Nadměrná lékařská péče škodí zdraví | Prameny zdraví

Nadměrná lékařská péče škodí zdraví

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nás chválí. Podle studie kvality péče jsme v čele zemí, které se umí nejlépe postarat o pacienty s infarktem.

Nadměrná lékařská péče škodí zdraví

Rubrika: Mýty a omyly | Typ článku: Články

Počet těch, kteří prodělají akutní srdeční příhodu a zemřou při ní, se za posledních deset let snížil o polovinu. Zasloužilo se o to vybudování sítě kardiocenter a dostupnost špičkových technologií – kardiostimulátorů, defibrilátorů a stentů. Ročně za ně zaplatíme skoro patnáct miliard. Zpráva OECD současně upozorňuje, že se o tento pokles vůbec nezasloužili občané. V přejídání, kuřáctví a pití alkoholu jsme premianti. Počet obézních se zvýšil o polovinu. To je nejvíc ze všech sledovaných zemí. Z prevence propadáme. Máme se radovat z úspěchu špičkových technologií, nebo plakat sami nad sebou?

Moderní medicína nás zbavuje strachu z vážných nemocí a předčasné smrti. Můžeme se přejídat, opíjet a stresovat. Pokud srdce selže, zachrání nás kardiostimulátor. Medicína, namísto umění nemocem předcházet a řešit je na samém počátku změnou životního stylu, podbízí drahá technologická řešení. Pacienty zbavuje zodpovědnosti za vlastní zdraví. Odvádí je od aktivního přístupu. Stále více je k sobě připoutává. Má to paradoxní důsledky.

„Analýzy potvrzují, že čím víc finančních prostředků společnost vynakládá na zdravotní péči, tím nemocnější se cítí její občané. Lidé v bohatých státech totiž mnohem více spoléhají na lékařskou péči a spíše rozpoznávají své nemoci, zatímco v chudších zemích tytéž obtíže považují za přirozený stav a řeší vlastními silami. Pokud při hodnocení zdravotního stavu vycházíme ze subjektivního pocitu spokojenosti, vůbec nejhůře se cítí Američané, zatímco nejlepšímu zdraví se těší obyvatelé jedné z nejchudších indických zemí – Biharu“, píše se v článku Hrozí nám medikalizace? publikovaném v roce 2002 v prestižním British Medical Journal.

Je skvělé, že máme k dispozici špičkové technologie pro řešení akutních srdečních infarktů. Raději na ně nespoléhejme. První místo v tabulce OECD je zdrcující výpovědí o selhání primární a preventivní péče. Základem kvalitní medicíny nejsou superspecializované kliniky a kardiocentra, nýbrž kvalitní osobní nebo rodinný lékař. Ten stojí nejblíže pacientova životního prostoru, zná jeho povahu, zvyklosti, způsoby chování, profesní zátěž a rodinné vztahy. Zdravotní obtíže dokáže zasadit do souvislostí pacientova života, včas a správně diagnostikovat, motivovat ho ke změně životního stylu a efektivně léčit. Tak lze předejít fatálním situacím, přispět k tomu, aby byla potřeba péče kardiocenter co nejmenší. Je to rychlé, levné, účinné. Právě proto pro medicínsko farmaceutický byznys nezajímavé. To, co vydělává, je drahé léčení těžkých chorob, nikoliv jejich levné předcházení a včasné uzdravování lidí.

Z knihy Jana Hnízdila Zaříkávač nemocí. Vydalo Nakladatelství Lidové noviny.

Počet přečtení: 3 655 Datum: 4. 12. 2016