Euniké (požehnaná vítězstvím)

Pavel měl s mladým Timoteem velmi blízký vztah. Zpočátku byl Timoteovým učitelem, později se z nich stali zcela rovnocenní partneři v Božím díle. Timoteus si nemohl přát lepšího školitele a lepší vzor. Ale základ toho, čím a kým Timoteus byl, byl položen mnohem dříve. Pavel věděl, jakou výchovu Timoteus dostal. Osobně znal Timoteovu matku Euniké i jeho babičku Lóis. Věděl, že to byly hluboce oddané věřící ženy. Nevíme, jestli ještě žily, když Pavel psal dopis Timoteovi. Víme však, že jejich víra žila dále v jejich synovi a vnukovi. To, že zde nejsou zmíněni otec a dědeček, neznamená, že v Timoteově životě nesehráli žádnou roli nebo že pozitivně neovlivnili jeho duchovní vývoj. Ale ve většině kultur – a tak je tomu dodnes – matka hraje nejvýznamnější roli ve výchově dětí. A často i babička. Ony mají zpravidla rozhodující vliv na rozvoj víry u malých dětí. Stále častěji slyšíme, že rodiče chtějí dát svým dětem ve věcech víry naprostou svobodu. Samozřejmě že každé dítě si bude muset o své víře rozhodnout samo. Ale ten, kdo se narodil v rodině, kde je víra na prvním místě, a kdo má matku jako Euniké – která má „upřímnou víru“ (2Tm 1,5) – se může považovat za velmi požehnaného.

Nebeský Otče, děkuji Ti za všechny matky s „upřímnou vírou“.

Z knihy Reindera Bruinsmy Tváří v tvář. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.