Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Co vlastně chcete od života?

Když se Marika poprvé objevila na semináři osobního růstu, působila sebevědomým a na první pohled vyrovnaným dojmem. Obklopovala ji atmosféra úspěšné věčně mladé ženy, která dokáže jít vždy přímo za svými cíly.
|
Typ článku: Články

Když jsme se ale začali setkávat osobně v rámci individuálního koučování, najednou začala její vnější spokojená slupka zvolna roztávat. S každým dalším sezením se krok za krokem objevovala její skutečná tvář a s ní také dlouho potlačované emoce.

Za vši tou spoustou aktivit, pracovním úspěchem a na první pohled atraktivními cíly se v pozadí ukrýval stále patrnější znepokojivý pocit. Zdálo se jí, jako by někde uvnitř „zabloudila" a stále více se míjela se svým skutečným Já - se svými niternými touhami, potřebami a také již dávno odloženými sny.

V klidném bezpečí koučinkových setkání se Marika posléze přiznala, že její „obchodní image" jí stále více připadá jako obtížná neosobní maska, kterou si nasazuje každé ráno, když jde do práce. Ale pod touto vnější kulisou se ve skutečnosti ukrývala napůl vystrašená mladá žena, která si někdy připadá jako podvodník, jemuž pomalu, ale jistě dochází nápady i energie... Jako mnoho jiných začala i ona hledat cestu ke kvalitnějšímu životu.

Co vlastně chcete od života?

Představte si, že máte před sebou neomezené možností, jak si zařídit svůj život. Co byste udělali? Jaké změny byste podstoupili, aby se Vaše budoucnost vyvíjela více podle Vašich představ?

Když tuto otázku položím účastníkům nějakého kurzu, většina pří¬tomných s potěšením sní o novém životě v jiných dimenzích. Ale když mají definovat, co mohou udělat pro to, aby se jejich sku¬tečný život výrazně změnil k lepšímu, mnozí bývají bezradní a často dochází k závěru, že svou současnou situaci nejsou schopni příliš ovlivnit. Někteří z nich se dokonce cítí jako v pasti, z níž není úniku.

Georgie Leopard, autor knihy „The Life We Are Given" (Život, který je nám dán), uvádí překvapivé výsledky jedné studie, v níž téměř polovina vedoucích pracovníků považuje svůj život za prázdný a bezcílný navzdory mnohaletému pracovnímu úsilí! Tato prázdnota se projevuje jakýmsi skrytým zármutkem, který ale přichází do vědomí až v okamžiku, kdy je člověk nucen se zastavit v nepřetržitém kolotoči svých aktivit.

Co je to za kvalitu života, pokud i přes vynaložené úsilí je konečným výsledkem nespokojenost a prázdnota? A proč tolik lidí dál setrvává ve vyjetých kolejích, i když život, který vedou, tak málo uspokojuje jejich skutečné potřeby?

Jedním z hlavních důvodů může být skutečnost, že je dnes stále obtížnější najít odvahu a čas, abychom pohlédli do očí skutečným touhám svého srdce. Je mnohem snazší obklopit se nekonečnou šňůrou „nutných" aktivit než čelit svému vnitřnímu hlasu. Pokud máme strach podívat se hlouběji na některý problematický aspekt svého života, nabízí se okolo nás příliš mnoho drobných „potěšení", kterými - jak to vyjádřil jeden klient - můžeme přemazat svou vnitřní nespokojenost. Být neustále něčím zaměstnán, je „skvělá" metoda, jak se vyhnout mnoha „nebezpečným" otázkám.

Psycholožka Ursula Nuberová se ve své knize Desatero úspěšných žen obrací především k ženám, které se chytily do výše uvedené pasti:
„Jestliže se pro samou práci nedostanete k tomu, po čem touží Vaše srdce, měla byste se zamyslet nad těmito otázkami: Chrání mne moje aktivity před tím, abych do svého života zavedla změny, které by mohly můj navyklý pořádek obrátit vzhůru nohama? Nejsem snad příliš zbabělá, abych dokázala žít podle svých potřeb? Neschází mi někde dostatek odvahy k novému začátku?"

