Osteoporóza | Prameny zdraví

Osteoporóza

Na celém světě trpí osteoporózou, řídnutím kostí, asi dvě stě milionů žen. Tato diagnóza postihuje přibližně desetinu osob ve věku 60 let, pětinu sedmdesátníků a dvě pětiny osob ve věku 80 let.

Osteoporóza

Rubrika: Osteoporóza | Typ článku: Články

Nejedná se pouze o onemocnění žen, zlomeninu tohoto původu utrpí ve věku nad padesát let i každý pátý (podle výsledků některých studií až třetí) muž. Osmdesát procent obyvatel domů s pečovatelskou službou trpí osteoporózou. Do jednoho roku od zlomeniny krčku umírá 20 % pacientů a polovina těch, kteří přežili, má sníženou pohyblivost. Ke zlomeninám obratlů dochází v případech, kdy je hustota kostní hmoty snížena o dvacet a více procent. U žen ve věku nad 65 let je přibližně polovina zlomenin jiných lokalizací, než jsou zlomeniny obratlů nebo krčku.

Rizikové faktory

Osteoporóza je asi ze tří čtvrtin otázkou dědičnosti – hustota kostí rodičů ovlivňuje hustotu kostí jejich dětí. K více než 90 % zlomenin u starších lidí dochází v důsledku pádu. Navzdory těmto skutečnostem je možné včasným zásahem a prevencí snížit riziko zlomenin až na polovinu.

U žen jsou vedle genetiky hlavními rizikovými faktory osteoporózy: výskyt zlomenin v dospělosti, nízká tělesná hmotnost (BMI pod 20), kouření cigaret, užívání kortikosteroidů (po dobu delší než tři měsíce). Dalšími rizikovými faktory jsou: zhoršené vidění¸ nedostatek estrogenu, odstranění vaječníků (u žen mladších 45 let), demence, celkově špatný zdravotní stav, časté pády, celoživotně nízký příjem vápníku, nedostatečná pohybová aktivita a užívání alkoholu (více než dvě sklenky denně). Ti, kteří utrpí kvůli osteoporóze zlomeninu, jsou vystaveni 20% riziku další zlomeniny v příštím roce.

Diagnostika

Běžné rentgenové vyšetření hustotu kostní hmoty neprokazuje dostatečně citlivě. Proto se používá metoda rentgenové absorpční fotometrie (densitometrie). Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje osteoporózu na základě hodnoty tzv. T-skóre, která vyjadřuje odchylku výsledku vyšetření od tabulkové hodnoty hustoty kostní hmoty mladých a zdravých jedinců stejného pohlaví. Hodnota vyšší než -1 se považuje za normální, hodnoty mezi -1 a -2,5 znamenají osteopenii, což je první stadium řídnutí kostí. Při T-skóre nižším než -2,5 se diagnostikuje osteoporóza. Např. žena po menopauze s T-skóre v kosti krčku -2 má pětkrát větší riziko zlomeniny.

Všechny ženy starší 65 let, mladší ženy po menopauze s minimálně jedním rizikovým faktorem a ženy po zlomeninách by měly absolvovat vyšetření hustoty kostní hmoty.

Prevence je nejlepší léčbou

Nejlepší léčbou je v případě osteoporózy prevence, což znamená v první řadě zajištění příslušného příjmu vápníku, vitamínu D a bílkovin společně s dostatkem fyzické aktivity. Současně je třeba se důsledně vyhýbat tabáku i alkoholu a přijmout taková opatření, která minimalizují riziko pádů.

Důležitost pohybu

Z hlediska prevence osteoporózy není optimálním druhem pohybu plavání, vhodnější je posilování, které dokáže nejen zpomalit, ale i zastavit úbytek kostní hmoty.

