Knokaut | Prameny zdraví

Knokaut

„Chodí manažeři, chodí?" ptává se mne při občasných setkáních herec Jaroslav Dušek. Když ho ujistím, že jich mám v ordinaci docela dost, ustaraně dodá: „To je teprve začátek. Největší nápor přijde po Vánocích. Budou se hroutit v zástupech." Většinou se nemýlí.

Knokaut

Rubrika: Životní styl | Typ článku: Články

Když přišel čtyřicetiletý pan Karel do našeho Centra, všichni strnuli. Sotva stál na nohou, přidržoval se zdi, měl nepřítomný pohled a mluvil zmateně. Jako boxer po těžkém knokautu. V ordinaci se sesul do křesla a sbíral dech. Čekal jsem vyprávění o těžkých zápasech v ringu. Omyl. Karel je špičkový manažer. V Británii dostudoval finanční institut a nastoupil do banky. Odstartovala skvělá kariéra. Pracoval od rána do noci, řídil velké finanční operace, pohyboval se v nejvyšších bankovních kruzích.

Po dvou letech přišel první úder. Mozek se po něm úplně vymknul z kontroly. Přestal spát, cítil obrovské napětí, závratě, nejistotu. Londýnský psychiatr konstatoval mánii a nasadil lithium. Po pár měsících se mu ulevilo. Vrátil se domů a do finančního ringu vkročil podruhé. Díky lékům se v něm držel skoro pět let. Pak přišly další rány do hlavy a další léčení. Nepoučil se. Potřetí šel k zemi před třemi lety. Na psychiatrii si pobyl dva měsíce.

Od té doby je burzovním makléřem na volné noze. Denně tráví deset hodin u počítače. Jeho byznys drtí ekonomická recese. Partnerka ho dávno opustila. Z aktovky vytáhl skoro centimetr tlustou složku. Fyzickou kondici, vývoj potíží i léčbu má zdokumentované den po dni. Kopírují pohyb indexu PX. V roce 1999 na tom byl skvěle. Chodil do fitka, hrál squash, plaval. Dnes neujde ani půl kilometru, bolí ho všechny klouby, neudrží rovnováhu, trpí průjmy, ruce i nohy se mu třesou.

Je klientem medicínského centra pro VIP manažery. Průběžně o něj pečují psychiatři, neurologové, ortopedové, internisti a revmatologové. Při každé návštěvě mu přidají další diagnózu a další prášky. Na nervy a třes lithium, seroquel a depakine, na spaní stilnox nebo hypnogen, na bolest kloubů aulin, ibalgin nebo celebrex, pak ještě moduretic, zyrtec a duspatalin. Rozeznat hranici mezi nemocí a nežádoucími účinky léků je zhola nemožné. Stejně jako světová ekonomika je na tom čím dál tím hůř. Prášky a finanční injekce přinášejí jen dočasnou úlevu.

Teď se doslechl o psychosomatice. Je to jeho poslední naděje. Vysvětlil jsem mu, že na diagnózy nevěřím. Podle antipsychiatrů jsou i ty nejvážnější duševní choroby reakcí na život v podmínkách, které nejsou k životu. Dokud neopustí finanční ring, nemá šanci se uzdravit. Nabídl jsem mu několikaměsíční léčebný program. Učíme při něm manažery chodit do lesa, poslouchat ticho, fyzicky pracovat, znovu žít. Návrh ho zaujal. Měl jedinou podmínku: připojení notebooku, aby mohl průběžně sledovat kurs akcií.

„Borec, který byl po úderu na hlavu knokautován, nebo v důsledku těžkých úderů na hlavu bezbranný nebo neschopný pokračovat v boji, a rozhodčí utkání přerušil, nesmí se od tohoto dne účastnit soutěže v boxu nebo sparingu. Dřív než začne borec po ochranné lhůtě boxovat, musí se podrobit lékařské prohlídce," píše se v pravidlech boxu.

Je nejvyšší čas, aby Česká národní banka ustavila komisi rozhodčích a lékařů, která by dohlížela na dodržování ochranné lhůty u manažerů knokautovaných neviditelnou rukou trhu.

Jan Hnízdil, z knihy Mým marodům. Vydalo Nakladatelství Lidové noviny.

Počet přečtení: 2 300 Datum: 11. 3. 2020