Natlučená jablka

Běželi letištní halou – s kufříky, palubními vstupenkami a pasy v rukou. Náhle dva z nich zavadili o stánek s ovocem a vrazili do košíku s jablky. Košík se vysypal a jablka se rozkutálela po zemi.

Mladíci běželi dále. Ani se nezastavili a neohlédli, spěchali, aby stihli odlet svého letadla. Všichni kromě jednoho. Poslední z nich se ze soucitu k majitelce stánku posléze obrátil. Zakřičel za svými přáteli, aby pokračovali bez něj, zavolal manželce, že přiletí příštím spojem. Vrátil se k terminálu, kde spatřil, že všechna jablka jsou ještě stále na zemi. Byl překvapený, když zjistil, že majitelkou stánku je slepá dívka.

Dívka plakala, velké slzy jí stékaly po tvářích. Ohmatávala podlahu a marně se snažila posbírat jablka. Procházelo tudy hodně lidí; nikdo se však nezastavil, nikomu nezáleželo na tom, co se stalo. Muž poklekl k dívce, posbíral jablka do košíku a pomohl jí vrátit prodejní pult na místo. Všimnul si, že některá jablka se při pádu natloukla, a tak vytáhl peněženku a zeptal se dívky: „Jsi v pořádku?“ Dívka s úsměvem přikývla.

Muž jí vložil do ruky sto euro se slovy: „Vezmi si to, prosím. To je za škodu, kterou jsme ti způsobili. Doufám, že jsme ti úplně nepokazili den.“ Mladík odcházel, ale dívka se za ním ozvala: „Pane…“ Zastavil se a pohlédl do jejích slepých očí. Dívka se zeptala: „Pane, ty jsi Ježíš?“ Mladík strnul, několikrát se váhavě otočil a potom beze slova odpovědi pokračoval směrem k letadlům. V duši mu rezonovala její otázka: „Ty jsi Ježíš?“

A co my, chováme se tak, aby si nás lidé mohli splést s Ježíšem?