Možné podezření na vznik rakoviny a srdečních nemocí z konzumace ryb

Halogenderiváty uhlovodíků se hromadí i v lidském organizmu. Zvýšená koncentrace těchto sloučenin se našla v tkáni pacientek s rakovinou prsu. Výzkumní pracovníci, kteří identifikovali tuto spojitost s rakovinou prsu, dospěli k závěru, že „předběžné výsledky naznačují, že působení podezřelých karcinogenů ze životního prostředí má vliv na vznik rakoviny prsu“.

Problém však nekončí u rakoviny. Další badatel objevil „vztah mezi DDT a DDE (další dva halogenderiváty uhlovodíků) v krvi a osobami, u kterých se později objevil vysoký krevní tlak, kornatění cév a cukrovka...“

Ryby jsou z hlediska bioobohacování a bioakumulace rizikovou součástí našeho jídelníčku. Nekontaminují je totiž pouze polychlorované bifenyly a těžké kovy (jako např. rtuť), ale i ropné uhlovodíky a halogenderiváty organických sloučenin.

Doktor Kenneth Rosenman z Michiganské státní univerzity v učebnici medicíny o zdravotních problémech vyplývajících ze životního prostředí píše, že „konzumace ryb je obrovským zdrojem polychlorovaných bifenylů unikajících do životního prostředí“. Zároveň s obavami, že souvisejí s rakovinou, se vynořují i náznaky souvislosti mezi polychlorovanými bifenyly a dioxiny se zvýšenou hladinou cholesterolu a triglyceridů. Další údaje ukazují, že polychlorované bifenyly mohou mít u mužů nepříznivý vliv na množství spermií a na plodnost.

Výzkum, který naznačuje, že kontaminanty mohou poškodit vyvíjející se plod v těle matky, posouvá rizikovost polychlorovaných bifenylů ještě dál. Doktor Theo Colborn poukazuje na fakt, že polychlorované bifenyly v děloze mohou „ovlivňovat vývoj nervového systému embrya, plodu a novorozence“.

Na první stránky časopisu New England Journal of Medicine se nedávno dostala zpráva o tom, že lékaři Joseph a Sandra Jacobsenovi poukázali na další ohrožení vypouštěním polychlorovaných bifenylů do životního prostředí.

Jedenáctileté děti, které byly před narozením vystaveny vlivu těchto sloučenin, vykazují nedostatečný intelektuální vývoj. I když tyto děti nebyly retardované, u těch, které byly vlivu polychlorovaných bifenylů ze životního prostředí vystaveny nejvíce, existovala třikrát vyšší pravděpodobnost nejméně dvouletého opoždění ve schopnosti porozumět přečtenému textu.

Ukázka z knihy dr. Neila Nedleyho „Život bez deprese“, kterou lze objednat na adrese www.a-o.cz.