Nezapomínejte žvýkat

Zázračný proces trávení začíná v ústech, proto se dnes budeme věnovat žvýkání. Ústa připravují potravu pro další zpracování tím, že ji mechanicky rozmělní, ve slinách se rozpustí některé její části a vyrovnává se teplota. Žvýkání usnadňuje a urychluje trávení. Pro správnou funkci úst je samozřejmě důležitý dobrý stav chrupu. Nezapomínejte proto o něj správně pečovat.

Pohyby ústní dutiny zajišťuje řada svalů. Žvýkací svaly, i když jsou malé, patří mezi nejsilnější a nejtrénovanější svaly na našem těle. Žvýkací pohyby jsou automatické (jedná se o tzv. žvýkací reflex, který vychází z mozkového kmene).

Celulóza, která se nachází v zelenině, musí být důkladně rozrušena žvýkáním, protože tělo nedisponuje žádným enzymem, který by ji rozrušil. Jestliže není důkladně rozžvýkána, místo toho, aby pomáhala při vyměšování, hnilobně se rozkládá, způsobuje plynatost a nadýmání. Stejně tak houby, které mají velice silnou buněčnou stěnu, kterou nelze rozrušit vařením - pouze mechanicky žvýkáním. (To mimochodem znamená, že houby se dají jíst i syrové.)

Při žvýkání pomáhají sliny. Ty jsou tvořeny ve slinných žlázách a vylučovány průběžně rychlostí asi 0,5 ml/min. Pokud přijímáme potravu a žvýkáme, může se tvorba slin zvýšit až na 4-7ml/min. Nervy řídící vylučování slin reagují na žvýkání, chemické složení a konzistenci potravy. Za den se průměrně vytvoří dva litry slin s neutrálním pH.

Při nedostatku vody v těle dochází k vysychání sliznice úst a hltanu, což se projevuje jako pocit žízně. Je proto dobré dodržovat pitný režim.

Syrová zelenina, zvláště za horkých letních dnů, může být i zdrojem nebezpečných mikroorganismů - dobrým žvýkáním se jim však můžeme ubránit. Sliny totiž obsahují imunoglobulin A a lysozym, který ničí baktérie tím, že rozkládá jejich buněčnou stěnu a tak slouží k ochraně před infekcí.

Stálá tvorba slin pomáhá k čištění dutiny ústní od zbytků potravy. Obsah vápenatých iontů chrání zuby před odvápňováním. Potrava se ve slinách zčásti rozpustí a to umožňuje začít trávení škrobů v ústech pomocí alfa-amylázy (ptyalinu). Toto trávení pokračuje i v žaludku, dokud není alfa-amyláza neutralizována kyselými žaludečními šťávami. Pokud nedojde včas k přeměně škrobu na dextrin, může se objevit kvašení a nadýmání.

Látky z potravy rozpuštěné ve slinách stimulují chuťové pohárky na jazyku. Čím víc žvýkáme, tím více jídlo vychutnáme.

Sliny dále obalují sousto a usnadňují tím jeho polykání. Pouze z důkladně rozžvýkané potravy je tělo schopno získat všechny potřebné živiny. Tělo živené správně rozžvýkanou stravou nepotřebuje drahé potravinové doplňky ani řadu léků.

Jak dlouho žvýkat?
Zásada zní: "Jídlo se pije a polévka se kouše". I tekuté jídlo jako je polévka či jogurt se musí pořádně smísit se slinami. Každé sousto by se mělo pokousat minimálně čtyřicetkrát. Pro vážně nemocné platí až stokrát. Důležité je sousto rozmělnit na hladkou tekutinu. Je lepší si brát menší sousta. Zpočátku je potřeba se na to více soustředit, po čase si tělo zvykne.

Kdo dlouho žvýká, tomu obvykle stačí k nasycení menší množství jídla. Nedochází tak k přejídání a obezitě. Delší žvýkání vyžaduje zklidnění. Jedná se o určitou formu relaxace a odpočinku.

Nechejte tedy všechny problémy být a vychutnejte si svůj život - důkladným žvýkáním!

S využitím informací z "Funkční somatologie", autoři Michal Schreiber a kolektiv, připravila Kateřina Kukosová