Proč uživit lidstvo? | Prameny zdraví

Proč uživit lidstvo?

Zeptali se mě „Jak lze udržitelně uživit lidstvo?“ Myslím, že otázka by mohla znít jinak. Až polovina na světě vypěstovaných obilnin a většina sóji se spotřebuje na výrobu krmných směsí pro hospodářská zvířata. Docela zbytečně, protože přežvýkavci dokážou téměř stejně efektivně využít obyčejnou trávu a jeteloviny. Ušetřené obilí by nasytilo stovky milionů lidí.

Proč uživit lidstvo?

Rubrika: Ekologie | Typ článku: Články

Pošetile sklízíme energii ze zemědělské půdy. Z ozimé řepky vyrábíme bionaftu, z obilí a kukuřice etanol k pohonu spalovacích motorů, přičemž je pravděpodobné, že na vypěstování těchto plodin spotřebujeme více energie, než kolik z nich získáme. Ztrácíme nejcennější ornici při pěstování kukuřice, kterou nesníme, ale odvezeme do bioplynové stanice.

Jíme zdravě. Spoustu jídla vyhodíme, protože už není čerstvé. Jíme ovoce, zeleninu — celý rok všechno. Letos druhého února (ano, února) píše The Guardian o nečekané krizi ve Velké Británii. Na trhu nastal nevídaný nedostatek čerstvého ledového salátu, cuket, lilku, okurek i mandarinek ze Španělska, kde počasí chladnější než obvykle poškodilo polní i skleníkovou produkci. Supermarkety omezily prodej salátu na dvě či tři hlávky salátu a tři kusy brokolice na zákazníka. Asi zapomněli na v Británii vypěstovanou a dobře uskladněnou mrkev, petržel, pastinák, zelí, červenou řepu, tuřín, čekanku, pórek, kadeřávek, zimní i růžičkovou kapustu, zimní odrůdy brokolice, jablka či hrušky.

Jíme levně. Jako rozmazlení frackové chceme hodně kvalitního a levného jídla – asi abychom toho mohli více vyhodit. Slastně požíráme nejen rostliny a zvířata, ale i půdu, suroviny, prostor, přírodu. Jíme toho hodně a mlaskáme přitom. Mlaskáme tak rozkošnicky, že ti, kteří zatím jedí málo, by si taky chtěli zamlaskat.

Svoboda od hladu je nepochybně základním lidským právem a potvrzuje to i Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech z roku 1966. Tato smlouva hovoří také o přiměřené životní úrovni a dostatečné výživě. Připadá mi, že přiměřenost a dostatečnost jsou ovšem hodně flexibilní pojmy. A proto myslím, že základní otázka možná ani nezní jak lidstvo uživit, ale spíše proč nebo dokonce zda vůbec. Myslíte, že jsem misantrop?

Zbyněk Ulčák, Sedmá generace 1/2017

Počet přečtení: 374 Datum: 2. 7. 2018