Pokud žijeme životem, který je neustále vrchovatě zaplněn, je více než pravděpodobné, že před něčím důležitým ve svém životě utíkáme. Je jen otázkou času, kdy v nás začne hlodat nepříjemný pocit, jakoby nám něco důležitého unikalo. Můžeme si postupně stále více uvědomovat, že jsme někde „zabloudili", a že možná přišel nejvyšší čas, abychom obnovili kontakt sami se sebou.

Prvním krokem, který za takovéto situace potřebujeme udělat, je postavit svůj osobní růst a duchovní pohodu na jedno z předních míst
ve svém diáři. Začít znovu objevovat svou vlastní jedinečnou roli ve scénáři života.

Najděte si své místo na slunci

Marika z úvodního vyprávění prošla dlouhou cestou, než se dostala až na dno svého srdce, ke všem těm pohřbeným nadějím, nenaplněným touhám i nežitým snům. Nakonec pochopila, že „její práce není její život", nebo alespoň jeho jediná náplň, a že štěstí se nedá koupit ani „uhnat" za okénky pádícího života. Štěstí přichází spíše jako přirozený důsledek toho, když jednotlivé stavební kameny svého života začneme stavět na správná místa ve svém vlastním „Osobním příběhu". Jedna z prvních lekcí, kterou se proto i Marika musela naučit, bylo „dávat sebe sama na první místo". Znamenalo to povýšit hledání své osobní cesty na jednu ze svých nejvyšších priorit.

Dávat sebe na první místo může být někdy velmi obtížné - především pro ženy. Přirozený sklon starat se o druhé nebo o každodenní prak¬tické záležitosti může vyústit do absurdní situace, kdy se ocitneme až na samém konci seznamu „věcí", o něž je třeba pečovat a jimž je nutné věnovat svou pozornost. A na tomto konci už obvykle nezbývá dost času ani sil. Chceme-li, aby v našem životě došlo k zásadní proměně, potřebujeme si být mnohem více vědomi toho, že kvalita našeho života je v největší míře podmíněna kvalitou nás samých. Máte-li i Vy v srdci touhu prožívat méně stresu a více skutečného života, je před Vámi důležitý úkol: V seznamu věcí, které máte dnes, zítra a pozítří... zařídit, umístěte na jedno z předních míst - sama sebe. Naše osobní pohoda a koneckonců i skutečná užitečnost pro druhé je totiž primárně závislá na tom, jak dokážeme pečovat sami o sebe.

Vzpomínáte na svou poslední cestu letadlem? Letušky Vám pravděpodobně vysvětlily, že v případě nebezpečí máte nejdříve nasadit kyslíkovou masku sami sobě. Teprve až se postaráte o sebe, můžete se postarat i o své děti.

V životě je to velmi podobné. Když se naučíme zdravým způsobem dávat sebe na první místo, najednou se dá mnoho věcí v našem životě do pohybu. Nakonec můžeme být mnohem plněji k dispozici i pro druhé - bez hněvu, nechuti nebo pocitu, že jsme jimi využíváni. Když budeme přiměřeně pečovat o svůj vnitřní svět, věci vnějšího světa se potom jakoby samy zařadí na správné místo.

Jedním z pozitivních důsledků toho, že umístíte sami sebe na správné místo ve svém seznamu, bude i schopnost pravidelně se zastavit a znovu navázat vztah k sobě samému. Novým způsobem si začnete uvědomovat své potřeby, touhy i přání, setkáte se svými skrytými bolestmi i tajnými sny. Ve své podstatě získáte mnohem hlubší poznání sebe sama. Indické posvátné, knihy obsahují jeden text, jehož dávná moudrost stále hlasitěji promlouvá do chaosu našeho „unikajícího světa": „Když se zastavíte, předběhnete ty, co běží." Všichni potřebujeme čas od času zpomalit, přerušit své horečné tempo a najít odvahu položit si některé důležité otázky. Takové, které by nám pomohly uvědomit si, zda život, který žijeme, je skutečně tím, čím chceme, aby byl, nebo čím by mohl být.