U šestiměsíčních dětí, které byly aktivně zapojeny do rozvoje hrubé a jemné motoriky, se po dalších osmnácti měsících prokázal významný nárůst kostní hmoty. Ženy, které začaly aktivně hrát tenis (nebo squash) ještě v dívčím věku (tedy před první menstruací), mají dvakrát tolik kostní hmoty v krčku než ty, které se začaly sportu věnovat až po pubertě. Každodenní chůze na vzdálenost kilometr a půl sníží úbytek kostní hmoty. Studie na třinácti tisících ženách prokázala o 30 % nižší riziko zlomenin u těch, které každý týden strávily dvě až čtyři hodiny chůzí – v porovnání se ženami se sedavým životním stylem. Chůze sama o sobě není ovšem schopná zvrátit úbytek kostní hmoty – i když je pravdou, že ti, kdo pravidelně celý život chodí, mají vyšší hustotu kostní hmoty.

Nejlepší je začít cvičit a sportovat již v dětství a dospívání a pokračovat přes mládí až do vyššího věku. Pro ty, u kterých jsou již kosti oslabeny, nejsou ideální dynamická a silová cvičení, jako např. skákání, která mohou vést ke zlomeninám. Pohybové aktivity, jako je kondiční trénink, trénink všestrannosti či protahování (strečink), riziko pádů snižují.

Pozor na pády

Více než 90 % zlomenin krčku je zapříčiněno pádem, a to obvykle pádem na bok, zatímco polovina zlomenin obratle je důsledkem pádů dozadu.

Příjem vápníku

Dvanácti- až čtrnáctileté dívky jsou schopny vstřebat až 25 % podávaného vápníku, dospívající a mladé ženy ve věku od 19 do 31 let dokážou využít už pouze 5 % vápníku. Při nedostatečném zásobení vitamínem D je vápník velmi málo absorbován. U starších žen (nad 84 let) bylo při dávkování 1200 mg vápníku a 600 IU vitamínu D po dobu osmnácti měsíců zaznamenáno snížení rizika zlomenin (jiných než obratlů) o 30 % a zlomenin kyčle o 41 %. Ženy užívající potravinové doplňky s vápníkem, ale bez vitamínu D, jsou vystaveny zvýšenému riziku onemocnění srdce. Doporučená denní dávka vápníku pro jedince starší sedmdesáti let je 1200 mg.

Zlepšuje mléko zdraví kostí?

Některé studie mléko obhajují, jiné se naopak staví proti němu. Celkové výsledky nicméně hovoří v poměru asi 2:1 ve prospěch mléka. Kdyby byl obsah vápníku jediným přínosem mléka, pak by bylo možné dosáhnout stejných výsledků podáváním sójového mléka obohaceného vápníkem. Mléčná syrovátka však navíc obsahuje jednu základní bílkovinu, která resorpci kosti potlačuje. Laktoferin navíc stimuluje růst osteoblastů a snižuje osteopatickou apoptózu, a to o 50 až 70 %.

Výsledky známé studie ve Framinghamu neprokázaly vztah mezi příjmem vápníku a úbytkem kostní hmoty. V harvardské studii se neprojevil rozdíl v počtu zlomenin mezi těmi, kteří pili málo mléka, a těmi, kteří pili mléka více. Ve studii EPIC byli vegani vystaveni o 37 % vyššímu výskytu zlomenin; u těch z nich, kteří denně užívali 525 nebo více miligramů vápníku, se zvýšení rizika neprojevilo.

Dostatečné zásobení vitamínem D

Studie pacientů na jednotkách intenzivní péče (v USA) ukázala, že tři čtvrtiny z nich měly nedostatečné hladiny vitamínu D. Jediným způsobem, jak zjistit, zda má člověk dostatek vitamínu D, je krevní test. Hladina vitamínu D by měla být nejméně 20 ng/ml (50 nmol/l), podle některých autorů je pro optimální zdraví kostí nutných aspoň 30 ng/ml (75–80 nmol/l). Nejlepším zdrojem vitamínu D je sluneční světlo. Slunce působí na cholesterol obsažený v kůži, ten pak prochází přes játra a ledviny, kde tvoří hormon zvaný vitamín D. U starších lidí již kůže, játra a ledviny nefungují tak dobře jako u mladých lidí, nízké hladiny vitamínu D se proto u nich vyskytují častěji. Na trhu jsou dostupné potravinové doplňky buď ve formě vit. D2 (rostlinného původu), anebo vit. D3 (z živočišných zdrojů).

