Důkazy proměny | Prameny zdraví

Důkazy proměny

Genom je obdařen obrovským potenciálem pro vznik variací a díky různé expresi genů je možná ještě vyšší míra variace. Je proto možné, aby se objevily výrazné změny ve formě i struktuře jen díky tomu, že se změní způsob, jakým se určité geny projevují, nebo změnou jejich vývojové exprese, případně aktivací nebo deaktivací genů v geonomu.

Důkazy proměny

Rubrika: Mýty a omyly | Typ článku: Články

Když se změní podmínky prostředí, rostliny a živočichové jsou schopni se přizpůsobit tím, že se geny a jejich kontrolní mechanismy aktivují různým způsobem, což jim umožní přežít. Pro překonání překážek není nutné čekat na výskyt nějaké příznivé mutace. Organismy jsou v jistém smyslu v rámci své genetické výbavy již předem připraveny vypořádat se s případnými změnami.

Někteří živočichové jsou navíc schopni zvládnout i drastické změny, pokud jsou předem vybaveni mechanismy, které jim umožní vstoupit do úplně nových adaptačních zón, jako například při přechodu od býložravého způsobu života k masožravému.

Rostliny

Podle zprávy v knize Genesis byla po pádu země prokleta, a rostliny i živočichové se změnili. Některé rostliny měly plodit jen trní a dá se předpokládat, že změny v ročních obdobích daly vzniknout opadávání listí na stromech, které se tak vypořádávaly s novými podmínkami. Plevel není nic jiného než rostliny, které silně soupeří s kultivovanými formami. Není zvláštní, že většina rostlin, které člověku slouží jako zdroj potravy, potřebuje velkou péči, aby vydaly plody? Když je ponecháme svému osudu, rychle jsou vytlačeny jinými druhy, které jsou schopnější. Kdyby všechny tyto rostliny existovaly dlouho před příchodem člověka, proč je ještě máme? Zdá se, že dostatečné zásobení potravinami je zajištěno jen díky tvrdé a intenzivní lidské práci a bez jeho potu by nebylo možné zachovat rostliny nutné k obživě. Podle knihy Genesis měl člověk pracovat již před pádem - měl rostliny prořezávat a udržovat - nesrovnatelně více námahy ho to stálo po pádu.

Bůh řekl, že se na Zemi objeví trní a hloží. Trny jsou vlastně jen modifikovanými kmeny nebo větvemi, u nichž došlo ke změně procesu růstu (jiná exprese vývojových genů) a ostny jsou modifikovanými listy, u nichž došlo k témuž procesu. Neobjevila se žádná nová informace, jen se změnil stávající vzorec. Podle Bible rostliny původně získávaly vláhu ze zvýšené hladiny podzemních vod a z ranní rosy. Podobné podmínky jsou dnes často napodobovány ve sklenících, protože se zjistilo, že závlaha pouze u kořenových systémů brání vzniku plísní na listech; zavlažování pomocí postřikovačů, kdy se voda dostává jen na listy, nemusí rostlinám vždy prospívat. Naopak závlaha pomocí jemné aerosolové mlhy má pozitivní vliv a rostliny jsou schopny svými listy absorbovat i mikroživiny. Brzy zrána jsou na listech za určitých podmínek otevřené průduchy, a to rostlinám umožňuje příjem vody a živin. Je velice zajímavé, že vliv na schopnost rostlin pohlcovat vláhu a živiny skrze listy má dokonce i hudba - jemná klasická hudba nebo zpěv ptáků absorpci vody zvyšují. Je možné, že krása přírody byla naplánována tak, aby vytvořila onu fantastickou harmonii přírody, a že v mnoha případech vidíme jen zlomek původní dokonalosti?

