Posledně narození | Prameny zdraví

Posledně narození

Studie ukazují, že rodinní benjamínci jsou přitahováni k profesím orientovaným na lidi, zatímco prvorození a jedináčci si vybírají zaměstnání, k němuž patří práce s daty, materiály nebo jinými „věcmi".

Posledně narození

Rubrika: Lidé a vztahy | Typ článku: Články

 

Prodejci aut bývají benjamínci

Vstoupili jste už někdy do prodejny ojetých vozů a byli jste přivítáni chlapíkem s širokým úsměvem, v bílých botách, s bílým páskem (aby ladil k botám), v tmavomodrých kalhotách, světle modré košili a tmavomodré vázance s bílými puntíky? Možná nebyl oblečen přesně takhle, ale pravděpodobně vás uvítal slovy: „Co mohu udělat pro to, abyste odjeli jedním z těchto aut?"

Pokud jste se s někým takovým setkali, je téměř jisté, že jste narazili na rodinného benjamínka. Musíte si na podobné chlapíky dávat pozor, prodají vám váš vlastní dům včetně vymalování na účet původního majitele.

To byl pochopitelně vtip, ale něco na tom je. Dobří obchodníci jsou většinou z nejmladších dětí. Podnikatelé přicházejí často ke mně do poradny a k mým nejoblíbenějším klientům patří právě prodejci aut. Jednou jsem navštívil místní prodejnu a dal jsem se do řeči na téma sourozenecké konstelace s jedním z prodejců. Ukázalo se, že je rodinným benjamínkem, stejně jako všichni ostatní jeho kolegové v prodejně! A co jejich vedoucí? Tipoval jsem, že bude prvorozený. A taky že ano. Prvorození jsou často ve vedoucích funkcích. Tento vedoucí byl zároveň skvělý obchodník, ale jako prvorozený povýšil do funkce, která mu nejlépe sedla: škrtat té, doplňovat tečky nad i a zapisovat ty krásné černé číslice na poslední řádek.

Není divu, že měl tento prvorozený vedoucí konflikty s některými svými prodejci. Nevěnovali totiž dostatečnou pozornost takovým zanedbatelným detailům jako včasnému vyplňování výkazů a podobně. Nejúspěšnější z prodejců měl zároveň největší rozpory s vedoucím. Sedl jsem si s vedoucím na šálek kávy a položil jsem mu otázku: „Co chcete, aby ten člověk dělal - prodával, nebo vyplňoval papíry?"

Vedoucí odpověděl stručně: „Obojí."

Doporučil jsem mu, aby se přestal snažit dělat z benjamínka perfekcionistu. Proč by to nemohl vyřešit tak, že nechá dělat papírovou práci některou ze sekretářek nebo úředníků a uvolní tak své prodejce k tomu, co umějí nejlépe - prodávat!

Vedoucí mou radu přijal a pověřil jednoho úředníka, aby on vyplňoval formuláře. Přirozeně že počet prodaných aut se nebývalé zvýšil a to znamenalo i více peněz pro firmu.

K benjamínkům patří rozpolcenost

Při výzkumu sourozeneckých konstelací často narazím na myšlenku, že vyrůstá-li člověk jako nejmladší dítě, může ho to změnit v uzlíček nejisté rozpolcenosti. Poslední narození jsou na houpačce emocí a zkušeností, které si těžko vysvětlují a těžko chápou. Můj vlastní život to potvrzuje. My benjamínci můžeme být chvíli okouzlující a roztomilí a hned nato vzdorovití a nepříjemní. Můžeme se změnit z dynama nabitého energií v bezmocné ubožáky. V pondělí můžeme cítit, že nám patří svět, a v úterý můžeme být úplně na dně.

Nejsem si jistý, co jsou pravé důvody tohoto sklonu k rozpolcenosti, který si my benjamínci neseme životem, ale nabízím několik možných vysvětlení. S nejmladšími dětmi se zachází rozporuplně - chvíli se s nimi doma mazlí a rozmazlují je, a hned nato je podceňují a smějí se jim. V sebeobraně si my benjamínci postupně vypěstujeme jistou aroganci, která nám pomáhá zakrýt všechny pochybnosti o nás samých a vnitřní zmatek. Říkáme si: „Odepsali mě, už když jsem byl malý. Nenechali mě, abych ukázal, co umím. Pořád jsem byl poslední. Nebrali mě vážně. Já jim ukážu!"

Pod tímto nezávislým povrchem se skrývá vnitřní rebel, kterému všechno projde. My benjamínci jsme impulsívní a ztřeštění. Jdeme za něčím a uděláme to, a teprve později přemýšlíme o důsledcích svého jednám. Máme předsevzetí, že si nás budou lidé všímat, že po sobě zanecháme stopu. Chceme ukázat našim starším sourozencům, našim rodičům a světu, že s námi musí počítat.

