Asaf (ten, co shromažďuje)

Jméno Asaf nacházíme v úvodu řady žalmů (50.83-93). Možná byl i autorem těchto žalmů nebo byl zodpovědný za jejich zhudebnění. Čteme, že to byl člověk s hudebním nadáním a hrál minimálně na cimbál.

Hudba byla mimořádně důležitou součástí bohoslužby ve svatyni a (později) v chrámu. Podílelo se na ní velké množství zpěváků a hudebníků. V průběhu staletí byly písně a hudba neodmyslitelnou součástí křesťanské bohoslužby a je tomu tak dodnes. Hudba a písně nám úžasným způsobem pomáhají vyjádřit pocity a otevřít se působení Božího Ducha.

Mnozí říkají, že když jdou na bohoslužbu, chtějí slyšet především podnětné kázání. To je v pořádku. Je však dobré si uvědomit, že kázání nebylo původně součástí bohoslužby ve svatyni. V Asafově době uctívat znamenalo přinášet oběti, účastnit se náboženských slavností a radovat se v doprovodu hudby.

Podobně jako kdysi, i ve 21. století církev potřebuje dobré textaře, kteří dokážou napsat nádherné texty. Ti, kdo pomáhají tvořit dobrou hudbu nebo patří mezi zpěváky, plní v bohoslužbě stejně důležitou roli jako ten, kdo čte Písmo nebo káže!

Pane, dej mi dobrý sluch pro hudbu a písně, které slaví Tvé jméno.

Z knihy Reindera Bruinsmy Tváří v tvář. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.