Máte rádi chlorofyl? | Prameny zdraví

Máte rádi chlorofyl?

Ještě si vzpomínáte na hodiny biologie, kdy jste se učili o fotosyntéze? Dnes si to trochu zopakujeme. Zelené barvivo chlorofyl je obsaženo v každém kousku zeleně, hlavně v listech. Rostliny, ačkoliv neběhají, jsou velice samostatné.

Máte rádi chlorofyl?

Rubrika: Přírodní léčba | Typ článku: Články

Využívají ultrafialové záření ze slunečního světla a z jednoduchých anorganických látek (ze vzduchu a půdy) tvoří živou organickou hmotu. A právě tomuto procesu se říká fotosyntéza.

Rostliny se tedy nestarají (na rozdíl od nás), jestli mají ve svém jídelníčku dostatek bílkovin, tuku či sacharidů - vše k životu potřebné si vyrábějí samy. Chlorofyl hraje při tomto procesu klíčovou roli, rostliny bez něj nemohou existovat. A co my? Je chlorofyl důležitý i pro nás?

Okolo roku 1913 Švýcar Buergi objevil, že chlorofyl podporuje růst tělesných tkání. Postupně se chlorofyl stal populárním všelékem. Začal se přidávat nejen do léků, ale i do zubních past, šamponů, žvýkaček, ústních vod, tablet proti kašli, deodorantů, antiperspirantů a mnoha dalších výrobků. Nejvíce se přitom vyzdvihovala schopnost chlorofylu pohlcovat pachy. (Pokud jíte rádi česnek, zkuste po jeho konzumaci sežvýkat kus petrželové natě.)

Snad nejvíce fascinujícím bylo zjištění, že chlorofyl má téměř identickou strukturu jako krevní barvivo hemoglobin (je obsažen v červených krvinkách a přenáší kyslík). Co to znamená pro nás? Dr. Miller o tom píše: "Když byla částečně natrávená tráva podávána krysám, přímo to stimulovalo tvorbu červených krvinek." Chlorofyl má také schopnost potlačovat rakovinotvorný účinek aflatoxinu a brání buněčným mutacím.

Takže ať se na vašem talíři brzy objeví co nejvíce zelených listů - třeba kapusty, zelí, brokolice, kadeřávku nebo štěrbáku. A nádavkem ještě recept na jednu chlorofylovou bombu.

Arabský salát "tabouli": 2 svazky zelené petržele, 2 pl kuskusu, 1 citrón, 2 rajčata, olivy, sůl
Citrón vymačkáme do misky, přidáme kuskus. Listy petržele nasekáme na kaši. Rajčata spaříme horkou vodou, oloupeme a rovněž najemno nasekáme. Přidáme nakrájené olivy a vše dobře promícháme. Podáváme s arabským pita chlebem.

Slovo o petrželi

Zelená petrželka je bohatá na minerální látky - draslík, vápník, železo, hořčík aj. Značný je i její obsah vitamínů - ve 100 g je až 170 mg vitamínu C , tedy čtyřnásobně víc než v pomeranči. Petržel je bohatá i na karoten a vitaminy skupiny B. Obsahuje rovněž flavonoidy a silice.

Petrželka působí diureticky, je vhodná pro nemocné s onemocněním ledvin, vysokým krevním tlakem, při zánětech prostaty, artritidě, revmatismu a celulitidě. Podporuje činnost jater a žlučníku. Má vliv na krevní oběh, doporučuje se pro lidi s nemocným srdcem.

Tip 1: Na okno si dejte truhlík s hlínou. Do něj napíchejte kořeny petržele. Při každodenním poctivém zalévání se vám za pár dnů objeví zelené lístky (a budte si moci krásně ozdobit a oživit svůj talíř s pokrmem).

Tip 2: Do misky s vodou ponořte asi 1 cm tlusté vršky od mrkve, petržele, ředkve, celeru, případně celou malou cibulku. Vyraší zelené lístky, které můžete přidávat do hotové polévky nebo jimi zdobit chléb s luštěninovou pomazánkou.

Pozor! Tepelným zpracováním se chlorofyl ničí! Čím je teplota nižší a doba zpracování kratší, tím více si zelenina udrží svoji čerstvost (projevující se mj. zelenou barvou). Dlouhé vaření na mírném ohni způsobuje největší ztráty chlorofylu.

Podle knihy Igora Bukovského "Hledá se zdravý člověk".

Počet přečtení: 3 957 Datum: 5. 2. 2006