Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Ekologický kompost II

Australští vědci zjistili, že houby Aspergillus terreus a Engyodontium album dokáží během 140 dnů beze zbytku zpracovat polypropylen, tedy materiál, z nějž je vyrobena zhruba třetina světových plastů.
Rubrika: Ekologie
|
Typ článku: Články

Obě houby se tak zařadily po bok více než 400 druhů mikroorganismů, které dokáží přirozeně odbourávat plast.

Podle vědců jde o drobné krůčky, které nám nakonec umožní plasty efektivně likvidovat. Mikroorganismy nám ale dost možná pomohou i s oxidem uhličitým. Chemici z Jižní Koreje totiž objevili bakterie se schopností přeměňovat CO2 na biologicky odbouratelný plast.

Rakouským Alpám dochází led

V rakouských Alpách byl v roce 2022 zaznamenán nejrychlejší úbytek ledovců v historii jejich měření. Podle Rakouského alpského spolku přišly tamní ledovce loni průměrně o 29 metrů délky, což představuje nejmasivnější úbytek od konce 19. století.

Největší rakouský ledovec Pasterze v Korutanech se za loňský rok zmenšil o neuvěřitelných 14,7 milionu krychlových metrů ledu. Rekordní ztrátu způsobil nedostatek sněhu, dlouhé a extrémně teplé období tání a usazování prachu ze Sahary.

V roce 2021 činila pro porovnání ztráta ledové masy jedenáct metrů. Podle odborníků budou rakouské Alpy zcela bez ledu nejpozději do roku 2075.

Deštné pralesy po anglicku

Británie se rozhodla obnovit a rozšířit své „keltské“ deštné pralesy mírného pásma. Pod dozorem organizace Manx Wildlife Trust a díky penězům pojišťovny Aviva mají první pralesy vzniknout v severním Walesu a na ostrově Man v Irském moři. V plánu jich je ale ještě daleko více, neboť v Británii aktuálně z původních lesů zbývá jen jedno procento. Kromě toho ale stát podporuje obnovu pralesů i v zahraničí. Do fondů Amazonského pralesa přispěl stem milionů dolarů, tedy více než dvěma miliardami českých korun, aby napomohl zvýšit jeho ochranu.

Recyklační sliby Applu

V polovině dubna společnost Apple oznámila, že urychluje snahy o používání recyklovaných kovů ve svých produktech. Do roku 2025 chce v bateriích všech zařízení využívat pouze recyklovaný kobalt, v deskách plošných spojů pouze recyklovaný cín a zlato a magnety mají být z recyklovaných vzácných kovů kompletně. Již nyní jsou v přístrojích Applu recyklované dvě třetiny používaného hliníku a tři čtvrtiny všech vzácných kovů. I díky tomu se má Apple stát do roku 2030 uhlíkově neutrálním.

Kus medvěda z automatu

Na jednom z nádraží v japonském městě Semboku, ležícím v severní prefektuře Akita, je nově v provozu automat s čerstvým medvědím masem. Za čtvrt kila masa z něj zaplatí zákazník v přepočtu asi 360 korun.

Automat před svůj obchod umístil prodavač nudlí Daiši Sato, údajně především proto, aby do města nalákal turisty. Maso vykupuje od místních lovců, kteří medvědy chytají do pastí nebo loví v horách, a jeho chuť přirovnává k hovězímu s příměsí „divokosti“.

Asijský medvěd ušatý je zařazen mezi zranitelné druhy, v Japonsku je ale legálně loven, protože se z důvodu nedostatku potravy v lesích stahuje do obydlených oblastí.

Mapa afrických stromů

Díky satelitním snímkům s vysokým rozlišením aktuálně vzniká mapa stromů v Africe. Její autoři, dánští vědci a vědkyně z Kodaňské univerzity, ji doslova nazývají „mapou každého stromu“, jejímž cílem je přesně mapovat deforestaci a účinně jí zabraňovat. Zhruba třicet procent stromů v Africe totiž nenajdeme v lese, ale v malých shlucích různě v krajině.

