Astma se dá životním stylem významně ovlivnit | Prameny zdraví

Astma se dá životním stylem významně ovlivnit

Astma je další nemocí, která má specifický vztah ke stravě. Budeme se zabývat tím, jak může vegetariánská strava pomoci astmatikům. Nejdříve však chci poukázat na jedno velmi zajímavé nedávné zjištění o astmatu, které současně přivádí do středu pozornosti dva body programu Newstart: vodu a důvěru v Boží pomoc.

Astma se dá životním stylem významně ovlivnit

Rubrika: Další nemoci | Typ článku: Články

Když čtu v Písmu Mojžíšovy knihy a sleduji plán, který měl Bůh s Izraelity, jsem upoután tím, do jaké míry souviselo Boží vedení se záležitostmi čistoty. Byly dány striktní zákony, které se zabývaly praním a čistotou po kontaktu se smrtí. Byly dány specifické instrukce, které se zabývaly odstraňováním lidských výkalů. Existovaly zákony, které uváděly přesné instrukce, co je třeba dělat v případě nakažlivých onemocnění, jako je malomocenství. Tento důraz na čistotu měl ovšem hodnotu jenom, když Boží lid Bohu důvěřoval natolik, aby se zařídil podle jeho rad. Věnování pozornosti přísné čistotě můžeme navíc vidět jako prodloužení třetího principu programu Newstart. Voda je totiž často tím činidlem, které používáme, chceme-li dosáhnout čistoty.

Co má tohle všechno společného s astmatem? Docela dost. National Cooperative Inner City Asthma Study (NCICAS) je zřejmě jednou z největších studií, které byly o astmatu do dnešního dne vypracované. Výsledky této studie, která nesla etiketu s cenou 17 milionů dolarů, jsou právě publikovány. Tato velkolepá studie zjistila těsný vztah mezi astmatem a vystavením bílkovinám běžných švábů. Lidé, kteří mají astma, častěji vykazují abnormální imunitní reakci na tento otravný hmyz a jeho výměšky. Ukázalo se, že ze všech cizích bílkovin, které mohou vyvolat astmatický záchvat, jsou bílkoviny švábů zřejmě nejsilnější. V NCICAS mělo 38% mladých lidí s astmatem alergii na šváby.

Proč je astma častější ve městech

Tento vztah pomáhá porozumět tomu, proč lidé žijící ve městech častěji trpí astmatem. Kromě vystavení látkám, které, jak je známo, stojí v pozadí astmatických záchvatů, jako jsou ozón, oxid siřičitý, oxid dusičitý a další látky znečišťující vzduch, jsou obyvatelé měst vystaveni zvýšené expozici bílkovinám ze švábů, kteří žijí v městských oblastech.
Tento vztah nabízí minimálně jeden vhled do toho, proč výskyt astmatu, které je jedním z nejběžnějších chronických dětských onemocnění, stále roste. Za poslední dekádu vzrostl počet astmatiků (v Americe) o 45 procent. Dnes je zde asi 15 miliónů lidí, kteří trpí astmatem, třetina z nich je mladších osmnácti let. Od roku 1980 prudce vzrostla úmrtnost na astma u lidí mladších 24 let o 118%.

Pozor na cizí nepořádek

Podmínky bydlení v přecpaných městech naneštěstí často znamenají, že se nás nedotýká nejenom náš vlastní nepořádek, ale i nedostatek hygieny u našich sousedů. Důkazy však svědčí o tom, že je velmi důležité přesto se snažit o co nejčistší prostředí. Odborníci minimálně čtyři opatření, která vám pomohou zbavit se bílkovin ze švábů:
Zaprvé, zabijte všechny šváby spreji či otrávenými návnadami.

Poté důkladně vytřete všechny podlahy i plochy, abyste se zbavili bílkovin ze švábů. Ze stejného důvodu důkladně vyluxujte všechny koberce, a to nejlépe v celém bytě, příp. domě.

Poté podnikněte preventivní opatření. Nenechávejte venku žádné potraviny, které by šváby mohly přitahovat. To zahrnuje jak zbytky jídla na lince či na stole, drobky na podlaze či zbytky ve snadno dostupném koši na odpadky.
A konečně nastražte na šváby návnady.

Rostlinná strava snižuje potřebu léků u astmatu

Rozšiřování alergií i další příčiny rovněž hrají roli v mozaice této nemoci; důležité jsou ovšem i další faktory související s naším životním stylem. Je třeba pozorně se zabývat svoji stravou. Výzkum totiž ukazuje, že strava může hrát při této vážné nemoci velmi důležitou roli. Ukázalo se, že čistě vegetariánská strava, která neobsahuje vůbec žádné produkty živočišného původu, snižuje u astmatiků jejich potřebu léků.

Alergické souvislosti při astmatu

Předmětem skandinávské studie bylo pětatřicet pacientů, kteří trpěli bronchiálním astmatem v průměru dvanáct let.Všem pacientům se dostávalo dlouhodobého podávání léků; dvacet z nich pak dostávalo ty nejsilnější léky, které se na astma podávají, léky kortizonového typu, jako je např. prednisone. Tyto látky mohou lidem pomoci lépe se s astmatem vyrovnávat, mohou však mít současně také dlouhodobé vedlejší škodlivé účinky. V této vědecké studii bylo oněch pětatřicet pacientů požádáno, aby se jeden rok stravovali čistě vegetariánsky. Asi dvě třetiny pacientů na této stravě po celý rok žilo. Prakticky u všech z nich došlo k významnému zlepšení stavu.

