Ekologický kompost II
Australští vědci zjistili, že houby Aspergillus terreus a Engyodontium album dokáží během 140 dnů beze zbytku zpracovat polypropylen, tedy materiál, z nějž je vyrobena zhruba třetina světových plastů.
Obě houby se tak zařadily po bok
více než 400 druhů mikroorganismů, které dokáží přirozeně odbourávat plast.
Podle vědců jde o drobné krůčky,
které nám nakonec umožní plasty efektivně likvidovat. Mikroorganismy nám ale
dost možná pomohou i s oxidem uhličitým. Chemici z Jižní Koreje totiž objevili
bakterie se schopností přeměňovat CO2 na biologicky odbouratelný plast.
Rakouským Alpám dochází led
V rakouských Alpách byl v roce
2022 zaznamenán nejrychlejší úbytek ledovců v historii jejich měření. Podle
Rakouského alpského spolku přišly tamní ledovce loni průměrně o 29 metrů délky,
což představuje nejmasivnější úbytek od konce 19. století.
Největší rakouský ledovec
Pasterze v Korutanech se za loňský rok zmenšil o neuvěřitelných 14,7 milionu
krychlových metrů ledu. Rekordní ztrátu způsobil nedostatek sněhu, dlouhé a
extrémně teplé období tání a usazování prachu ze Sahary.
V roce 2021 činila pro porovnání
ztráta ledové masy jedenáct metrů. Podle odborníků budou rakouské Alpy zcela
bez ledu nejpozději do roku 2075.
Deštné pralesy po anglicku
Británie se rozhodla obnovit a
rozšířit své „keltské“ deštné pralesy mírného pásma. Pod dozorem organizace
Manx Wildlife Trust a díky penězům pojišťovny Aviva mají první pralesy
vzniknout v severním Walesu a na ostrově Man v Irském moři. V plánu jich je ale
ještě daleko více, neboť v Británii aktuálně z původních lesů zbývá jen jedno
procento. Kromě toho ale stát podporuje obnovu pralesů i v zahraničí. Do fondů
Amazonského pralesa přispěl stem milionů dolarů, tedy více než dvěma miliardami
českých korun, aby napomohl zvýšit jeho ochranu.
Recyklační sliby Applu
V polovině dubna společnost
Apple oznámila, že urychluje snahy o používání recyklovaných kovů ve svých
produktech. Do roku 2025 chce v bateriích všech zařízení využívat pouze
recyklovaný kobalt, v deskách plošných spojů pouze recyklovaný cín a zlato a
magnety mají být z recyklovaných vzácných kovů kompletně. Již nyní jsou v
přístrojích Applu recyklované dvě třetiny používaného hliníku a tři čtvrtiny
všech vzácných kovů. I díky tomu se má Apple stát do roku 2030 uhlíkově
neutrálním.
Kus medvěda z automatu
Na jednom z nádraží v japonském
městě Semboku, ležícím v severní prefektuře Akita, je nově v provozu automat s
čerstvým medvědím masem. Za čtvrt kila masa z něj zaplatí zákazník v přepočtu
asi 360 korun.
Automat před svůj obchod umístil
prodavač nudlí Daiši Sato, údajně především proto, aby do města nalákal
turisty. Maso vykupuje od místních lovců, kteří medvědy chytají do pastí nebo
loví v horách, a jeho chuť přirovnává k hovězímu s příměsí „divokosti“.
Asijský medvěd ušatý je zařazen
mezi zranitelné druhy, v Japonsku je ale legálně loven, protože se z důvodu
nedostatku potravy v lesích stahuje do obydlených oblastí.
Mapa afrických stromů
Díky satelitním snímkům s
vysokým rozlišením aktuálně vzniká mapa stromů v Africe. Její autoři, dánští
vědci a vědkyně z Kodaňské univerzity, ji doslova nazývají „mapou každého
stromu“, jejímž cílem je přesně mapovat deforestaci a účinně jí zabraňovat.
Zhruba třicet procent stromů v Africe totiž nenajdeme v lese, ale v malých
shlucích různě v krajině.
Při velkoplošném sledování
úbytku stromů není jejich zmizení nijak výrazné, ve fungování lokálních
ekosystémů ale hrají klíčovou roli. Mapa tak má umožnit zejména jejich
efektivnější ochranu. Podobný projekt by měl proběhnout rovněž v Evropě, kde
mimo lesy stojí zhruba čtvrtina stromového porostu.
