ALS (Lou Gehrigova choroba): hledání odpovědí | Prameny zdraví

ALS (Lou Gehrigova choroba): hledání odpovědí

Lou Gehrigova choroba, známá jako amyotrofická laterální skleróza nebo ALS, postihuje osoby středního věku zdánlivě náhodně. Ze všech nejrozšířenějších neurodegenerativních onemocnění mají právě pacienti s ALS nejmenší naději na úspěšnou léčbu a přežití.

ALS (Lou Gehrigova choroba): hledání odpovědí

Rubrika: Další nemoci | Typ článku: Články

I když duševní schopnosti zůstávají nedotčené, ALS lidi paralyzuje, často zvenčí. Většina pacientů zemře během tří let, jakmile jim paralyzace znemožní dýchání nebo polykání.

V každém okamžiku s touto nemocí v USA bojuje o svůj život odhadem 30 000 lidí. Každý z nás má pravděpodobnost zhruba 1 : 400, že se u něj rozvine tato obávaná nemoc. Takže ALS je častější, než si obvykle myslíme. Míra výskytu se blíží té, jakou máme u roztroušené sklerózy. Co tuto nemoc způsobuje?

Před 50 let vědci objevili, že míra výskytu ALS mezi domorodými obyvateli ostrova Guam byla 100x větší než ve zbytku světa. Toto zjištění mohlo poskytnout nápovědu při pátraní po příčině onemocnění. Takže místo 1 ze 400 obyvatel, v některých vesnicích na ostrově Guam umíral 1 z 3 dospělých na tuto nemoc. Podezřívány byly cykasy. Namletá semena těchto rostlin totiž patřila mezi základní potraviny domorodců. Vyskytly se také zprávy o dobytku vykazujícím známky neurologického onemocnění po požití semen cykasů. V semenech byl skutečně objevena nová neurotoxická látka pojmenovaná BMAA (β-N-methylamino-L-alanin). Možná stojí právě BMAA za vysokým výskytem ALS. Jenže množství BMAA v semenech, která obyvatelé konzumovali, bylo tak malé, že by jich dle výpočtů museli sníst asi tisíc kilogramů denně, aby se dostali na toxickou dávku. Takže tunu semen denně. Celá teorie o cykasech proto byla zavržena a myšlenka opuštěna.

Později však slavný neurolog Oliver Sacks a jeho spolupracovníci dostali nápad. Semena cykasů nebyla tím jediným, co domorodci jedli. Domorodci jedli taktéž kaloně, dušené v kokosovém mléce. Hádejte, co tyto tzv. létající lišky jedly? Semena cykasů. Takže možná máme co do činění s bioakumulací v potravním řetězci. Pamatujete, jak jsem říkal, že bychom museli sníst BMAA v množství odpovídajícím tuně semen a až tehdy bychom z toho měli problémy? Tak hádejte, kolik BMAA se nahromadí v mase kaloňů? Množství odpovídající snědení tuny semen.

Domorodci jedli i další zvířata, která hodovala na semenech. Posledním hřebíkem do rakve byl pitevní nález vysokých hladin BMMA v mozku 6 z 6 domorodých obětí této nemoci. V kontrolních mozcích lidí bez této nemoci tomu tak nebylo. Poslední kus skládačky je tedy zjevně na místě a máme řešení tohoto záhadného výskytu ALS/PDC na exotickém tropickém ostrově.

Nemoci se tak říká proto, že forma ALS postihující obyvatele Guamu nesla taktéž známky Parkinsonovy nemoci a demence, písmena za lomítkem tedy znamenají „Parkinsonism dementia complex.“ Když vědci vybírali mozky do kontrolní skupiny pro srovnání, přihodili do ní také dva případy Alzheimerovy choroby. I v těchto mozcích byl nalezen BMAA. Šlo však o kanadské oběti Alzheimera, tedy o případy z opačné strany zeměkoule. Výzkumníci tedy provedli více pitev. V kontrolních mozcích BMMA nebyl nalezen, ale byl nalezen ve všech mozcích testovaných kanadských obětí Alzheimerovy choroby.

Počkat. Kanaďané nejedí kaloně. Neurotoxin však nevytváří tento druh netopýrů. Vytvářejí ho přece stromy. Jenže Kanaďané přece nejedí ani cykasy. Jejich vlajka nevypadá takhle. Ukazuje se, že cykasy také nevytváří tento neurotoxin. Modrozelená řasa, která roste v kořenech cykasů, stojí za tvorbou BMAA. Tato látka se pak dostane do semen a následně do těl netopýrů a poté případně i lidí. A tento druh modrozelené řasy není jediný, který toxin vytváří, umí to téměř všechny druhy modrozelených řas vyskytující se po celém světě.

Teprve zhruba před deseti lety jsme si přestali myslet, že tento neurotoxin je omezen na jeden podivný druh tropického stromu. Nyní už však víme, že neurotoxin vytvářejí modrozelené řasy vyskytující se po celém světě, od Evropy po USA, Austrálii a Střední Východ, jsou prostě všude. Jestliže se modrozelené řasy vytvářející neurotoxin vyskytují po celém světě, možná je BMAA skutečně příčinou progresivních neurodegenerativních onemocnění včetně ALS napříč celým světem.

Vědci z Miami to podrobili testování. Třeba byli Kanaďané výjimkou? Ne, výzkumníci našli BMAA v mozcích obyvatel Floridy, kteří zemřeli na sporadickou Alzheimerovu nemoc a ALS, ale už ne v mozcích obětí jiného neurodegenerativní onemocnění, nazývaného Huntingtonova choroba. Huntingtonova choroba je způsobena genetickou mutací, nikoliv neurotoxinem. Významné hladiny BMAA nalezli ve 49 z 50 vzorků. Dvanáct bylo od pacientů s Alzheimerovou chorobou a třináct od pacientů s ALS.

Výsledky od amerických pacientů s Alzheimerovou chorobou a pacientů s amyotrofickou laterální sklerózou z oblasti Atlantic Southeast při porovnání s kanadskými pacienty s Alzheimerovou chorobou z oblasti Pacific Northwest naznačují, že vystavení neurotoxinu BMAA může být široce rozšířené. Totéž bylo nalezeno také v mozcích lidí, kteří umírali na Parkinsonovu chorobu. Je dokonce možné naměřit více BMAA ve vlasech pacientů s ALS než u zdravých lidí.

Je neurotoxin BMAA přítomný v mořských plodech na Floridě? Ano, všude, nachází se ve sladkovodních rybách a měkkýších, jako jsou kanicové a ústřice, ale také v tělech mořských živočichů. Některé ryby, krevety a krabi mají dokonce hodnoty BMMA srovnatelné s těmi, jaké byly naměřeny v tělech kaloňů na Guamu. V USA tak mohou riziko místo kaloňů představovat ryby.

Ze stránek dr. Michaela Gregera NutritionFacts.org

Počet přečtení: 111 Datum: 13. 11. 2019