Po stopách výživy dětí | Prameny zdraví

Po stopách výživy dětí

Před začátkem sedmdesátých let 19. století byly skoro všechny děti po celém světě kojeny svými matkami anebo kojnými a lékaři obecně varovali před podáváním kravského mléka kojencům, vyjma mimořádných případů.

Po stopách výživy dětí

Rubrika: Mýty a omyly | Typ článku: Články

Do začátku třicátých let dvacátého století navázal potravinářský průmysl, resp. průmysl výroby potravin pro (malé) děti, vzájemně výhodný vztah s lékařskou profesí. Výrobci totiž zjistili, že mohou prodávat svoje výrobky účinněji prostřednictvím lékařů - než přímo matce. I když náhražky mateřského mléka nemusely být na předpis, lékaři radili maminkám, aby je kupovaly a vysvětlovali jim, jak je mají používat; na samotných výrobcích se totiž žádné instrukce k dávkování neobjevovaly. Lékaři získali kontrolu nad dětskou výživou nabízením vzorků zdarma, a také tím, že často měnili doporučované složení směsi, což nutilo matky vracet se do lékařské ordinace. Pravidelné doby kojení každé čtyři hodiny, které byly doporučovány (až do nedávné doby) s postojem, že se tak maminka vyhne tomu, aby bylo dítě "rozmazleno", měly za následek hladová a křičící miminka a ještě více přispělo k přesvědčení frustrované matky, že její mateřské mléko je nedostatečné a že jedinou odpovědí na její problémy je láhev s dudlíkem.

"Mléčné sestry" a infekční nemoci

V dnešní době se mnohé ženy v západních zemích vracejí ke kojení a výrobci dětské výživy se tak musejí poohlížet po nových trzích v zemích třetího světa. Tyto firmy používají vemlouvavé reklamní techniky, aby přesvědčili ženy těchto národů, že je moderní nekojit. Reklamní plakáty tvrdí, že sušená prášková mléka jsou "nejlepším startem do života", inzerce v rádiu přesvědčuje matky, že jejich výrobky by měly být "produkty prvního výběru", a novým matkám jsou rozdávány vzorky zdarma. Společnosti zabývající se výrobou kojenecké výživy šly dokonce tak daleko, že najímají v rozvíjejících se zemích lékaře (kterých tam mnoho není), aby se stali jakýmsi "mléčnými sestrami", cestovali po zemi a popularizovali dětskou výživu mezi novými maminkami. Vedoucí příčinou úmrtí jsou v těchto národech, kde se nedostává všeobecné lékařské péče, infekční nemoci. Náhražky znamenají pro kojence, že je zbaven imunologické výhody, kterou přináší mléko mateřské, což má za následek šokující zvýšení kojenecké úmrtnosti, a to zvláště na gastroenteritidu a nemoci dýchacího traktu. Navíc spočívají základní kořeny vyhladovění malých dětí v důsledku nemocí jako je "kwashiorkor" a podvýživa v zemích postižených ekonomickou krizí právě v brzkém odstavování a podávání umělých náhražek mateřského mléka. V nerozvinutých zemích, jako je Indie, bývá podávání těchto mléčných náhražek skutečným rozsudkem smrti. Odhaduje se, že v rozvíjejících se zemích je podávání kontaminovaných mléčných náhražek, které vede k průjmům a podvýživě, přímým důsledkem úmrtí jednoho miliónu dětí ročně.

Lobby výrobců vs. zdraví

V květnu roku 1981 přijalo výroční zasedání Světové zdravotnické organizace (WHO) "Mezinárodní úmluvu o propagování náhražek mateřského mléka", která v podstatě žádala firmy vyrábějící kojeneckou výživu, aby se zdržely od nepřiměřených reklamních praktik. Ze 118 zemí, které o tom rozhodovaly, hlasovaly jenom USA proti, v důsledku nátlaku lobby potravinářského průmyslu. Tyto události by neměly nikoho nechat na pochybách o cíli některých výrobců, když dojde na otázku zdraví. V tomto případě se zřetelně ukázalo, že ochrana finančních zájmů (amerických) výrobců měla o mnoho větší váhu než zdraví a prospěch dětí na celém světě.

Ochrané faktory v mléku

Děti by měly dostávat pouze mateřské mléko nejméně do dosažení šesti měsíců. Mateřské mléko, kromě toho, že miminku poskytuje ty nejlepší živiny, obsahuje široké spektrum faktorů, které brání aktivitě baktérií a virů způsobujících řadu onemocnění, včetně průjmu, dehydratace i smrti, které jsou tak běžné v zemích třetího světa.

