Vášeň a něžnost | Prameny zdraví

Vášeň a něžnost

Erotické zážitky muže a ženy se velmi liší, ostatně jako celé jejich bytosti: muž se pohybuje především v tělesné a duchovní rovině (tedy v rovině sexu a lásky agapé), žena v první řadě v duševní rovině (erotická láska). Tyto protiklady neplatí jistě zcela absolutně, v praxi jsou však dostatečně důležité na to, abychom jim věnovali pozornost.

Vášeň a něžnost

Rubrika: Lidé a vztahy | Typ článku: Články

Muž prožívá největší část dne v zaměstnání, kde si na lásku sotva vzpomene. Když přijde domů, trvá mu obvykle dost dlouho, než se dokáže ponořit do erotické atmosféry (ta se vytváří jen zvolna). Sexuálně jej však může probudit i nepatrný podnět a může rychle pocítit prudkou touhu - kterou většinou zaměňuje za skutečné erotické naladění.

Hlavní rozdíl je v tom, že láska eros je záležitostí páru; působí proto nakažlivým účinkem a přechází z jednoho partnera na druhého. Sex však je biologický proces, který zachvacuje jen jednotlivce. Pokud sexu nepředchází erotická láska, která upravuje cestu k duši ženy, bývají jeho projevy pro partnerku spíše odstrašující. Láska eros očarovává, osvobozuje a přináší štěstí; samotný sex dokáže jen znásilňovat. Tak dochází k časté a zároveň smutné situaci, kdy muž projevuje silnou sexuální touhu a jeho žena je přitom - a právě proto - stále chladnější a odmítavější.

Ženu nikdy neovládají tak jednostranně jako muže problémy v zaměstnání či v domácnosti; v normálním manželství prochází žena dnem s víceméně trvalou myšlenkou na svého muže: "Ve svém srdci stále myslím na tebe", což u ní obecně vyvolává lehce erotickou atmosféru, která čeká jen na partnera, aby se plně rozvinula. (Pokud jsou však "myšlenky srdce" ženy negativní, vzniká naopak erotická zábrana, kterou není snadné překonat.) Rozpoložení, ve kterém muž ráno při odchodu svoji ženu zanechává, je často rozhodující pro úspěch milostných vztahů večer. Důležité je, zda se ženě podaří dovést muže do erotického naladění, ze kterého se přirozeně uvede do pohybu u obou sex, a zda muž svou čistě sexuální touhou neudusí erotické naladění ženy - namísto toho, aby způsobil jeho plný rozkvět.

Žena touží v první řadě po něžnosti. Toto slovo pro ni představuje něco, co se odehrává na duševní rovině (rovině erosu): tón manželovy řeči, když jí přeje dobré jitro, pohled, se kterým ji podává konvici na čaj, postoj, který zaujme, když je třeba ji chránit. Něžnost, po které žena tolik touží, je jako neviditelný pláštík, do kterého muž ženu zahaluje a ve kterém se cítí v bezpečí. Něžnost je prostě všechno, co ženě dává pocit, že se při mužovi může cítit doma.

Když však muž hovoří o něžnostech (používá toto slovo skoro vždy v množném čísle), myslí tím laskání, které obvykle znamená předehru k úplnému tělesnému spojení. Muž proto nemá před ukončením pracovního dne "kdy na něžnosti", potom ho však jeho něžnosti rychle přivádějí k sexuálnímu aktu. Je tu vidět veliký rozdíl: muž "produkuje" něhu pouze v určitém čase, jeho něžnosti jsou sexuální povahy a po ukojení jeho touhy rychle ustávají. Něžnost ženy však vyplňuje čas celý - kabát, ve kterém jsou díry, nehřeje -, je erotického typu a tvoří nosný základ a nevyhnutelný předpoklad pro vznik její sexuální vášně.

Proto musí každé milostné spojení vyrůst z erotické atmosféry, pokud se má při něm žena vůbec otevřít. Vhodné erotické naladění ženy musí být už hodiny předem připraveno, a to správným způsobem; maličkost, hrubé slovo, dotěrné gesto, morální zklamání z muže anebo jakýkoliv hněvivý pocit ženy je mohou zcela udusit.

Muž může naopak toužit po ženě i bez erotického naladění. Dokonce právě proto cítí takovou žádostivost, protože nemá "náladu" na skutečnou erotickou lásku (ve dvou). Jakýkoliv vnější či vnitřní popud probudí jeho sexuální touhu, touží po jejím ukojení, a to co možná nejdříve a nejrychleji. Proto tvrdošíjně kormidluje k cíli, prudkými a neovládanými pohyby dosáhne vrcholu rozkoše, načež následuje rychlý pokles na nulu, či dokonce do negativní fáze, ve které se cítí jako zbitý a rychle upadá do hlubokého spánku. Sotva existuje větší a rychlejší změna nálady, než změna nálady muže před sexuálním splynutím a po něm - pokud byl jejím zdrojem pouze sex.

Úplně odlišné je prožívání ženy. Její tělesné, sexuální pocity se vynořují z erotických pocitů jen zvolna. Toto pomalé narůstání a přibývání vášně je pro ženu samo o sobě největším štěstím, které by chtěla co nejvíce prodloužit - protože pro ni neznamená vyvrcholení, orgasmus, tak výlučně jako pro muže cíl celého sexuálního aktu. Ani po něm neklesá vzrušení ženy na nulu tak rychle jako u muže, ale pouze pozvolna - a i tento pomalý pokles vášně je pro ženu důležitý a radostný. Ovšem pouze v případě, pokud jím může procházet spolu s mužem; když muž hned usne, cítí se žena okradená o důležitou část (ještě více se cítí okradena, když muž dosáhne vyvrcholení už během její cesty na vrchol).

Schematicky můžeme říct, že sexuální křivka vzrušení muže stoupá k vrcholu prudce a ještě strměji padá zpět dolů, zatímco křivka žena stoupá i klesá pomalu. Důležité je především, aby se přibližně ve stejném čase střetly oba vrcholy. Neméně důležité je, aby se křivka může rozšířila, to znamená, aby stále více prodlužoval trvání tělesného spojení.

Orientální národy, které jsou na tomto poli mnohem více kultivované než národy Západu, vynakládají veškeré své umění na to, aby spojení trvalo co možná nejdéle - kvůli největšímu obšťastnění ženy i muže. V naší řeči to znamená, že muž má prožívat sexuální akt mnohem více eroticky než jen sexuálně, že musí dávat stále větší prostor něžnosti před vášní. Tím dosáhne toho, že i v jeho manželce se probudí plná sexuální vášeň, která není o nic menší než jeho, a tak se oba stanou eroticky i sexuálně jednotní.

A opět, abychom dosáhli této jednoty, potřebujeme třetí prvek - lásku agapé. Něžné a vášnivé noční spojení nemá přinášet takové prožitky, které by se nesrovnávaly s vědomím za bílého dne; vždyť i tady, dokonce hlavně tady oba "kráčejí před Bohem" a přijímají rozkoš z Jeho rukou. Konkrétně: muž dokazuje svoji rytířskost - vlastnost, které si žena u muže cení snad nejvíce - tím, že v každém okamžiku ovládá svoji vášeň a dává ji do služeb společného zážitku. Je uměním lásky nenechat se odtrhnout slepým pudem, ale vytvořit z něho společný zážitek: je to Boží zázrak, ve kterém se člověk stává bytostí z těla, duše a ducha, ve kterém se stávají muž a žena jedním tělem.

Théodore Bovet: Manželství

Počet přečtení: 8 611 Datum: 10. 1. 2008