Motýl, zázrak metamorfózy | Prameny zdraví

Motýl, zázrak metamorfózy

Jeden z nejoblíbenějších druhů zahradního hmyzu je motýl. Je to nádherné a něžné stvoření, jehož barvy fascinují snad každého fotografa – a kdo z nás by si ho nechtěl chytit?

Motýl, zázrak metamorfózy

Rubrika: Evoluce vs. stvoření | Typ článku: Články

Jedny z největších kolonií motýlů pocházejí ze střední a jižní Ameriky. Některé druhy měří sotva pár centimetrů, jiné mají rozpětí křídel až 30 centimetrů. Podívejte se zblízka na nějakého motýla a hned vám bude jasné, že prošel rukama pečlivého konstruktéra. Jejich barvy a kresba křídel jsou tak úchvatné, že zahanbují i ty největší světové malíře.

A co je překvapivé, tyhle úžasné barvy nejsou způsobeny přítomností barviva! Vědci zjistili, že motýlí křídla jsou pokryta drobnými šupinkami s různě strukturovaným povrchem, který láme a odráží bílé světlo tak, že z něj vybere vždy jen určitou barevnou složku a vytvoří tak úchvatnou podívanou. Za šera by byl takový motýl téměř bezbarvý, ale jakmile vysvitne sluníčko, rozehrají se jeho křídla nádhernými barvami.

Motýl má jeden z nejdůmyslnějších životních cyklů, jaké v přírodě existují. Začíná svůj život jako malé vajíčko. A představte si, že různé druhy hmyzu mají různě zbarvená vajíčka s různou velikostí, tvarem i povrchem. Na první pohled vypadají všechna velmi podobně, ale jakmile je zvětšíte, nestačíte se té rozmanitosti tvarů a barev divit.

Ale vraťme se zpět k monarchovi stěhovavému. Tento motýl klade vajíčka pouze na list určité rostliny. Nejraději má klejichu, a vybere si vždy takové listy, aby housenky, které se vylíhnou, měly dostatek potravy.

Většina housenek, které jsou dalším stádiem životního cyklu motýla, je navržena k tomu, aby se živila pouze určitým druhem rostliny. Kdyby monarchové z nějakého důvodu nakladli vajíčka na jinou rostlinu než klejichu, housenky by zemřely hlady. Housenka ze všeho nejdříve sežere obal svého vajíčka, který je bohatý na proteiny. A tady začíná naše první záhada: jak může určitý druh motýla vědět, na který druh rostliny má naklást svá vajíčka?

Zažívací systém každé housenky je navíc geneticky nastaven na trávení pouze určitého typu rostlinné hmoty. Housenka ji požírá a roste, a když po nějakém čase dosáhne potřebné velikosti, řekne si: „A heleme se, vypadá to, že je nejvyšší čas, abych se zakuklila“ a zakuklí se. Uvnitř kukly se pak housenka rozpustí do podoby vazkého slizu připomínajícího polévku.

Kdybyste měli možnost se na ni v tu chvíli podívat, řekli byste si, že to určitě není nic živého, jen trocha slizké kaše. Ale ono to živé je a spouští se v tom ohromně složitý informační proces s odlišným genetickým programem, než u housenky. Je to vlastně zcela nový informační systém. A i když to tak možná nevypadá, uvnitř kukly toho probíhá opravdu hodně. Během určitého časového úseku se ta slizká kaše promění v nádherného motýla. Tento proces se nazývá metamorfóza, to slovo je původem z řečtiny. Takže motýl se z vajíčka změní na housenku, která se po čase sama zakuklí, rozpustí na kaši, aktivuje nový genetický systém a nakonec se vylíhne nádherný motýl.

Když je motýl konečně připraven se z kukly vylíhnout, její vnější obal, její tvrdá slupka, začne postupně měnit barvu, a to od tmavé až po téměř průsvitnou a dokonce pak skrze tu slupku můžete vidět i barvy na křídlech budoucího motýla, který je ještě uvnitř. Celý tento proces trvá jen asi 12 hodin, a když už motýl slupku naruší, tak závěrečná fáze líhnutí trvá jen pouhopouhé dvě minuty, během nichž se z poměrně nevzhledné kukly na svět vylíhne úžasný, nádherně zbarvený motýl. Tohle je prostě zázrak!

Po vylíhnutí motýl samozřejmě ještě nemůže okamžitě létat, musí se připravit, to znamená narovnat skrčené nohy a hlavně složená křídla. To udělá tak, že do nich začne pumpovat krev, křídla se roztáhnou a mohou začít osychat. Aby potom mohl létat, potřebuje teplotu minimálně 26° Celsia.

Takže je tu nový motýl, který ví, že už se nemůže živit listy rostlin jako dřív, když byl ještě housenka. Ví, že má letět ke květu, vložit do něj svůj sosák a napít se pěkně zhluboka nektaru. Ale jak to ví? To je přece konkrétní informace. Ale odkud se vzala, když víme, že náhodným slučováním chemikálií informace vzniknout nemůže? Chemikálie informaci nenesou. Jsou to jen chemikálie. Odkud motýl získal informaci o tom, kam má letět a co má jíst?

A jak to, že umí létat? Proč se dál neplazí jako housenka? Jak ví, že od této chvíle už je z něj motýl a že může zamávat křídly a vzlétnout? A jak může monarcha stěhovavý vědět, kam letět, když se po vylíhnutí vydá na dlouhou cestu z Kanady do Mexika, nebo jižní Kalifornie, aby tam strávil zimu? Vědci dokážou označkovat i tyto malé motýly a poté sledovat jejich trasu. Zjistili, že monarcha stěhovavý je schopen migrovat na vzdálenost větší než 4000 kilometrů. Ale jak tenhle drobeček ví, že je čas vydat se na jih, jak ví, kam přesně letět a kudy se tam dostat?

Napadlo vás někdy, jak létají motýli ve větru? Požádal jsem odborníky, aby mi vysvětlili, jak motýl odolává větru. Například, vítr fouká po zahradě rychlostí 50km/h, ale motýl v něm letí bez potíží, kam potřebuje. Nemává ustavičně křídly, ani neletí přímo proti větru, ale složitě manévruje, chvíli je tady, pak zase tady, pak támhle.

Je možné, že motýl dokáže nalézt ve vzdušných proudech kapsy, ve kterých je bezvětří? Jak složitý detekční a vyhodnocovací systém musí mít ve své hlavě, aby dokázal rozhodnout, kudy má letět a jak co nejefektivněji manévrovat? Kdyby někdo dokázal rozluštit tuhle hádanku motýlího letu, možná by posunul naše letecké možnosti o mílové kroky vpřed. Přitom všechny tyhle schopnosti musely být zabudovány ve všech životních stádiích motýla počínaje vajíčkem. Motýl je zkrátka velkolepou učebnicí mistrovského designu a něžného umění našeho Stvořitele.

Nemůžu si pomoci, ale je zvláštní, že si někdo může myslet, že by něco tak úžasného dokázala vyprodukovat pouhá evoluční náhoda.

Z DVD Jobe Martina Neuvěřitelná stvoření popírající evoluci. Vydalo Štúdio Nádej a Maranatha.

Počet přečtení: 429 Datum: 26. 8. 2021