Dokonce i v moderních hospodářsky rozvinutých zemích je kojení důležitou ochranou před onemocněním. Například v jedné studii z nedávné doby z Anglie bylo všech 339 dětí (kromě jednoho), které byly hospitalizovány s gastroenteritidou, na umělé mléčné výživě. Třetina dětí v této skupině byla dehydratována a pět dětí zemřelo. Jediné kojené dítě nebylo dokonce ani dehydratováno. Kojení rovněž nabízí dětem vyrůstajícím v technicky vyspělých zemích ochranu proti nemocím dýchacího traktu, zánětu středního ucha, novorozenecké otravě krve, bakteriální meningitidě, aftům a mnoha dalším virovým onemocněním, včetně dětské obrny a "herpes simplex". Celkově platí, že kojené děti v moderních společnostech trpí oproti nekojeným dětem asi jenom třetinovým až polovičním výskytem závažných onemocnění.

Umělá výživa

Podávání umělých náhražek mléka může u velmi malých dětí způsobit nedostatek vápníku v krvi (což vede k tetanii), dehydrataci, nadbytek sodíku (spojený s nevratným poškozením mozku) a odumírání způsobující enterokolitidu (zánětlivé střevní onemocnění, které lze zaznamenat prakticky výlučně u nekojených dětí a které je spojeno s vysokou úmrtností). Existuje podezření, že podávání umělých mléčných náhražek přispívá k pozdějšímu rozvoji alergií na potraviny, obezity, ulcerózní kolitidy, koronárního srdečního onemocnění a roztroušené sklerózy.

V předprůmyslových společenstvích se běžně kojí až do jednoho či dvou let dítěte, žádnou výjimkou není kojení až do tří let dítěte. V protikladu k tomu leží skutečnost, že v roce 1971 dostávalo vůbec nějaké mateřské mléko po dosažení šesti měsíců v USA méně než 6% dětí. Do roku 1979 se toto číslo zvýšilo na 23%. Platí též, že vzdělanější matky mají tendenci kojit své děti více než matky méně vzdělané - a dokonce i dnes v moderních společnostech je hlavní vliv reklamních tlaků průmyslu kojenecké výživy nejvíce patrný u méně vzdělaných matek a matek s prvním dítětem.

Mléčné náhražky podobně jako příliš brzké zařazení pevných potravin do jídelníčku mohou mít za následek později v životě alergie; střeva a imunitní systém dítěte jsou totiž ještě příliš nezralé, aby dokázaly zajistit před těmito potravinami dostatečnou ochranu. Například zařazení obilovin obsahujících lepek (pšenice, ječmen, žito) příliš brzo do jídelníčku dítěte může být jednou z příčin celiakie, chronického střevního onemocnění, které se rozvine později v životě. Zařazení pevných potravin do stravy kojeného dítěte rovněž zasahuje do vstřebávání železa z mateřského mléka. Miminka vstřebávají 50 až 70 procent železa obsaženého v mateřském mléce, jenom 10 procent železa obsaženého v kravském mléce a ubohých 3 až 5 procent železa z umělé mléčné výživy obohacené o železo. Děti, které jsou po šest měsíců výhradně kojené, si udržují normální hladinu hemoglobinu i železa v krvi. Kojené děti mají vyšší hladiny hemoglobinu než děti nekojené, ale zavedení tuhých potravin do výživy tuto výhodu "silnější krve" u kojených dětí eliminuje.

Kojení se nebojí

Matka může své dítě výhradně kojit až do jednoho roku, nebo i déle, když si to přeje, a nemusí se obávat o jeho výživu.20 Matka by měla ale jíst zdravě a dodržovat životosprávu, protože miminko může s mateřským mlékem přijímat složky potravin, léky a chemikálie.

Asi ve věku šesti až osmi měsíců se začínají objevovat zoubky a dítě jeví zájem o nahrazování přirozené první mléčné stravy saháním po jídle v matčině ruce či na jídelním stole. Abyste zajistili, že vaše dítě dostane jen tu nejlepší stravu, měli byste na stůl klást pouze potraviny, které jsou zdravé. Dokonce i když upustíte od výlučného kojení, mateřské mléko (anebo jeho nejlepší dostupná náhražka) by mělo tvořit 25 až 50 procent všeho, co vaše dítě sní, a to do věku asi dvou let. Nejste-li schopna své dítě kojit, nabízí se několik možností. V pořadí podle klesajícího zdravotního prospěchu pro dítě jsou to tyto možnosti: náhradní matka neboli kojná (vezmeme-li v úvahu naše současné společenské hodnoty, získá tato alternativa asi málo příznivců), mateřské mléko z mléčné banky, náhražky mléka na bázi sójového mléka, komerční náhražky mléka vyrobené z denaturovaných živočišných bílkovin, kozí mléko a nakonec kravské mléko. Podávání neupraveného kozího či kravského mléka kojencům má za následek často smrt. Navíc se musí počítat s tím, že podávání čehokoliv jiného než mateřského mléka, je pro zdraví vašeho dítěte potenciálním rizikem.

