Odvážná otevřenost | Prameny zdraví

Odvážná otevřenost

Většina párů vstupuje do manželského života s velkými ideály. Někteří dokonce předtím navštěvují kurzy pro snoubence a čtou tlusté vědecké knihy o sexuálním životě.

Odvážná otevřenost

Rubrika: Lidé a vztahy | Typ článku: Články

Při prostudování několika psychologických děl se dozvědí mnoho zajímavých věcí. Někdy to s tím až přehánějí! Kolik z nich však může o deset let později říci, že jejich domov je tím, co si na začátku představovali? Moc jich nebude! Proto vám tento problém předkládám a chci, abychom se nad ním zamysleli.

Každý člověk, jemuž se nesplní jeho naděje, touží samozřejmě svést své neúspěchy na druhé - určitě to je chyba toho druhého! Je to snadnější než hledat chyby sám u sebe, ale je to naprosto neužitečné. Tato cesta vede pouze k podezřívání, hořkosti, vnitřní vzpouře a k stereotypním výčitkám, kterými se manželé častují. Nebo pro změnu ze všeho viní osud. Muž si myslí, že měl smůlu, když „náhodou narazil" na takovouhle „nemožnou ženskou". A jeho žena obviňuje osud, že už to s tím „mužským" nelze vydržet.

Každý muž, který se pokouší uniknout vlastní zodpovědnosti, poukazuje na špatný charakter své partnerky, hledá vinu třeba i v jejím špatném zdravotním stavu, v jejích chybách, vychování nebo ve vlivu naprosto rozdílného prostředí, v němž vyrůstala. Tyto věci jsou velmi důležité. Musíme se snažit poskytnout svým dětem při výběru snoubence či snoubenky určité vedení. Jestliže partneři pochází z podobného prostředí, může to být užitečné. Ale bylo by čiré bláznovství, kdybychom si mysleli, že úspěch manželství a schopnost úplného porozumění záleží nejvíce pravé na tom, odkud člověk pochází. Ne, pro manželství je nejdůležitější, co z něho den ode dne vytváříme. „Je to skutečné umění," říkával dr. Lucien Bovet.

Je třeba se postavit proti nesmyslné myšlence, že by muž mohl při troše štěstí narazit na „perlu" mezi ženami a získat ji za manželku tak, jako je možné vyhrát hlavní cenu v loterii. Mimoto by asi bylo velice těžké žít s „perlou", pokud by se člověk nezařadil do stejné kategorie!

Ve snaze o trvalé manželské štěstí platí pouze společné úsilí obou partnerů. O spokojenost je třeba společně zápasit. Není to nějaké privilegium, které bylo manželům darováno do začátku. A základem této snahy je vzájemné pochopení. Takzvaný nepřekonatelný odpor je výmysl, kterým se zaštítili právníci, když jim došly všechny ostatní argumenty pro zdárné vyřešení rozvodu. Je to jakási obecná výmluva, za kterou mohou lidé skrýt své opravdové selhání. Já prosté nevěřím, že něco takového existuje. Není žádný nepřekonatelný odpor. Existují však různá nedorozumění a chyby, které lze napravit pouze tehdy, pokud jsou k tomu oba partneři ochotni.

Nejčastější chybou v partnerských vztazích je podle mě nedostatek naprosté otevřenosti. Setkávám se s mnoha manželskými páry. Za jejich problémy se vždy skrývá nedostatek otevřenosti, poctivé a úplné upřímnosti, bez níž není možné se navzájem opravdově pochopit. Manželé, kteří mají dost odvahy na to, aby si vždy všechno řekli, projdou bez pochyby mnoha zmatky, ale budou moci vybudovat mnohem úspěšnější manželský svazek. Na druhé straně každý pokus o předstírání a skrývání je pro manželství špatným znamením a vede často až ke konečnému selhání.

Mnozí manželé si ani neuvědomují, že určitou část svých pocitů, myšlenek, záměrů a osobních dojmů skrývají jeden před druhým. Jeden manžel mi hned po příchodu do ordinace srdečné říkal: „Já své ženě určitě říkám všechno." Potom jsme mluvili o mnoha věcech, které ho velice zajímaly. Tu jsem se ho zeptal: „Co si o tom myslí vaše žena?" - „Och," odpověděl zmateně, „o tom jsem se jí nikdy nezmiňoval. Nerozuměla by tomu."

„Nerozuměla by tomu." Jinými slovy: nesdílela by můj názor a já se chci vyhnout všem hádkám. Mnozí manželé, aby udrželi pokoj v rodině, se v hovoru určitým otázkám vyhýbají - otázkám, které se dotýkají jejich citů - otázkám, které jsou pro opravdové vzájemné porozumění tolik důležité. A tak se ono průhledné sklo, jímž by měl být vztah mezi manželem a manželkou, kousek po kousku zamlžuje. Začínají se navzájem odcizovat.Ztrácejí tu absolutní jednotu, která je Božím zákonem pro manželství.

Když Bůh ustanovil manželství, řekl: „Proto přilne muž ke své ženě a stanou se jedním tělem." Být jedním tělem také znamená, že před sebou nebudou mít žádné tajnosti. Jakmile před sebou manželé začnou něco skrývat, slevují ze své manželské jednoty. Vstupují tak na šikmou plochu. A to dokonce i tehdy, když se tak děje s těmi nejlepšími úmysly nebo když se skrývá nějaká dobrá věc. To, nač jsme hrdí, můžeme skrývat stejně snadno jako to, zač se stydíme. Pokud se něco takového stane, můžeme se alespoň pokusit věci napravit, začít znovu a usilovat o smíření. Avšak skutečné znovuzrození bude vždy podmíněno mnohem hlubší a úplnější otevřeností jednoho k druhému.

Z knihy Paula Tourniera „Porozumění v manželství". Vydalo nakladatelství Návrat domů.

Počet přečtení: 1 820 Datum: 3. 11. 2012