Prognózy a proroctví | Prameny zdraví

Prognózy a proroctví

Moderní medicína je věda založená na důkazech. Pracuje s objektivními nálezy, dvojitě slepými pokusy a statistickým zpracováním dat.

Prognózy a proroctví

Rubrika: Mýty a omyly | Typ článku: Články

Alternativní medicíně a léčitelům vědci nevěří. Věštění ze skleněné koule nebo z kávové sedliny, horoskopy a proroctví rázně odmítají. Nelze je reprodukovat, nedají se ověřit. Prognózy lékařů i proroctví jasnovidců přitom mají hodně společného. Obojí mohou zásadním způsobem ovlivnit život nemocného člověka.

British Medical Journal zveřejnil před lety případ nečekaného úmrtí mladé ženy. V podstatě zdravá matka pěti dětí absolvovala v jedné z kanadských nemocnic nenáročný chirurgický zákrok. Operace proběhla bez komplikací, sál opouštěla při vědomí, avšak hodinu poté zemřela. Pitva odhalila nevysvětlitelné krvácení do nadledvin. Lékaři se později dozvěděli, že když bylo ženě pět let, jasnovidka jí předpověděla, že ve 43 letech zemře. Triačtyřicáté narozeniny oslavila týden před operací a jedné ze zdravotních sester se svěřila, že neočekává, že by zákrok přežila. Lékaři smrt přičítali stresu a mimořádnému emočnímu napětí. „V tomto případě pacientka nezemřela proto, že kdesi stálo napsáno, že v tolika a tolika letech zemře, jasnovidka že to odtamtud přečetla a žena by zemřela v témže věku, i kdyby se s onou jasnovidkou nikdy nebyla setkala. O život ji připravilo toto proroctví, přesněji řečeno způsob, jakým je zpracovala,“ píše v knize Mezi vědou a nevědou psycholog Bohuslav Blažek.

Doktor R. A. Deyo z univerzity ve Washingtonu zveřejnil v časopise Scientific American studii, v níž sledoval souvislost mezi akutní bolestí zad a doporučením, jak dlouho mají pacienti setrvat v klidu na lůžku. Výsledky potvrdily, že léčebný efekt čtyřdenního klidu není o mnoho účinnější než klid dvoudenní, nebo dokonce vůbec žádný. Intenzita obtíží ani závažnost objektivního nálezu zjištěných při prvním vyšetření přitom neměly prakticky žádný prognostický význam pro určení délky trvání pracovní neschopnosti. Z hodnocení vyplynulo, že nejvýznamnějším faktorem, kterým se řídí délka stonání i neschopenky, je doporučení lékaře, jak dlouho má pacient zůstat doma v klidu.

Lékař je vševědoucí autorita, Bůh v bílém. Rozhoduje o zdraví a o životě. Pacient k němu vzhlíží s nadějí, pokorně se řídí jeho radami a pokyny. Stůně, ale i umírá tak a tehdy, jak mu pan doktor řekne, jak se sluší podle učených lékařských knih, statistik a vědeckých výzkumů. Jestliže pacient s rakovinou vyslechne od lékaře prognózu, že na tento typ nádoru se obvykle do pěti let umírá, v naprosté většině případů zadání splní. Údaje o střední době přežití jsou zase o něco přesnější.

Přemýšlel jsem, co by se stalo, kdyby lékař jasnovideckou prognózu neodvratné smrti nevyslovil. Místo toho by pacienta povzbudil, podpořil jeho psychiku a samoúzdravné schopnosti, pomohl změnit jeho rezignovaný postoj k nemoci. Když může negativní prognóza přivodit nemoc, nebo dokonce smrt, měla by naopak příznivá prognóza přispět k uzdravení. Pro medicínu založenou na objektivních důkazech a zdravotnictví založené více na léčení chorob než na uzdravování lidí by to asi znamenalo hotovou katastrofu.

Z knihy Jana Hnízdila Mým marodům. Vydalo Nakladatelství Lidové noviny.

Počet přečtení: 1 757 Datum: 15. 10. 2020