Odpuštění

Pán Ježíš učí, že nedorozumění mezi křesťany se mají vyřizovat v rámci církve, ne před lidmi, kteří se nebojí Boha. Prohřeší-li se proti křesťanovi jeho bratr, neměl by ukřivděný hledat pomoc nevěřících u soudu. Měl by se řídit radou, kterou dal Kristus. Neměl by usilovat o pomstu, ale měl by se snažit svého bratra zachránit. Bůh ochraňuje zájmy lidí, kteří ho milují a bojí se ho, a proto s plnou důvěrou můžeme svěřit svůj případ Pánu, který soudí spravedlivě.

Velmi často se stává, že provinilec sice vyzná svou chybu, ale znovu ji opakuje, až postižený usoudí, že odpouštění už bylo dost. Spasitel nám však jasně říká, jak se máme chovat k bloudícím. Neodmítni ho bezcitně jako nehodného tvé důvěry.

Pokud se tvoji bratři nebo sestry mýlí, máš jim odpustit. Slovo Boží vybízí: „Bude-li toho litovat, odpusť mu. A jestliže proti tobě zhřeší sedmkrát za den a sedmkrát k tobě přijde s prosbou: ‚Je mi to líto,‘ odpustíš mu!“ A nejen sedmkrát, ale sedmdesátkrát sedmkrát – právě tolikrát, kolikrát Bůh odpouští tobě.

Laskavý Otče, řídit se Tvým příkladem v odpouštění není snadné. Děkujeme předem za Tvoji pomoc.

Ze spisů Ellen G. Whiteové vybrala Marcela Bieliková. Knihu Obraz lásky vydalo nakladatelství Advent-Orion.