U nekojených dětí na umělé výživě z kravského mléka se projevuje nedostatek esenciálních mastných kyselin. V pokusech na zvířatech byl nedostatek esenciálních mastných kyselin spojen se zvýšenou náchylností k infekcím, sníženou výkonností imunitního systému a vysokou úmrtností kojenců. Navíc zpráva Britského ministerstva zdravotnictví zdokumentovala rizika spojená s podáváním umělé výživy, mezi která patřila: gastroenteritida, ztráta zubní skloviny, obezita, zvýšená náchylnost k infekcím, alergie na kravské mléko a syndrom náhlého úmrtí dítěte.

Nekojené děti umírají z nevysvětlitelných příčin, které jsou klasifikovány pod kategorií syndromu náhlého úmrtí dítěte, dvakrát častěji než děti kojené. Tomuto syndromu se připisuje asi 20 procent úmrtí dětí ve věku od dvou týdnů do dvou měsíců, v podezření je řada možných příčin. Za jednu z příčin těchto náhlých úmrtí se pokládá podávání kravského mléka a umělých mléčných náhražek, zřejmě v důsledku reakce alergického typu. Tato reakce zabije dítě ve spánku v důsledku zvrácení obsahu žaludku, ve kterém se nalézá mléko nebo mléčná náhražka, a následného vdechnutí části této hmoty do plic. Plicní tkáň poté rychle vstřebá mléčnou bílkovinu nebo bílkoviny z mléčných náhražek do krve a tyto bílkoviny způsobí šok a smrt.

Tuto hypotézu o příčině náhlého úmrtí kojenců podporuje nález mléka v plicích, ke kterému dochází ve 40 procentech případů.36 Experimentální studie ukazují, že u guinejských prasat, kterým je podáváno po dobu několika dní kravské mléko, dochází ke vzniku citlivosti na mléko. Poté, když jsou jim podána lehká anestetika pro simulaci spánku a do jejich plic je kápnuto mléko, přestávají dýchat, buď téměř okamžitě anebo během třicetiminutového časového rozpětí. Tento sled událostí se podobá tomu, co vidíme u náhlých dětských úmrtí. Mikroskopické zkoumání tkání mrtvých guinejských prasat odhalilo buněčné změny, které jsou pozoruhodně podobné změnám zjištěným u náhle zemřelých dětí.

Jedním z nejdůležitějších důvodů pro soustředění se na kravské mléko a mléčné náhražky jako na příčinu syndromu náhlého úmrtí kojenců je, že těmto úmrtím lze zabránit anebo jejich výskyt snížit jednoduchou podporou kojení. I kdyby se v budoucnosti potvrdily jiné teorie (jako teorie geneticko-vývojová či virová), prevence by byla mnohem obtížnější než pouhá změna směrem k potravě, která je pro děti přirozená.

Zahřívání denaturuje bílkoviny kravského mléka a činí je méně reaktivními. I tyto denaturované bílkoviny však zapříčiňují alergické reakce. Mléčné náhražky na bázi sóji rovněž potenciálně mohou způsobovat náhlá úmrtí, četnost výskytu alergií je však nižší než u náhražek založených na kravském mléku. Jak již bylo zmíněno, bílkoviny v potravě, zvláště pak bílkoviny kravského mléka, jsou-li přítomny v mateřském mléku (v důsledku toho, co matka jí) mohou rovněž způsobovat u dětí alergické reakce. Za těchto okolností může mít i mateřské mléko určitý potenciál způsobit náhlé úmrtí.

Umělá výživa způsobuje kontrole se vymykající formu zubního kazu, která je charakterizována rychlým nástupem a rozsáhlou destrukcí předních mléčných zubů dítěte. Přímý kontakt zubů s mlékem, šťávou nebo oslazeným čajem vytváří ve spánku ideální podmínky pro baktérie, které zuby ničí.

