Mrkneme se na to | Prameny zdraví

Mrkneme se na to

Jedním z nejzajímavějších lidských orgánů je oko. Oko se začíná vyvíjet už během čtvrtého týdne těhotenství.

Mrkneme se na to

Rubrika: Různé | Typ článku: Články

Zdravé miminko se narodí s fungujícím zrakem, ale ten ještě není úplně vyvinutý. „V období prvních šesti měsíců se u dítěte vyvíjí schopnost zaměřit oči na předmět při pohledu do blízka. Nejvíce dítě zajímají předměty, které jsou blízko a pohybují se. Líbí se mu hračky a leporela výrazných barev a tvarů. Kolem pátého měsíce věku je dítě schopné pozorovat předměty pouze očima, nemusí tedy pohybovat hlavou. V jednom roce je zraková ostrost na úrovni asi 20 až 30 procent. Kolem sedmého roku je vývoj zrakových funkcí u konce a dítě by mělo vidět stejně kvalitně jako zdravý dospělý člověk,“ řekl Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Ženy mrkají častěji než muži

Mrkání rozprostírá slzný film po povrchu oka a napomáhá odvodu slz do slzných cest. Slzné žlázy produkují denně asi jeden mililitr slz. „Slzný film má důležité funkce – je prvním optickým rozhraním, omývá i chrání rohovku a spojivku, navíc má antibakteriální efekt. Příčin nestability či snížené tvorby slzného filmu je řada. U žen se mohou uplatňovat hormonální změny. Fyziologicky se mrknutí opakuje po třech až šesti sekundách. Ženy, které užívají hormonální antikoncepci, mrkají až o třetinu častěji než muži,“ řekla Lucie Adámková, lékařka oční kliniky Gemini.

Slzy jsou zdravé

Podle statistik ženy pláčou 60krát do roka, muži jen 15krát. Slzy jsou v určitém množství pro zdraví oka nepostradatelné. „Zvlhčují povrch oka, aby byl hladký a lesklý. To je důležité pro kvalitu vidění a pro to, aby víčko mohlo po oku jemně klouzat. Pokud má člověk málo slz nebo jsou nekvalitní, vede to ke zrakovým obtížím, k podráždění oka a zvyšuje se riziko infekce oka,“ upozornil Pavel Stodůlka

Barva očí nemusí být dědičná

Většina dětí se narodí s modrou či šedomodrou barvou očí, jejich skutečné zbarvení se ale ukáže až kolem půl roku věku. „Přestože většina rodičů předpokládá, že dítě zdědí barvu očí po jednom z nich, je to složitější. Barvu očí dítěte určuje nejen barva očí matky a otce, ale také genetické informace vzdálenějších předků. Není proto s určitostí možné říci, že dítě modrookého páru bude mít stejnou barvu očí jako oni,“ vysvětlil Pavel Stodůlka.

Modroocí lidé jsou náchylnější k nemocem

Barva očí je určována množstvím pigmentových buněk v duhovce. Pigmentace se vytváří v prvních měsících života, proto mají novorozenci duhovky většinou modré. „Modré oči často nacházíme u osob s nízkým fototypem. Tito lidé mívají světlou pleť, blond nebo rusé vlasy, jejich kůže je velmi citlivá na slunce, často a rychle se spálí. U těchto osob je zvýšené riziko vzniku nádorů kůže včetně obávaného melanomu,“ uvedla Lucie Adámková.

Oko umí rozeznat 10 milionů barev

Plamen svíčky je v noci možně vidět na vzdálenost až 27 kilometrů. Zdravé lidské oči dovedou odlišit drobné předměty na vzdálenost asi osmdesát metrů. „Novorozenci vidí jen do vzdálenosti 25 centimetrů a rozeznávají pouze světlo a tmu. Oko dospělého člověka umí vnímat a rozlišovat barvy o vlnové délce od 380 do 760 nanometrů. Každý barevný vjem je charakterizován sytostí, jasem a barevným tónem. Názory na počet odstínů barev, které je lidské oko schopno rozeznat, se liší. Některé zdroje však hovoří až o 10 milionech barev,“ řekl Pavel Stodůlka.

Kýchnout s otevřenýma očima nejde

Kýchání je vůlí neovladatelný reflex, který vzniká drážděním receptorů nosní sliznice a udržuje průchodnou dutinu nosní. „Větší množství hlenu podráždí receptory a po silném nádechu se prudkým výdechem dutina uvolní. Kýchací reflex zahrnuje kontrakci několika skupin svalů, mimo jiné svalů víček. Existuje hypotéza, že lidé oči zavírají proto, aby je při kýchání chránili před vymrštěnými choroboplodnými zárodky. Když kýchne člověk za volantem, ujede při běžné městské rychlosti čtrnáct metrů poslepu,“ vysvětlil Pavel Stodůlka.

Petra Ďurčíková

Počet přečtení: 1 866 Datum: 3. 4. 2016