Eva

Eva byla při stvoření rovna Adamovi. Po boku svého muže byla ve svém rajském domově zcela šťastná. Kdyby zůstali poslušni Boha – v souladu s jeho velkým zákonem lásky – mohli žít věčně ve vzájemném souladu. Hřích však přivodil rozkol a jejich svazek mohl být udržen a soulad zachován jen podřízením jednoho druhému. Muž však příliš často zneužívá takto získanou nadvládu, což ženě ztrpčuje život a činí jej těžkým břemenem.

Podobně jako nepokojné moderní Evy se utěšovala nadějí, že dosáhne vyššího postavení, než jaké jí určil Bůh. Ve snaze povznést se klesla Eva hluboko pod své původní určení. Podobného výsledku dosáhne každý, kdo není ochoten plnit s radostí své životní povinnosti ve shodě s Božím záměrem.

I život naplněný těžkou prací a starostmi, který měl být od té chvíle údělem člověka, mu byl dán v lásce. Po pádu do hříchu je lidský život tvrdou školou, která má brzdit jeho hříšné touhy a vášně a rozvíjet schopnost sebeovládání. Je součástí velkého Božího plánu na povznesení člověka ze zkázy a ponížení, do něhož ho zavedl hřích.

Náš Stvořiteli, velmi často se podobáme naší pramatce Evě. Děkujeme, že to s námi nevzdáváš.

Ze spisů Ellen G. Whiteové vybrala Marcela Bieliková. Knihu Obraz lásky vydalo nakladatelství Advent-Orion.