Anna (laskavost)

V biblických dobách nebyl prorocký úřad výhradně záležitostí mužů. Anna je jednou z novozákonních prorokyň, které jsou zmíněny jménem. Musela to být pozoruhodná žena, která odmítla odejít do důchodu, přestože důchodového věku dávno dosáhla. Po svatbě (možná už ve věku 15 let) žila se svým mužem sedm let „a pak byla vdovou až do svého osmdesátého čtvrtého roku“ (L 2,37). Navzdory svému věku denně navštěvovala chrám a většinu času trávila půstem a modlitbami. To vysvětluje, proč byla u toho, když Josef a Marie podle židovských očistných obřadů přinesli do chrámu své čtyřicetidenní dítě.

Díky svému prorockému daru Anna viděla víc než nějakého muže a ženu s dítětem, jaké pravděpodobně vídala denně v chrámu. Jedinečnost této události potvrzovalo i to, že slyšela, co řekl Marii Simeon, „spravedlivý a zbožný“ muž (v. 25). Anna „chválila Boha a mluvila o tom dítěti všem, kteří očekávali vykoupení Jeruzaléma“ (v. 38).

Bez ohledu na věk všichni máme denně příležitost chválit Boha a mluvit o „dítěti“, které se narodilo před dvaceti stoletími jako náš Spasitel.

Pane, ukaž mi příležitosti, které se dnes naskytnou, abych mluvil o Tobě a o tom, že jednou odstraníš všechno zlo.

Z knihy Reindera Bruinsmy Tváří v tvář. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.