K mnoha problémům způsobovaným podáváním umělých mléčných náhražek musíme přidat i ztrátu emocionálního, duševního i fyzického uklidnění u miminka, které musí hledat teplo a lásku v gumě a skle podávané láhve.
S končením období kojení začíná dítě jíst tuhé potraviny, které mu poskytnou dostatek kalorií pro jeho aktivní život. Se spotřebou velkého množství potravy, která pokryje značné kalorické potřeby dětí, přicházejí velká množství uhlohydrátů (sacharidů), bílkovin, esenciálních tuků, vitamínů a minerálů, které jsou stavebními bloky pro jeho růst. Strava, která sestává pouze ze škrobovin (tzn. obilovin, brambor, luštěnin), zeleniny a ovoce snadno pokrývá veškeré dětské výživové požadavky. Přesto je však přídavek rostlinných potravin s vysokým obsahem tuku (ořechů, semen) a sušeného ovoce vhodnou a bezpečnou cestou, jak dodat dítěti vysoce koncentrované kalorie. Tyto rostlinné potraviny většina zdravých a aktivních dětí velmi dobře snáší.

Sváteční příležitosti mohou být příležitostí k podávání speciálních potravin. (Pokud by vaše dítě nemohlo nikdy dostat to, co jedí jeho malí přátelé, mohli byste tak zasévat semínka vzpoury.) Vaší odpovědností je však naučit dítě rozpoznávat skutečnou výživou hodnotu a použití jednotlivých potravin. Škroboviny, zelenina a ovoce jsou základem dětské stravy. Čokoládové bonbóny, zmrzlina, sýry, mléko a maso jsou "lahůdkami", které by měly být (případně) rezervovány jen pro narozeniny, svátky anebo jiné výjimečné příležitosti. Taková jídla by měla být zřetelně odlišena od potravin, které nejlépe uspokojují výživové požadavky a napomáhají zdraví. Důležitou rolí hospodyně je držet nezdravá tučná a sladká jídla mimo dosah/domov a udělat všechno pro to, aby rodina měla k dispozici širokou nabídku výživných potravin. Když si budete rezervovat konzumaci "lahůdek" pouze pro příležitosti, kdy vyrážíte na jídlo někam mimo dům, bude snazší pro vás i pro vaši rodinu odolat pokušením, která tyto pokrmy přinášejí.

Děti rovněž vyžadují čistý vzduch, průzračnou vodu, přiměřenou tělesnou námahu a rozumnou dávku slunečního svitu - mají-li být zdravé. Potřeba slunečního záření je zřejmá dokonce již u novorozenců, u kterých se často vyvine stav, kterému se říká novorozenecká žloutenka a který je charakterizován zežloutnutím kůže a očí brzy po porodu. Tento stav se rychle zlepšuje po krátkém vystavení ultrafialovému záření slunečního svitu. Vystavení světlu je rovněž důležité pro dobrý sexuální vývin, pro cirkadiánní rytmus a řadu neuroendokrinních funkcí, ovlivňuje též řadu hormonů, včetně vitamínu D.

Zdravá strava v těhotenství
Když se mluví o správné výživě, po dětské výživě je dalším emocionálně nejžhavějším tématem výživa v těhotenství. Odborníci na poli výživy a dětští lékaři dosud nedosáhli shody o tom, jaká by měla být správná strava nastávající matky. Co je však jasné, je, že většina dětí v historii lidstva se narodila matkám, které byly živeny stravou, jejímž základem byly nejrůznější škroboviny. Když při takové stravě těhotná žena zvyšuje svůj příjem potravy, zvyšuje současně svůj příjem kalorií, uhlohydrátů (sacharidů), bílkovin, esenciálních tuků, vitamínů a minerálů, které poskytují základní "suroviny" pro rostoucí plod. Běžným komplikacím těhotenství, jako je zácpa a otékání, lze předejít vyhýbáním se tučným a koncentrovaným potravinám a naopak konzumováním zdravé stravy. Jídelníček, který se soustřeďuje zejména okolo škrobovin, přináší nejnižší zatížení škodlivými látkami ze životního prostředí, které mohou způsobovat poškození rozvíjejícího se plodu a možné porodní defekty. Navíc se drasticky snižuje riziko rozvoje hypertenze a komplikací těhotenství známých jako toxémie anebo eklampsie.

Když se budete potýkat s emocionálními záležitostmi týkajícími se těhotenství i vašeho malého potomka, budete potřebovat sebrat veškeré své intelektuální síly. Představitelé potravinářského průmyslu a jejich spojenci utrácejí ročně miliardy dolarů, aby nás přesvědčili o nesprávných, na zisk orientovaných konceptech výživy, které v průběhu několika posledních generací působí nemoc a utrpení rodičům i dětem na celém světě. Buďte proto silní!

John McDougall, M.D. - The McDougall Plan

Počet přečtení: 3 430 Datum: 11. 6. 2006