Hadad (jméno semitského boha bouře)

„Hospodin vzbudil Šalomounovi protivníka v Edómci Hadadovi. Byl z edómského královského rodu“ (1Kr 11,14). Jak vysvětlíme slova „Hospodin vzbudil“? Není těžké pochopit, proč se Hadad stal Šalomounovým nepřítelem. Izrael a Edóm proti sobě svedli bitvu. Když boj skončil, Jóab, velitel Davidova vojska, se rozhodl pohřbít mrtvé. Udělal však i něco dalšího. Zůstal se svými vojáky v Edómu šest měsíců, dokud v této zemi „nebyli vyhlazeni všichni mužského pohlaví“ (v. 16). Hadad byl tehdy malý chlapec. S několika dvorními služebníky utekl do Egypta, kde jim faraon udělil azyl. Egyptský vládce byl Hadadovi nakloněn. Dal mu nejen kus pole, ale dovolil mu oženit se s jednou ze svých dcer. Člověk by si myslel, že Hadad byl šťastný, že si zachránil život a získal ženu a bohatství a že bude dál klidně žít v Egyptě. On však přemýšlel o jiných věcech. Chtěl se pomstít. Když David zemřel a na trůn nastoupil Šalomoun, Hadad se rozhodl vrátit do své země a bojovat proti Šalomounovi.

Bůh „vzbudil protivníka“. To znamená: Bůh nezabránil Hadadovi, aby se pomstil Davidovu nástupci. My jako lidé přece nemůžeme určovat, co Bůh měl nebo neměl udělat. Zlé věci, které se dějí kolem nás, jsou obvykle výsledkem našich (mnohdy nesprávných) rozhodnutí. Bůh se stará o to, aby zlo nepřekročilo své meze. Jednoho dne se všechno obrátí v dobré.

Pane, důvěřuji Ti a vím, že ať se konflikty kolem nás týkají čehokoli, Ty máš všechno pod kontrolou.

Z knihy Reindera Bruinsmy Tváří v tvář. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.