Makulární degenerace
Co je to makulární degenerace?
Makulární degenerace (VPMD) je progresivní oční onemocnění, které v rozvinutých průmyslových zemích postihuje až 5 % populace starší 65 a s přibývajícím věkem pravděpodobnost onemocnění dramaticky narůstá. Jen v České republice má určité příznaky onemocnění makuly na půl miliónu osob. VPMD způsobuje postupnou ztrátu centrálního vidění, zasahuje žlutou skvrnu (makulu), tj. místo na sítnici, kde je uloženo nejvíce smyslových buněk citlivých na světlo (fotoreceptorů). U osoby postižené makulární degenerací dochází k úbytku těchto buněk, což postupně vede ke zhoršení ostrosti vidění a dalším příznakům.
Suchá a vlhká forma
V pokročilých stádiích onemocnění se makulární degenerace může projevit ve dvou formách: suché (atrofické) a vlhké (exsudativní). Suchá forma je podstatně rozšířenější, postihuje asi 90 % všech pacientů. Jelikož žlutá skvrna zajišťuje díky velkému množství fotoreceptorů ostré vidění, vlivem úbytku těchto smyslových buněk v jednotlivých bodových oblastech makuly, který provází právě suchou variantu nemoci, dochází k rozostření zraku. Nemoc v tomto případě postupuje pomaleji, i když není vyloučen přechod ve vlhkou formu. Tou trpí zhruba 10 % všech nemocných a jde o variantu ještě závažnější. V oblasti makuly narůstají nové chorobné cévy, sítnice může být postižena otoky a hromaděním tekutin. Tyto průvodní jevy makulární degenerace mohou ovlivňovat ostrost vidění na rozdíl od suché formy onemocnění velmi rychle a ke ztrátě vidění může dojít i během několika týdnů.
Co způsobuje degeneraci žluté skvrny?
Příčiny makulární degenerace nejsou doposud zcela známé. Kromě věku hrají určitou roli také genetické predispozice. Mezi další rizikové faktory, které mohou přispět ke vzniku onemocnění, patří špatné stravovací návyky, nezdravý životní styl, kouření nebo nedostatečná ochrana před dlouhodobým vystavením očí přímému slunečnímu záření. Za rizikové se také považuje světlá barva pleti nebo modré oči.
Jak podpořit léčbu?
I když je makulární degenerace nevyléčitelná, lze progresi onemocnění zpomalit a příznaky onemocnění alespoň částečně zmírnit. Pro zdraví lidského oka jsou velmi významné takzvané antioxidanty (vitamin C, vitamin E, beta karoten, selen, zinek, karotenoidy lutein a zeaxantin). Obzvlášť důležitý je přísun karotenoidu luteinu, což je žlutě zabarvený pigment, který oči chrání podobně jako sluneční brýle. Zachycuje škodlivé ultrafialové záření, a tím zabraňuje poškození fotoreceptorů. Tělo si tyto látky bohužel nedokáže vytvořit samo. Je proto nutné přijímat je ze stravy - jsou obsaženy především v listové zelenině. S vyšším věkem se ale schopnost organizmu absorbovat je z potravy snižuje. Pak je možné vzít si na pomoc doplňky stravy, které potřebné antioxidanty obsahují.
Jako i v jiných oblastech péče o zdraví je důležité zajistit si především dostatečný přísun informací. Jen pak je možné rozeznat první příznaky a včas reagovat na nepříjemné onemocnění. Základem včasné prevence je ovšem především pravidelná návštěva očního lékaře.