Při velkoplošném sledování úbytku stromů není jejich zmizení nijak výrazné, ve fungování lokálních ekosystémů ale hrají klíčovou roli. Mapa tak má umožnit zejména jejich efektivnější ochranu. Podobný projekt by měl proběhnout rovněž v Evropě, kde mimo lesy stojí zhruba čtvrtina stromového porostu.

Vylepšené dopravní tepny

Enormní environmentální dopad dopravy se snaží zmenšit hned několik projektů. Ze švédské dálnice E-20, spojující tři největší města, se postupně stává nabíjecí silnice pro elektromobily. Do středů jejích jízdních pruhů bude vložena infrastruktura vysílající elektromagnetické signály do cívky na podvozku auta, čímž se stroj bude nabíjet. Významnou změnou by tak mohla projít zejména kamionová doprava, pro niž bylo dosud fungování na elektřinu nevýhodné kvůli množství baterií, které by elektrická nákladní auta musela vozit.

Trochu jinou strategii v boji s dopady dopravy zvolil švýcarský start-up Sun-Ways. Ten pokládá na vlakové koleje solární panely, jež je možné kdykoliv jednoduše odstranit a provést údržbu kolejí, což do této doby uskutečnění podobných projektů znemožňovalo.

Pro jedovatost na smrt

Desítky mrtvých rejnoků byly vyplaveny na pláž v severozápadním Mexiku zhruba týden poté, co nechalo vedení města stovkám těchto paryb vytrhat jedové ostny. Důvodem byly podle vyjádření jednoho ze zaměstnanců blížící se velikonoční oslavy, během nichž chtělo město Huatabampo umožnit turistům nerušené koupání a zábavu.

Rejnoci nejsou agresivní, v tomto období roku se však schovávají v písku teplých vod na pobřeží a mohou žahnout člověka, který na ně šlápne. Při žahnutí přijdou o část ostnu, který jim následně doroste. Pokud je jim ovšem vytrhnut násilím, může dojít k vnitřnímu zranění až smrti. Rejnoci jsou přitom v Mexiku chránění.

Konec plýtvání v USA?

Přestože se Spojené státy zavázaly do roku 2030 plýtvat potravinami o polovinu méně, k dosažení tohoto cíle se dosud nic moc nedělo.

Na konci dubna proto několik významných institucí, jako Harvardská univerzita či Světový fond na ochranu přírody, spojilo své síly a vytvořilo Zero Food Waste Coalition. Hned vzápětí také zveřejnily akční plán, který se budou snažit prosazovat, a předložily americkému Kongresu své požadavky. Je mezi nimi zvýšení investic do celého systému produkce potravin či peníze pro projekty komunitních kompostů.

Nový korálový útes

V podmořské rezervaci u souostroví Galapágy objevili vědci z ekvádorské Charles Darwin Foundation a z univerzity v Essexu nový korálový útes. Důležitá je zejména jeho nedotčenost, neboť dokazuje, že jedny z nejdůležitějších světových ekosystémů mohou přežívat a prospívat i v dnešní době.

Klíč podle vědců leží v hloubce, v níž se korálový útes nachází — většina známých korálových útesů leží v mělkých pobřežních vodách. Zdá se, že hloubka útes efektivně chrání před všemi vlivy člověka. Vědci se proto chtějí do budoucna zaměřit na objevování podobných v hloubce ležících korálových útesů a na jejich případné umělé vytváření na jiných světových lokalitách.

I rostliny křičí

Vědci a vědkyně z Telavivské univerzity prokázali, že rostliny stejně jako živočichové vydávají zvuky ve stresujících situacích, například při nedostatku vody. Rostlinná řeč je podle nich podobná pukání popcornu a její hlasitost se téměř rovná lidské, probíhá ale na vyšší frekvenci, kterou lidské ucho nezachytí. Výzkum také odhalil, že podoba zvuků se liší v závislosti na rostlinném druhu. Zvuky rostlin jsou pravděpodobně schopni detekovat například netopýři, hlodavci, hmyz a jiné rostliny.

Zjištění by mohlo být významným přínosem pro zemědělství, kde by zvukové senzory předávaly farmářům důležité informace o zdravotním stavu plodin.

Karolína Kupková a Adéla Fischerová, přetištěno z časopisu Sedmá generace

Počet přečtení: 263
Datum: 16. 5. 2025