Héman (věrný)

Héman byl jedním z tisíců Izraelců, kteří patřili do kmene Léviho, a měli tak právo sloužit v chrámu. Byl jedním z hudebníků, které David vybral ke zvláštnímu úkolu, aby „vyhlašovali proroctví při citeře, harfě a při cymbálech“ (1Pa 25,1). Héman měl i jiné dary. Byl také „královým vidoucím“, což znamenalo, že předával a vysvětloval Boží poselství (v. 5). Mimochodem, autor knihy Paralipomenon zmiňuje i to, že Héman měl čtrnáct synů a tři dcery!

O Hémanovi čteme v úvodu Žalmu 88, který v záhlaví nese označení „maskll“ (antifonní píseň) Hémana Ezrachejského. Tento žalm považují někteří za nejmelancholičtější ze všech žalmů. O kom Héman v tomto žalmu zpívá? „Hospodine, Bože, má spáso, ve dne i v noci před tebou úpím; kéž vstoupí moje modlitba k tobě, nakloň ucho k mému bědování!“ (v. 2.3).

Vyjadřuje v něm Héman své vlastní pocity? Nebo myslel na krále Davida a na to, co musel prožívat, když mu bylo úzko? Nevíme. V každém případě tato slova vystihují to, co většina z nás někdy (nebo často) prožívá – když voláme o pomoc nebo když už ani nenacházíme slova, kterými bychom vyjádřili své pocity. Někdy se nám možná chce říci s Hémanem: „… jsem uvězněn, nemám východiska“ (v. 9). Naštěstí to není jediný žalm v našem Žaltáři. Hned následující žalm začíná krásnými slovy: „O Hospodinově milosrdenství chci zpívat věčně…“ (89,1).

Drahý Bože, když zažíváme chvíle zoufalství, dovol nám znovu pocítit Tvou lásku.

Z knihy Reindera Bruinsmy Tváří v tvář. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.