Supermarket | Prameny zdraví

Supermarket

Supermarket je projevem zvlášť destruktivního způsobu uspokojování lidských potřeb. I když ve své nablýskané vnější formě chce budit zdání rozšiřování svobody výběru, v mnoha ohledech svobodu volby výrazně omezuje.

Supermarket

Rubrika: Životní styl | Typ článku: Články

Podobně jako dálnice, také supermarket vytváří abstraktní šablonu jednání, která ničí jakýkoliv svéráz, svébytnost a různorodost té části reality, na niž je přiložena. V tomto ohledu překonávají supermarkety již jen rychlojídelny typu McDonald's, jež jsou v podstatě polovojensky organizovanou sítí supermarketů na nenáročně upravené hovězí.

Supermarkety ničí tradiční podobu a tradiční funkci měst. Jsou budovány na okrajích měst či přímo v otevřené krajině a odtud likvidují síť drobných obchůdků a krámků, jež vytvářely kolorit městského života. Od přelomu padesátých a šedesátých let, kdy supermarkety začínají být uváděny do provozu, přivedly v každé zemi ke krachu desítky tisíc drobných prodejců. V oblasti distribuce zboží posilují koncentraci, která má jen málo společného s představou svobodného trhu s uplatněním pro všechny. Předpokládá se, že během příštích patnácti až dvaceti let ovládne téměř veškerý prodej ve vyspělých zemích několik málo gigantických firem, které vytlačí a zlikvidují všechny drobnější konkurenty.

Supermarkety činí v tržních ekonomikách se soukromými obchody totéž, co učinily státní zásahy v ekonomikách direktivních. Ve Velké Británii, kolébce liberalismu, dnes tři největší majitelé supermarketů kontrolují v některých oblastech až 65 % obchodu s potravinami.

Ve jménu zdokonalování trhu diktují supermarkety zcela nekompromisně podmínky svým dodavatelům. Aby zajistily uniformitu nabízeného zboží, určují farmářům podmínky, za nichž budou vyrábět. Určují jim, jaká semena a kdy smějí vysadit, pomocí jakých chemikálií úrodu ošetřovat, jakým způsobem a kdy sklízet. Vyškrtnutí ze seznamu dodavatelů pro velké supermarkety je pro dodavatele osudné a není proti němu žádné odvolání.

Supermarkety jsou budovány ve vzdálených oblastech a prodej v nich je organizován způsobem, jenž privileguje motorizované. Nebezpečná závislost člověka na automobilu se tak dále zvyšuje. Lacinost zboží, které nabízejí, je zčásti umožněna tím, že motoristé neplatí zdaleka všechny náklady na svou dopravu. Tyto náklady jsou formou daní rozloženy na ty, kdo mají pěšky do supermarketů daleko, a formou emisí na přírodu, která do supermarketů nechodí.

Supermarkety přispívají také ke stále výraznějšímu oddělování rytmu času společenského a přírodního. Za umělého světla a klimatizace zde probíhá nakupování zcela kontinuitně, včetně sobot a nedělí. Nabídka zboží nerespektuje střídání ročních období a dotváří iluzi naprosté nezávislosti člověka na přírodě a jejích cyklech.

Supermarkety devastují také sociálně. Na jedné straně dokázaly existenčně zničit desítky tisíc drobných soukromníků, na straně druhé vytvářejí armádu nízce kvalifikovaných zaměstnanců, většinou žen, pracujících často na snížený úvazek, s velice slabým platem, bez základního pojištění a s omezeným nárokem na důchod. Mnoha způsoby tak v oblastech postižených svou přítomností zvyšují nezaměstnanost.

Firmy vlastnící supermarkety jsou velkými příznivci sjednocené Evropy. Chtějí mít Evropu sjednocenu na základě dvou druhů jablek, dvou druhů hrušek a dvou či tří značek pokud možno co nejtrvanlivějšího piva.

Z knihy Jana Kellera „Abeceda prosperity". Vydalo nakladatelství Doplněk.

Počet přečtení: 1 817 Datum: 21. 8. 2012