Lekce vztahů | Prameny zdraví

Lekce vztahů

Jedna jednačtyřicetiletá žena vzpomínala na úplně normální obyčejný večer, který před několika měsíci prožila se svým manželem.

Lekce vztahů

Rubrika: Lidé a vztahy | Typ článku: Články

Dali si spolu skromnou večeři, kterou připravila, a pak se dívali na televizi. Kolem deváté si manžel stěžoval na podrážděný žaludek a vzal si antacidum. O několik minut později prohlásil, že už půjde do postele, a tak ho políbila na dobrou noc, řekla mu, že sama zůstane vzhůru o něco déle, a v duchu doufala, že se mu do rána uleví. Když se asi o hodinu a půl později sama odebrala do postele, její manžel tvrdě spal.

Jakmile se druhý den ráno probudila, hned věděla, že něco není v pořádku. „Prostě jsem to tak nějak cítila“, vysvětlovala. „Jen jsem se na Kevina podívala, věděla jsem, že je pryč. Ve svých čtyřiceti čtyřech letech zemřel ve spánku na infarkt.“

Tahle srdcervoucí zkušenost ji naučila, aby už, jak sama říká, nikdy nepovažovala vztahy, lidi anebo čas za něco samozřejmého. „Když Kevin umřel, ohlížela jsem se za naším společným životem a vnímala jsem jej úplně jinak. Tohle byl náš poslední polibek, naše poslední jídlo, tohle byla poslední dovolená, kterou jsme strávili spolu; tohle bylo naše poslední objetí a tohle poslední chvíle, kdy jsme se společně zasmáli. Uvědomila jsem si, že až do toho okamžiku, kdy nastane odloučení, vlastně nevíte, kdy prožíváte svůj poslední společný večer nebo naposledy společně slavíte Den díkůvzdání. A v každém vztahu někdy nastanou nějaké poslední chvíle. Chci se za všemi těmi událostmi ohlédnout a cítit, že jsem do nich dávala celé srdce, že jsem je neprožívala jen napůl. Chápu už, že Kevin vstoupil do mého života jako dar, ze kterého jsem se směla těšit po vymezený čas, ale ne navždycky. A totéž se dá říct o každém člověku, kterého v životě potkávám, a když si tohle uvědomuji, vážím si každé chvíle a každého setkání ještě víc.“

Během svého života vstupujeme do mnoha vztahů. Některé – třeba jde-li o naše manžele či manželky, partnery, přátele – si vybíráme sami, zatímco jiné, jako třeba vztah s rodiči nebo sourozenci, jsou pro nás vybírány.

Vztahy nám v našem životě nabízejí největší příležitosti něčemu se naučit, dávají nám příležitost k tomu, abychom objevili, kdo jsme, čeho se bojíme, z čeho pramení naše síla a jaký je smysl a význam skutečné lásky. Představa, že vztahy jsou mimořádnou příležitostí k tomu, abychom se něčemu naučili, se může na první pohled zdát trochu divná, protože víme, že vztahy mohou být zdrojem nepříjemných, náročných, ha dokonce srdcervoucích zážitků a zkušeností. Ale současně také mohou být a často jsou ideální šancí k tomu, abychom se učili něčemu novému, abychom rostli, milovali a byli milováni.

Míváme někdy sklon myslet si, že vztahy navazujeme s relativně malým počtem lidí, především s našimi manželi či manželkami nebo partnery. Pravdou ovšem u, že nějaký vztah vzniká při každém setkání s dalším člověkem, ať už je to kamarád, příbuzný, spolupracovník, učitel anebo prodavač v obchodě. Nějaký vztah si vytváříme i k lékaři, kterého navštívíme jen jednou ročně, anebo třeba k nepříjemným sousedům, jímž se snažíme ze všech sil vyhýbat. Tohle všechno jsou vztahy – každý je svým způsobem jedinečný a všechny mají současně mnoho společného, protože vesměs vycházejí z nás. Vaše osobnost, vy sami, jste společným jmenovatelem všech svých vztahů: od těch nejtěsnějších a nejintenzivnějších až po ty odtažité. Své postoje a přístupy, které vnášíte do jednoho vztahu – ať jde o záležitosti pozitivní či negativní, plné naděje nebo zášti – vnášíte i do všech ostatních vztahů. A je jen na vás rozhodnout se, kolik lásky do každého svého vztahu vložíte.

Z knihy Elisabeth Kübler-Rossové a Davida Kesslera Lekce života. Vydalo nakladatelství JOTA.

Počet přečtení: 256 Datum: 1. 12. 2021