Paraziti a jedovatá zvířata

Jisté organismy se mohou změnit v nebezpečné jen tím, že jsou přemístěny do jiného prostředí, na které nejsou zvyklé. Například baktérie mají žít na velice specifických místech trávicího traktu. Když se dostanou jinam, mohou způsobit obrovské potíže a napáchat veliké škody, protože u nich dojde k fyziologickým změnám, jež mohou vyvolat produkci škodlivých látek (například produktů metabolismu nebo bílkovin) s negativními účinky (mohou způsobovat např. průjem).16 Organismy vyvolávající nemoci mohly vzniknout například takto: baktérie mohly mít původně vysoce specifické úlohy při podpoře různých pochodů v těle a okolním prostředí, stejně jako to stále činí nespočet prospěšných bakterií, a je možné, že byly pouze prospěšné. Změny u baktérií, které se již ocitly mimo své původní prostředí, mohou být velice rychlé a pokračovat dlouhodobě, protože mechanismy pro genovou modifikaci prostřednictvím přenosu plazmidů (malých kruhových molekul DNA schopných sebereplikace, obsahujících doplňující genetické informace) jsou v nich již obsaženy.

Totéž se dá říci o všech organismech, z nichž se nakonec stali paraziti. Změna prostředí s radikální změnou místa, kde má organismus žít, ho může dovést k tomu, že začne využívat nové (a odlišné) zdroje potravy, což může dát podnět ke vzniku parazitismu a masožravosti. Tak je možné, že se jednobuněčné organismy, které měly řadě živočichů pomáhat, změnily v nebezpečné patogeny, a houby, jež měly napomáhat rozkladu rostlinného odpadu (nezapomínejme, že rostliny byly stvořeny jako zdroj potravy a obživy), mohly začít parazitovat na živých organismech. Parazitující červi vykazují značnou míru degenerace orgánů a tasemnice a hlísti nejsou dnes již ničím víc než pouhými reprodukujícími se organismy. Korýš kořenohlavec (Sacculi' na) parazitující na krabech nemá trávicí trakt, ale jeho larva má stále volně plovoucí formu (nauplius). Namísto toho, aby dospěla v normálního korýše, změní se ve svém krabím hostiteli v hromadu vláken. Ztráta orgánů není nezbytně výsledkem mutací, může se jednat o pouhou deaktivaci systémů, které nejsou v no vých podmínkách zapotřebí. Nejedná se o důkaz evoluce, ale spíše naopak o důkaz jejího opaku [tj. degenerace a úpadku].

Také hmyz si mohl najít různé nové obranné mechanismy a způsoby parazitismu. Komáři mají ústní ústrojí připomínající lékařskou jehlu, jehož pomocí samičky sají krev hostitele. Komáří samečci ovšem totéž ústní ústrojí používají k sání rostlinných šťáv. Je možné, že rostlinné nektary již neposkytují dostatek energie, které samička potřebuje pro zajištění dozrávání vajíček, a že stejné ústrojí, které kdysi sloužilo k sání rostlinných nektarů, může být stejně účinně použito k sání krve? Včelí žihadlo je pro změnu zmodiřikované ústrojí pro kladení vajíček (kladélko). Rozmanitost a přizpůsobivost včelího genomu je jasně vidět na tom, že ze včelího vajíčka se vyvine dělnice nebo královna podle toho, čím je krmeno. Kdyby královna uhynula, mohou se i dělnice změnit v královnu', pokud budou dostávat jinou potravu, která zjevně aktivuje latentní genové systémy, které umožní, aby se z dělnice neschopné reprodukce stala královna schopná klást vajíčka. Různé sekrety, které jsou spojeny s kladením vajíček, se mohly klidně změnit v jed, který je do těla vstříknut při bodnutí (včelou).

Jed není, obecně vzato, ničím víc než modifikací normálních sekretů. Jed jedovatých ryb je produkován ve žlázách, které obvykle vytvářejí ochranný sliz pokrývající tělo ryby. Ostny, jimiž se jed dostává do těla jiného živočicha, vznikly změnou paprsků ploutve. Není také vyloučeno, že jed hadů a pavouků je pouze modifikací trávicích proteinů. Čím se hadi a pavouci živili původně, je otázka spíše spekulativního charakteru. Určité druhy pavouků z čeledi křižákovitých se živí pylem zachyceným v jejich sítích a je docela dobře možné, že k původní stravě pavouků patřila i větrem přenášená semena.

Z knihy prof. Dr. Waltera Veitha „Genesis konflikt". Vydalo nakladatelství Maranatha.

Počet přečtení: 2 165 Datum: 24. 5. 2012