stravy. Pozorování rozdílů ve výskytu nemocí u různých populací by tak mělo vědce okamžitě vést k soustředění se na stravu, kterou se lidé živí. Výskyt Parkinsonovy choroby je relativně vysoký v Evropě a v severní Americe; naopak Afričané, Číňané a Japonci, jejichž strava je převážně nebo zcela rostlinná, vykazují podstatně nižší výskyt tohoto onemocnění. To, že neexistují rozdíly ve výskytu nemoci mezi černými a bílými Američany, kteří se živí stejnou, západní stravou, dále naznačuje, že v pozadí tohoto onemocnění nestojí geny, ale životní styl, případně prostředí.

Vědci se zabývali konkrétními potravinami. Zjistili například, že spotřeba mléka ve středním věku souvisí s následným rozvojem tohoto onemocnění. Muži, kteří konzumují denně více než dvě sklenice mléka, mají dvojnásobné riziko Parkinsonovy choroby oproti těm mužům, kteří mléko vůbec nepijí. Podobně studie Americké společnosti pro rakovinu zjistila skoro dvakrát vyšší výskyt Parkinsonovy choroby u těch, kteří nejvíce konzumovali mléko.

Pesticidy se kumulují v mase zvířat

Studie ukazují, že vystavení pesticidům a insekticidům způsobuje u člověka Parkinsonovou chorobu, a to tím, že u genetických náchylných lidí dochází k poškození mozkových buněk. Mezi nejpravděpodobnější viníky patří insekticid dieldrin.

Pacienti s Parkinsonovou chorobou mají sníženou schopnost detoxifikace těchto jedovatých látek. Zjistila se u nich významně vyšší koncentraci složek dieldrinu ve tkáních substantia nigra.

Nejvyšší hladiny pesticidů se nacházejí u potravin, které jsou vysoko v potravinovém řetězci - což jsou živočišné potraviny. Odhaduje se, že 89-99 % chemikálií, které vstupují do našeho těla, pochází z potravy. Většina z nich pochází z potravin vysoce postavených v potravinovém řetězci - z tmavého masa, drůbeže, vajec, ryb a mléčných výrobků. Ryby a mořští živočichové jsou významnými zdroji polychlorovaných bifenylů a metylrtuti, chemikálií, jež způsobují poškození mozku.

Scénář je následující. V mořské vodě a rostlinách jsou obsaženy chemikálie v nízkých koncentracích. Ryby je koncentrují ve své tukové tkáni, krávy dostávají rybí moučku a koncentrují tyto škodlivé látky ještě více. Kuřata jsou následně krmena masokostní moučkou (z krav) - a toxiny se tak dostanou do jejich masa. Člověku se nakonec dostane nejvyšší dávky - neboť je na vrcholu potravinového řetězce.

Relativně nejvyšší koncentrace škodlivých látek se dostane kojenci, jehož kojí matka přetížená toxiny. Jedná se o problém, který může mít celoživotní důsledky - porodní defekty u jeho vlastních dětí, rakovinu nebo poškození mozku. Konzumování čistě rostlinné stravy naopak chrání před expozicí a umožňuje vyloučení chemikálií z těla.

Strava založená na škrobovinách pacientům pomáhá

Dá se očekávat, že odstranění dietních příčin zabrání dalšímu postupu onemocnění. Jakmile však dojde ke zničení mozkové tkáně, nemůžeme očekávat její regeneraci. Klíčem je prevence.

Tvorba dopaminu v mozku se snižuje, pokud je strava nevhodná, a zvyšuje, obsahuje-li jídelníček hodně sacharidů a málo živočišných bílkovin. Sacharidy zvyšují tvorbu dopaminu v mozku tím, že umožňují snazší průchod tyrosinu, jenž je předchůdcem dopaminu, přes bariéru mozkomíšních tekutin do mozku. Tmavé maso, drůbež, vejce a mléčné výrobky obsahují velká množství těžkých neutrálních aminokyselin, jež blokují vstup tyrosinu do mozku.

Jedna studie ukázala, že strava s nízkým obsahem živočišných potravin prospívá lidem, u kterých se již rozvinula Parkinsonova choroba. Pětasedmdesátiletý muž, jenž trpěl tímto onemocněním již osm let, se dva roky stravoval prakticky vegansky. Během této doby se nemoc nezhoršila, pacient nemusel zvyšovat dávky léků a jeho kvalita života se zlepšila - to vše je jinak pro průběh nemoci zcela atypické.

Dá se rovněž očekávat, že zdravý jídelníček přinese redukci tělesného tuku, což umožní zlepšenou pohyblivost pacienta. Lidé s Parkinsonovou chorobou často trpí zácpou - úlevu přináší rostlinná vláknina a vyloučení mléčných bílkovin, které paralyzují střeva.

Zamysleme se nad celkovým obrázkem: Člověk s Parkinsonovou chorobou by se měl snažit být tak zdravý, jak je jen možné; zejména se vyhnout problémům, jako je obezita, cukrovka 2. typu, vaskulární nedostatečnost, artritida a střevní dysfunkce, o nichž je známo, že je způsobuje západní strava. Nedá se očekávat, že ztracené mozkové tkáně či funkce se obnoví. Realistickým cílem je zpomalení nebo zastavení postupu nemoci.

The McDougall Newsletter

Počet přečtení: 5072
Datum: 10. 6. 2014