Výchova v rodině

Bůh Izraelcům přikázal, aby učili své děti Božím požadavkům a aby je seznamovali s tím, jak Bůh jednal s jejich předky. To byla jedna ze zvláštních povinností každého rodiče, kterou nebylo možné přenést na jiného. Nikdo cizí, jen milující srdce otcovo a matčino mělo předávat poučení vlastním dětem. Myšlenka na Boha měla provázet všechny události každodenního života. V izraelských rodinách se mělo často vyprávět o podivuhodných skutcích, kterými Bůh vysvobodil svůj národ, a o zaslíbení budoucího Vykupitele. Do mladých myslí byly vkládány velké pravdy o Boží prozřetelnosti a budoucím životě. Dostávalo se jim poučení, že Boha mají poznávat jak v díle přírody, tak i ve slovech zjevení.

Takto byl vychováván Mojžíš v jeho rodné, chudobné chýši v Gošenu; tak vychovala Samuela věrná Anna; tak byl vychován David v betlémské hornatině i Daniel, než ho zajetí vytrhlo z domova jeho otců. Taková byla také raná Kristova léta v Nazaretě, takové bylo i vychování, jež dostal ve svém dětství Timoteus, který z úst své babičky Lóis a matky Euniké poznával svatá Písma (2Tm 1,5; 3,15).

Nebeský Otče, pomoz každé matce a otci plnit úkol, kterým jsi je pověřil. Prosím, požehnej naše rodiny.

Ze spisů Ellen G. Whiteové vybrala Marcela Bieliková. Knihu Obraz lásky vydalo nakladatelství Advent-Orion.