Vylepšené dopravní tepny
Enormní environmentální dopad
dopravy se snaží zmenšit hned několik projektů. Ze švédské dálnice E-20,
spojující tři největší města, se postupně stává nabíjecí silnice pro
elektromobily. Do středů jejích jízdních pruhů bude vložena infrastruktura
vysílající elektromagnetické signály do cívky na podvozku auta, čímž se stroj
bude nabíjet. Významnou změnou by tak mohla projít zejména kamionová doprava,
pro niž bylo dosud fungování na elektřinu nevýhodné kvůli množství baterií,
které by elektrická nákladní auta musela vozit.
Trochu jinou strategii v boji s
dopady dopravy zvolil švýcarský start-up Sun-Ways. Ten pokládá na vlakové
koleje solární panely, jež je možné kdykoliv jednoduše odstranit a provést
údržbu kolejí, což do této doby uskutečnění podobných projektů znemožňovalo.
Pro jedovatost na smrt
Desítky mrtvých rejnoků byly
vyplaveny na pláž v severozápadním Mexiku zhruba týden poté, co nechalo vedení
města stovkám těchto paryb vytrhat jedové ostny. Důvodem byly podle vyjádření
jednoho ze zaměstnanců blížící se velikonoční oslavy, během nichž chtělo město
Huatabampo umožnit turistům nerušené koupání a zábavu.
Rejnoci nejsou agresivní, v
tomto období roku se však schovávají v písku teplých vod na pobřeží a mohou
žahnout člověka, který na ně šlápne. Při žahnutí přijdou o část ostnu, který
jim následně doroste. Pokud je jim ovšem vytrhnut násilím, může dojít k
vnitřnímu zranění až smrti. Rejnoci jsou přitom v Mexiku chránění.
Konec plýtvání v USA?
Přestože se Spojené státy
zavázaly do roku 2030 plýtvat potravinami o polovinu méně, k dosažení tohoto
cíle se dosud nic moc nedělo.
Na konci dubna proto několik
významných institucí, jako Harvardská univerzita či Světový fond na ochranu
přírody, spojilo své síly a vytvořilo Zero Food Waste Coalition. Hned vzápětí
také zveřejnily akční plán, který se budou snažit prosazovat, a předložily
americkému Kongresu své požadavky. Je mezi nimi zvýšení investic do celého
systému produkce potravin či peníze pro projekty komunitních kompostů.
Nový korálový útes
V podmořské rezervaci u
souostroví Galapágy objevili vědci z ekvádorské Charles Darwin Foundation a z
univerzity v Essexu nový korálový útes. Důležitá je zejména jeho nedotčenost,
neboť dokazuje, že jedny z nejdůležitějších světových ekosystémů mohou přežívat
a prospívat i v dnešní době.
Klíč podle vědců leží v hloubce,
v níž se korálový útes nachází — většina známých korálových útesů leží v
mělkých pobřežních vodách. Zdá se, že hloubka útes efektivně chrání před všemi
vlivy člověka. Vědci se proto chtějí do budoucna zaměřit na objevování
podobných v hloubce ležících korálových útesů a na jejich případné umělé
vytváření na jiných světových lokalitách.
I rostliny křičí
Vědci a vědkyně z Telavivské
univerzity prokázali, že rostliny stejně jako živočichové vydávají zvuky ve
stresujících situacích, například při nedostatku vody. Rostlinná řeč je podle
nich podobná pukání popcornu a její hlasitost se téměř rovná lidské, probíhá
ale na vyšší frekvenci, kterou lidské ucho nezachytí. Výzkum také odhalil, že
podoba zvuků se liší v závislosti na rostlinném druhu. Zvuky rostlin jsou
pravděpodobně schopni detekovat například netopýři, hlodavci, hmyz a jiné
rostliny.
Zjištění by mohlo být významným
přínosem pro zemědělství, kde by zvukové senzory předávaly farmářům důležité
informace o zdravotním stavu plodin.
Karolína Kupková a Adéla
Fischerová, přetištěno z časopisu Sedmá generace
Počet přečtení: 263
Datum: 16. 5. 2025