Žaludeční vředy | Prameny zdraví

Žaludeční vředy

Peptický vřed je výsledkem situace, kdy je slizniční membrána žaludku a/nebo dvanácterníku doslova vyleptána žaludečními šťávami. K tomu dochází, když se žaludeční šťávy stávají extrémně kyselými.

Žaludeční vředy

Rubrika: Nemoci trávicího ústrojí | Typ článku: Poradna výživy

Za současné situace, kdy jsou žaludeční vředy tak běžným a tak bolestivým onemocněním, bylo přirozeně vykonáno hodně práce, aby se zjistilo, jaký účinek mají různé výživové režimy na vředy. K široké veřejnosti se však výsledky těchto studií nikdy nedostaly. Existují mocné ekonomické zájmy, které dávají přednost tomu, abychom se nedozvěděli, že k vředové chorobě dochází nejčastěji a s nejvážnějšími důsledky u lidí, kteří konzumují stravu, která je kyselinotvorná, obsahuje málo vlákniny a hodně tuku. Maso, ryby a vejce jsou na čele žebříčku potravin, které jsou nejvíce kyselinotvorné. Maso, ryby, mléčné výrobky a vejce neobsahují žádnou vlákninu. S několika málo výjimkami jsou všechny tyto potraviny velmi bohaté na obsah tuku.

Ortodoxní západní medicína tradičně předepisovala při žaludečních vředech mléčné výrobky a podávání antacid - tomuto způsobu léčby se říkalo „popíjecí dieta". Původ tohoto přístupu pochází z toho, že si lékaři všimli, že pacienti s vředy zakoušeli okamžitou úlevu, když pili mléko a brali antacida. Když se však vědci pokoušeli zjistit, zda tento způsob léčby skutečně funguje a nepřináší pouze dočasnou úlevu od bolesti, zjistili, že mléčné výrobky nepřinášejí při léčení vředové choroby žádný prospěch - ve skutečnosti dokonce často stav zhoršují. Mléko skutečně obsahuje vápník, který jeví tendenci neutralizovat žaludeční kyseliny a poskytnout tak dočasnou úlevu. Zjistili však, že mléko zvyšuje produkci přirozených kyselin, což přináší další ničení výstelky dvanácterníků a žaludku.

Výzkumníci rovněž přišli ještě na jeden velmi dobrý důvod, proč je lépe držet se od mléka dále. Zjistilo se, že pacienti s vředy, kterým byly podávány mléčné výrobky, měli dva- až šestkrát vyšší výskyt infarktu než pacienti s vředy, kteří byli léčeni bez podávání mléčných výrobků.

Naštěstí pro ty, kteří vředy trpí, existují takové potraviny, které mají schopnost neutralizovat nadbytek žaludečních kyselin a které přitom nestimulují tělo, abych jich produkovalo více - a nezvyšují ani riziko srdečního záchvatu. Členové rodiny zelí - zelí, brokolice, květák, a, ještě více, výhonky hořčice a vodnice a různé druhy kapusty - obsahují látku, která je tak účinná při léčení vředů, že se jí někdy dostává přízviska „vitamín U". Tato látka se nicméně v těle neukládá, pacienti s vředy by proto měli jíst tyto druhy zeleniny pravidelně.

Dobré rozžvýkání potravy je pro prevenci i léčení vředů také velice důležité, lidské sliny jsou totiž silně zásadité. Působí tak jako ochranné činidlo v žaludku a ve dvanácterníku, chránící vystýlku trávicích orgánů před tím, aby se dostala do příliš kyselého prostředí. Lidé, kteří potravu dostatečně nerozžvýkají, kteří ji hltají, tak bezděky napomáhají vzniku vředů.

Vlci a další přirození masožravci jsou mimochodem schopni hltat potravu bez toho, že by dostali vředy, z toho důvodu, že jejich trávicí systém (na rozdíl od našeho) jsou anatomicky přizpůsobeny vysoce zásaditému prostředí. Jejich sliny jsou silně kyselé, zatímco naše jsou silně zásadité. Jejich trávicí šťávy jsou mnohem více kyselé než naše, ve skutečnosti tak kyselé, že jsou schopny rozpustit kosti jejich kořisti. Přirození masožravci jsou uzpůsobeni k tomu, aby dokázali potravu hltat. Jejich zuby jsou dlouhé a špičaté, vhodné na sevření kořisti a trhání kusů masa. Naše zuby jsou naopak uzpůsobeny rozmělňování zrní, zeleniny a ovoce. Bez pomoci nožů a vaření bychom měli skutečně problém se s masem vypořádat.

Fakt, že když hltáme potravu, máme tendenci dostávat vředy, je příkladem toho, jak stravovací zvyklosti, které jsou našemu druhu anatomicky zcela nepřirozené, vytvářejí nemoc. Srdeční záchvaty a mozkové mrtvice jsou dalšími příklady - jak víme, přirození masožravci jsou schopni tolerovat jakékoliv množství cholesterolu bez toho, že by tím jejich cévy trpěly. Naštěstí se utrpení působenému vředy, podobně jako utrpení způsobovanému aterosklerózou, dá úplně předejít - a v mnoha případech již vypuklou vředovou chorobu vyléčit nasazením přirozené vegetariánské stravy s nízkým obsahem tuku.

Z knihy Johna Robbinse "Diet for a New America".

Počet přečtení: 13 785 Datum: 17. 1. 2011