Osamělost škodí, stejně jako obezita | Prameny zdraví

Osamělost škodí, stejně jako obezita

Člověk je bytost společenská, vztahová, sociální – být v kontaktu s jinými lidmi je považováno za jednu ze základních lidských potřeb. Klíčovou jednak pro celkové zdraví, ale i přežití.

Osamělost škodí, stejně jako obezita

Rubrika: Lidé a vztahy | Typ článku: Články

Smutným faktem však je, že v současnosti roste počet lidí zažívajících pravidelnou nebo i trvalou sociální izolaci – žijí v osamělosti.

Předpokládá se, že přibližně až 42,6 milionů dospělých nad 45 let v USA (údaje z jiných zemí budou zřejmě podobné, ale nejsou k dispozici) trpí chronickou osamělostí. Navíc nejnovější data ukazují, že více než čtvrtina dospělé populace žije bez životního partnera, více než polovina populace nežije v manželství a ve srovnání s předchozími daty o populaci se zjistilo, že počet uzavřených manželství a dětí klesá.

„Tento trend naznačuje, že se ztrácejí mezilidské vztahy – stáváme se méně sociálně propojení s jinými lidmi a stále více čelíme stavům osamělosti“, vyjádřila se Julianne Holt-Lunstadová, PhD, profesorka psychologie na Brigham Young University.

K dokreslení existujícího rizika předčasného úmrtí právě vlivem sociální izolace a osamělosti prezentovala prof. Holt-Lunstadová výsledky dvou velkých metaanalýz. Z první (která zahrnovala 148 studií s více než 300 tisíc účastníky) vědci zjistili, že větší sociální kontakty snižují riziko předčasného úmrtí až o 50 %. Druhá metaanalýza (zahrnující více než 70 studií s 3,4 miliony účastníků) zkoumala možný přímý vliv sociální izolace, osamělosti a života o samotě na úmrtnost. Vědci zjistili, že tyto tři faktory měly významný vliv na zvýšené riziko předčasného úmrtí. Dokonce až tak velký jako obezita.

„Existuje jasný důkaz, že sociální izolace a osamělost výrazně zvyšují riziko předčasného úmrtí a významnost těchto faktorů přesahuje jiné dosud známé zdravotní rizika“, uvedla prof. Holt-Lunstadová. S rostoucí stárnoucí populací se očekává pouze rostoucí negativní dopad na veřejné zdraví. Skutečně, mnohé národy na celém světě dokazují, že čelíme „epidemii osamělosti“. Naší výzvou nyní je, co s tím můžeme udělat. (Facebook evidentně není řešením. Psychologické studie fenoménu známého jako „sociální srovnávání“ dokonce naznačují, že v tomto směru jsou sociální sítě spíše rizikové a škodlivé pro psychické zdraví.)

Profesorka Holt-Lunstadová doporučuje například, že by měl být kladen větší důraz na trénink sociálních dovedností dětí na školách a lékaři by měli v rámci pravidelných prohlídek zjišťovat i sociální propojenost u svých pacientů. Stejně doporučuje, aby se lidé s rostoucím věkem a v souvislosti s odchodem do důchodu začali připravovat na možné oslabení sociálních kontaktů, protože množství vztahových vazeb je právě na pracovišti. Komunitní organizace by měly vytvořit prostor pro sdružování se a interakce obyvatel, jako odpočinkové centra či komunitní zahrady.

Jak smutné, že v našich podmínkách znějí taková slova jako prázdné klišé politiků bez studu a pokory. Nemusíme však čekat na to, co udělají politici – sami jsme zodpovědní za svůj život. Až do posledního (povz)dechu.

Ze stránek Ambulance klinické výživy (AKV).

Počet přečtení: 510 Datum: 3. 6. 2019