Jsem si jistý, že právě toto ze mě udělalo takového ďáblíka, když jsem vyrůstal. Nemohl jsem soutěžit se stoprocentní sestrou a devadesátidevítiprocentním bratrem, ale mohl jsem získat jejich pozornost tím, že je doženu k šílenství. Nejraději jsem trápil Sally, prvorozenou perfekcionistku, která si poskládala všechny své kačenky do řady a pochodovala s nimi životem v bezchybném zákrytu. Když mě plácla, nebolelo to od ní tak jako od Jacka!

Své nejlepší číslo jsem předvedl v době, kdy se Sally vdávala. Bylo jí něco přes dvacet a já jsem byl v pubertě. Sally nevěděla, čím by mě na své svatbě zaměstnala. Jako pořadateli mi nemohla důvěřovat - kdoví, co bych provedl zrovna uprostřed obřadu? Tak mi dala na starost knihu hostů.
Večer před svatbou jsme se všichni zúčastnili tradiční společné večeře v luxusním hotelu ve městě. Dokonce i já jsem tam přišel slušně oblečen v obleku a s vázankou. Podle zvyku podělila Sally všechny, kdo se podíleli na její svatbě, malými dárky. Když jsem rozbalil ten svůj, objevil jsem zářivé kostkované bermudy. V hlavě mi zajiskřilo a démon Leman nemohl odolat. Nenápadně jsem vyklouzl z místnosti a na záchodě jsem se rychle převlékl. O chvíli později jsem se objevil v elegantní hotelové restauraci v saku, vázance - a bermudách!

Sally zrudla zlostí, protože její dokonalý večer se rázem rozplynul v chechtotu hostů a zděšených pohledech vrchního. Ale já jsem byl na vrcholu blaha. Opět jsem byl středem pozornosti. Zaplatil jsem za to až později, když si mě doma podali rodiče, ale stálo to za to. Opět jsem se pomstil za všechny benjamínky, kteří si přísahali: „Však já jim ukážu!"

Rady pro benjamínky

Pokud jste benjamínek, možná vám některé z následujících rad pomohou vyrovnat se s vašimi současnými životními situacemi v zaměstnání i doma, partnerskými a rodičovskými, i mezi přáteli.

1. Přijměte za sebe odpovědnost. Můžete začít třeba tím, že se přestanete předvádět. Už nejste malé dítě, tak proč se tak chováte? Jak vám to říkaly ty holky na střední škole: „Snad jednou dospěješ!"

2. Benjamínci většinou nemají smysl pro pořádek. Naučte se po sobě uklízet. Vaše manželka vám bude žehnat a vaše matka možná řekne: „Už jsem nedoufala, že se toho někdy dožiju."

3. Zamyslete se nad svým současným zaměstnáním. Pracujete s lidmi? Nejspíš jste člověk, který má rád lidi a v práci s nimi najdete pro sebe patrně nejvíc příležitostí a uspokojení. Možná byste měli změnit zaměstnání, i kdyby to mělo znamenat dočasnou ztrátu peněz. Obchod je pro vás velmi vhodný, ale to je i jakékoli jiné zaměstnání, k němuž patří kontakt s lidmi. Také byste mohli zvážit vedoucí funkci, pokud umíte věci zorganizovat a naplánovat.

4. I když jsou poslední narození obvykle společenští, paradoxně často zápasí s vlastním egocentrismem. Nabídněte druhým pomoc a pak to udělejte klidně a tiše bez velké reklamy. Pomoc druhým - rozdělit se s nimi o peníze, čas a energii - to je velký lék na egocentrismus.

5. Dejte si pozor, abyste nebyli příliš závislí. Pracujte na tom, abyste dokázali uznat svou chybu. Neobviňujte druhé ze svých problémů, když víte, že jste si je způsobili sami.

6. Ovládejte svůj dar být legrační, okouzlující a přesvědčiví. Užívejte ho správně a budete zdrojem pohody v každé situaci. Dávejte si však pozor, abyste to nedělali jen pro odměnu, pro poklepání na rameno a s tím, že se vždycky budete ptát: „Co z toho budu mít já?"

7. Pokud máte rádi světla ramp, uvědomte si, že druzí lidé je tu a tam mají také rádi. Když mluvíte s druhými, vždycky se soustřeďte na to, abyste se zeptali na jejich plány, jejich pocity a co oni si myslí.

8. Než vstoupíte do manželství, zkuste si najít partnera mezi prvorozenými. Možná zjistíte, že se k vám hodí nejlépe.

Jestli už jste ženatí nebo vdané s člověkem jiného pořadí narození, nezapomínejte, že vaše žena není vaše matka a váš manžel není váš otec.

Chcete-li se dozvědět více o tom, která pořadí narození se k sobě v manželství nejlépe hodí, přečtěte si knihu Kevina Lemana „Sourozenecké konstelace", z níž pochází naše ukázka. Knihu vydalo nakladatelství Portál.

Počet přečtení: 2 013 Datum: 28. 4. 2012