Rostlinné i živočišné bílkoviny

Je známo, že bílkoviny zvyšují vylučování vápníku močí. Mnozí vědci dospěli k závěru, že tento vápník musí pocházet z kostí; z tohoto důvodu nebyl doporučován vysoký přísun bílkovin z masa nebo mléka. Bylo však prokázáno, že to není pravda. Kostní markery, které ukazovaly na lepší stav kosti, ozřejmily, že vápník v moči nebyl vápníkem z kostí. Zdá se, že jak rostlinné, tak živočišné bílkoviny přispívají ke zlepšení zdraví kostí – někteří odborníci proto doporučují, aby starší ženy dbaly na dostatečný příjem bílkovin. Vyšší příjem bílkovin působí na zlepšení hustoty kostní hmoty a snižuje riziko zlomenin.

Hormonální substituční terapie

Hormonální substituční terapie snižuje riziko zlomenin u žen po menopauze o 30 %. Z důvodu nežádoucích vedlejších účinků by však měla být užívána pouze v nejnižších možných dávkách a po co nejkratší dobu.

Sůl a draslík

Také sůl zvyšuje vylučování vápníku. Již mírné snížení příjmu soli (na polovinu běžného množství) zlepší zásobení vápníkem obdobně jako jeho denní přídavek v dávce 900 mg. Doporučený příjem soli je přibližně půl čajové lžičky denně – namísto aktuálního množství, které se celosvětově u většiny lidí blíží jedné a půl čajové lžičce denně.

Draslík kompenzuje nepříznivé účinky soli. Příjem draslíku by měl být ideálně asi dvakrát vyšší než příjem sodíku, realita je ovšem taková, že naopak příjem sodíku bývá dvakrát větší než příjem draslíku. Zajištění dostatku draslíku je jedním z důvodů pro doporučení zvýšené konzumace ovoce a zeleniny.

Další vitamíny a minerály

Vitamín K snižuje výskyt osteoporózy. Lidé konzumující potraviny, jež obsahují množství vitamínu K (jeho dobrými zdroji jsou růžičková kapusta, špenát, kapusta, salát, sójový a řepkový olej), měli o 30 % nižší výskyt zlomenin krčku. Ti, kdo užívali potravinové doplňky s vitamínem A (netýká se beta karotenu), měli o 40 % vyšší riziko zlomeniny krčku. K prevenci osteoporózy přispívá i boron (obsažený např. v jablkách, hroznech, hruškách, listové zelenině či luštěninách).

Alkohol působí na kosti negativně – již jeho příležitostní konzumenti jsou vystaveni více než dvojnásobnému riziku vzniku osteoporózy. Kouření zvyšuje úbytek kostní hmoty a snižuje vstřebávání vápníku. Ženy vyšší postavy mají dvakrát vyšší riziko, že utrpí zlomeninu krčku, než ženy nižšího vzrůstu. Lidé s nadváhou jsou vystaveni nižšímu riziku osteoporózy – jedná se o jednu z mála výhod nadměrné tělesné hmotnosti

Součástí léčby osteoporózy je zajištění dostatečného příjmu vápníku a vitamínu D, podávání bisfosfonátů (látek ovlivňujících aktivitu buněk, jež se účastní na odbourávání kostní tkáně), případně injekční podávání léku obsahujícího teriparatid, který stimuluje tvorbu kosti.

John A. Scharffenberg, Loma Linda University

Počet přečtení: 2 985 Datum: 28. 6. 2015