Zeptejte se sami sebe: Jak často pociťuji, že dělám něco, co vlastně vůbec nechci? Při jakých činnostech mne naopak naplňuje dobrý pocit, že to, čemu se věnuji, stojí skutečně za to? Za jakých okolností cítím jasné vědomí konkrétního účelu svého života? Nebo si spíš uvědomuji, že mi právě tento prožitek schází?

Každý máme své vlastní místo v pestré mozaice života. Nejsme tady od toho, abychom hráli vedlejší roli ve filmu někoho jiného. Kdybychom neexistovali, nic by nebylo stejné. Každé místo, na kterém jsme kdy byli, by bez nás bylo jiné a stejně tak každý, s kým jsme se kdy setkali, by byl bez nás o něco chudší. Když dokážeme zpomalit ve svém úprku životem, můžeme najednou znovu zaslechnout tajemné volání svého vnitřního hlasu. A když se zastavíme, pohlédneme do očí nejhlubším touhám svého srdce.

Žijte v souladu s tím, kdo jste

Klíčem k tomu, abychom mohli vytvořit jedinečnou kvalitu života, po níž toužíme, je naučit se žít v souladu s tím, kým skutečně jsme.

Naše vlastnosti, schopnosti i osobní obdarování jsou jednotlivými kamínky do oné mozaiky, které říkáme život. Otázka „Kdo vlastně jsem?" se tak stává jednou z našich nejdůležitějších osobních hádanek. Do jaké míry se Vám ji dosud podařilo rozluštit?

Rád dávám lidem jednoduchý test, v němž mají napsat, jaké jsou jejich tři nejlepší schopnosti. (Mimochodem - vezměte si volný list papíru a sami si vyzkoušejte, jak na tuto otázku dokážete odpovědět.) Pro většinu lidí je to nesmírně obtížné. Když úlohu otočím a požádám je, aby vyjmenovali své tři nejhorší vlastnosti, najednou jim to jde nesrovnatelně lépe. Jak je to možné?

Jen málokteří z nás si v průběhu svého života vytvořili dostatečný prostor, aby si do hloubky odpověděli na otázky, které se týkají toho, kým skutečně jsou - a tedy i svých nejlepších schopností. Často jen mimoděk a nevědomky plníme očekávání druhých. Už od dětských střevíčků nám stále někdo jiný říkal, kým nebo čím bychom se měli stát. Kdekdo se snažil přistřihnout naše křídla podle svého vlastního vkusu. Může se pak velmi snadno stát, že naše skutečná identita je překryta hodnotami někoho jiného, cíli, které jsme bezmyšlenkovitě přejali, životy, které jsme si vypůjčili. Objevovat skrytá zákoutí vlastní osobnosti tak může být nakonec stejně dobrodružné jako listování v tajemných stránkách staré zapomenuté knihy.

Vyhraďte si čas a zeptejte se sami sebe: Co bych si nejvíce přál/a ve svém životě změnit? Jaké jsou největší sny, které bych ještě chtěl/a uskutečnit? Kdybych měl/a k dispozici neomezené zdroje a čas, co bych chtěl/a dělat?...

Když si budete klást podobné otázky a zvyknete si naslouchat své intuici, postupně se před Vámi začne odkrývat pohled, který dá Vašemu životu nový směr. Získáte objektivnější náhled na vnější okolnosti i ubíhající čas. Nebudete tolik podléhat stresu ani nátlaku druhých lidí, protože pochopíte své vlastní místo v koloběhu života. Tím, že dáte sami sobě potřebný prostor a čas, uděláte svůj první významný krok na cestě k uvolněnosti a osobní harmonii.

Z knihy Mojmíra Voráče „Kreativní time management (nejen pro ženskou duši)". Vydalo nakladatelství Pyramida systém.

Počet přečtení: 3533
Datum: 18. 8. 2012