Méně hraček — více radosti a kreativity | Prameny zdraví

Méně hraček — více radosti a kreativity

Hraček je na světě příliš mnoho. Spousta dětí jich má více, než potřebuje. A výzkumy ukazují, že jim to nedělá dobře. A nedělá to dobře ani naší planetě. Co tedy můžeme dětem pořídit s poměrně čistým svědomím?

Méně hraček — více radosti a kreativity

Rubrika: Děti a rodiče | Typ článku: Články

Dítě mladší pěti let si ze záplavy hraček nedokáže vybrat, hračky rozhází, přehrabuje se v nich. Anebo bere do ruky jednu hračku za druhou, aniž by si s nimi pohrálo dostatečně dlouhou dobu na to, aby se díky hře s ní něco naučilo. Dítě se tak spíše učí povrchnosti, nenaučí se hrát si a rodiče zase trápí nepořádek.

V jedné německé školce odebrali dětem na tři týdny všechny hračky. Výsledkem byly děti, které se dokázaly více koncentrovat, lépe se domluvily a hrály nápadité hry. Rodičům se často doporučuje část hraček uschovat a časem je obměňovat. Aby ne, jinak by se do dětských pokojů už děti ani nevešly.

Možná ale není vůbec potřeba jich pořizovat tolik. V roce 2014 utratili našinci za hračky 5,4 miliardy korun. Nejvíce hraček se prodá před vánoci. Firmy za hračky prodané v sezoně utrží až 60 % svého ročního obratu. Pro zajímavost: zatímco během roku se prodávají nejvíce hračky za cenu okolo 300 korun, před vánoci v rozmezí 900-1500 korun.

Hračky zadarmo a vlastní výroby

Nejlepšími (a na ekologickou stopu nejméně náročnými) hračkami zejména pro nejmenší děti se zdají být úplně obyčejné věci denní potřeby — láhve, hrnce a vařečky, zavařovací skleničky, krabice… Záleží na naší ochotě tyto věci dětem půjčit.

Řada organizací nám pak připomíná jednu důležitou hernu – přírodu. Ta totiž skýtá spoustu kreativních „hraček“ zadarmo: kameny, písek, klacky, vodu, kaštany a také kaluže. Tyto přírodní „zázraky“ děti neobyčejně baví. Záleží už pak na naší kreativitě, jak je využijeme. Můžeme děti jen tak nechat, anebo se zapojit do hraní. Listí poslouží jako domino, stromy jako prolézačky, květiny jako pastelky. Oblíbené a jednoduché jsou také hry „Najdi…“.

Další hračky se dají poměrně snadno vyrobit. Domeček pro panenky nebo kuchyňka z kartonu, případně starého kousku nábytku. Dráhu pro auta lze snadno namalovat na papír. Kostky na hraní můžou mít podobu nařezaných různě tlustých koleček z větví. Budeme-li chtít více recyklovat, můžeme vyrobit třeba kuličkodráhu z ruliček od toaletního papíru.

Můžeme si také sami nakreslit nebo vytisknout jednoduché hry (domino, pexeso, přiřazování barev a podobně) na papír a ten si případně zalaminovat. Takových možných her je nespočet.

Dobré nákupní alternativy

Když už se chystáme přece jen nakupovat, můžeme pořídit kvalitní hračku, která bude rozvíjet, bude vyrobená z přírodního a tedy příjemného materiálu, bude esteticky kvalitní a hlavně déle vydrží. Lidé často na kvalitu hraček nehledí, protože děti „stejně všechno rozbijí“. Není to ale spíše naopak, že děti to tak rychle rozbijí právě proto, že to rozbít lze?

Životní prostředí méně zatěžují dřevo a látka. Zejména dřevěné hračky často splňují i onu estetickou rovinu, a nadto také rozvíjejí materiální zkušenost.

Existují i kukuřičné stavebnice. Přes deklarace o jejich ekologické šetrnosti jsou ovšem pouze na jedno použití, takže složené zvířátko už vám zůstane navždy. Což trochu zamrzí. Poslepovat do různých tvarů můžeme i několikanásobně levnější (i když méně barevné) obyčejné kukuřičné křupky, které potom můžou děti i sníst.

U látkových hraček lze ocenit možnost nákupu certifikovaných výrobků z biobavlny či fair trade. Nebo těch vyrobených v Česku či někde poblíž. Také si je můžeme ušít sami doma třeba z lichých ponožek, děravých triček nebo z plsti.

U nás vyrábějí hračky také chráněné dílny. Nečekejte jenom hračky látkové, najdete i ty didaktické, domečky pro panenky, divadélka nebo vláčky. Dílna V růžovém sadu vyrábí parádní dřevěná auta i s dráhou, Gerlich Odry nabízí klasické dřevěné kostky z certifikovaného FSC dřeva. Tedy vše, co je oblíbené. Podle agentury STEM/Mark totiž mezi nejoblíbenější hračky patří autíčka a modely (38 % rodičů je vnímá jako nejoblíbenější hračku u svých dětí do patnácti let), dále panenky a domečky (37 %), počítače a televizory (35 %), plyšáci (31 %), stavebnice (31 %), zvířátka (28 %) a společenské hry (25 %).

Zajděte do lekotéky

Další kategorii tvoří environmentálně naučné hračky, vydávané středisky ekologické výchovy a neziskovými organizacemi.

Ekologicky příznivou variantou je i nákup již použitého zboží na dětských bazárcích. Můžeme také popřemýšlet, jestli zároveň nedarovat nějakou z našich hraček. Slyšela jsem o paní, která s kamarádkami o vánocích vybere nepoužívané hračky, dají je na hromadu a každé z dětí si vybere, co by se mu líbilo. Možná bychom se mohli naučit běžně hračky nejen sdílet, ale také si je půjčovat. Zařídit si kartičku do knihovny. Knihovny dnes totiž nepůjčují jen knížky, ale stále častěji zavádějí takzvané lekotéky (hračkotéky, Toy Libraries), ve kterých si můžeme půjčit hračky a didaktické pomůcky. Ty začaly vznikat v 60. letech ve Skandinávii (odtud přejatý švédský výraz lekotek) často jako centra pro děti se specifickými potřebami. Většinou si ale hry může půjčit kdokoli. Stejně tak nemusí lekotéky zakládat jen knihovny, ale třeba i skupiny rodičů.

Místo závěru jdu přebrat hračky, myslím, že většina těch plastových půjde z domu. Nemám ale ráda rady typu „vyhoďte to“, myslím, že lépe uděláme, když cokoli funkčního darujeme. Když už to jednou pojalo tolik energie na výrobu, proč to jen tak spálit?

Dominika Grohman, Sedmá generace (redakčně kráceno)

Počet přečtení: 2 283 Datum: 24. 4. 2017