Obecně se dá říct, že příznaky astmatu ustupovaly a tělesné funkce se zlepšovaly. Zlepšovaly se i krevní testy - včetně hladiny IgE - což naznačuje, že ustupovaly i alergie. Navíc byli skoro všichni schopni významně snížit množství užívaných léků. Vědci uzavřeli: "Vybraným pacientům, kteří se obávají vedlejších účinků léků a mají zájem o alternativní zdravotní péči, se může při tomto režimu, který nahrazuje konvenční léky, dobře dařit."

To je vzrušující novinka. Zdá se, že mnoho astmatiků by mohlo významně zlepšit své zdraví a snížit či vyloučit potřebu braní léků.

Minimálně část úspěchu užívání čistě vegetariánské při astmatu spočívá ve snížení potravinových alergií. Vědci z John Hopkins University nedávno zjistili, že potravinové alergeny hrají hlavní roli při zhoršování astmatu u dětí. Měření funkce plic ukázalo, že u náchylných dětí po vystavení alergizujícím potravinám docházelo k podráždění dýchacích cest. Tato podrážděnost připravuje půdu pro stahy dýchacích cest a astmatických záchvat. U těchto dětí nedošlo obvykle ke zlepšení, dokud nebyla inkriminovaná potravina vyloučena ze stravy. Některé z takových potravin byly běžné potraviny, kterým se při čistě vegetariánské stravě vyhnete, jako vejce, mléko a ryby.

Mezi rizikovými potravinami byly také pšenice a sója. Tyto potraviny jsou samy o sobě dobré, většina z nás je však jí prakticky denně - a to může být problém. Někteří alergologové se totiž domnívají, že opakované vystavení dané potravině může u náchylných jedinců vyvolat alergii. Zahrnutí pšenice a sóji mezi běžné alergeny toto potvrzuje. Když čtete etikety, zjistíte, že většina z nás je vystavena pšenici a sóje úplně každý den. Pokud souhlasíte, co se týká pšenice, ale nezdá se vám, že bychom používali tolik sóje, zamyslete se ještě jednou. Sója se používá do hamburgerů, jako zdroj lecitinu v řadě pekárenských výrobků, jako běžný zdroj oleje - a existují ještě tucty dalších užití.

Jistě všichni víme, že vejce a mléko, dvě z dalších hlavních potravin, které se dávají do souvislosti s dětskými alergiemi, jsou rovněž běžnou součástí stravy. Ryby se možná na našem talíři neobjevují tak často jako výše uvedené potraviny. Při alergii nehraje však roli jenom četnost vystavení. Podle zkušeností, které jsem udělal se svými pacienty, jsou mléčné výrobky skupinou potravin, které nejvíce zhoršují alergické příznaky. Lékařská literatura je s tímto mým poznatkem v souladu. Mléčné výrobky jsou spojovány se vším možným, od kožních problémů po okamžité alergické reakce.

Leitmotivem souvislostí mezi alergiemi a astmatem se zdá být, že astmatici by měli skutečně zvážit přechod na čistě vegetariánskou stravu. Současně by si měli dát pozor na opakované vystavení některým běžným potravinám.
Kromě alergenů jsou to i další dietní faktory, které hrají roli při zlepšování astmatu zaznamenaném ve skandinávské studii. Vegetariánská strava bývá spojována s menším sklonem k zánětům než strava postavená na mase. To je zřejmě ve vztahu k nižší tvorbě zánětlivých leukotrienů a prostaglandinů na vegetariánské stravě. Lidé na méně rafinované stravě navíc konzumují obvykle méně soli. Spousta literatury uvádí, že astma se zhoršuje při stravě s velkým množstvím soli.

Zhoršování astmatu kouřením

Astma bývá často doprovázeno chronickým obstrukčním plicním onemocněním. Kouření významně zhoršuje astma. To může být zvlášť důležité u astmatických dětí, z nichž u mnohého by k rozvoji nemoci nikdy nedošlo, kdyby nebyly vystaveny cigaretovému kouři.

Naštěstí jsou mnohé účinky, které má kouření na plíce, plně zvratné. Když pacient s astmatem přestane kouřit, okamžitě vyloučí 4000 chemikálií, které se nalézají v tabákovém kouři a které byly mocným stimulantem k sevření dýchacích cest. Chronická bronchitida je rovněž obecně reverzibilní, pokud osoba přestane kouřit včas. Dokonce i mnozí dlouhodobí těžcí kuřáci, kteří přestanou kouřit, zjistí, že jejich bronchitida během několika měsíců postupně odejde. Čím déle však člověk kouří, tím vyšší riziko je, že se bronchitida stane nevyléčitelnou.

Při rozedmě plic není obrázek tak jasný. Jakmile je plicní tkáň zničena, již se nikdy nemůže zregenerovat. Mám však i dobrou zprávu. Protože lidé s rozedmou mají skoro pokaždé současně i chronickou bronchitidu a astma, obvykle dochází u nich poté, co přestanou kouřit, ke zlepšení stavu. A to zlepšení může být značné. Ještě důležitější je, že když přestanou kouřit, uchovávají si život, prodlužují si jej a zlepšují jeho kvalitu, protože se zastavuje rychlá ztráta funkce plic, která je důsledkem kouření.

Neil Nedley: Proof Positive

Počet přečtení: 8 218 Datum: 28. 12. 2006