Může být i hodně zle

Krátce před svým zajetím a ukřižováním dává Ježíš svým žákům a následovníkům poslední důležité informace. Hovoří i o tom, co by křesťany nemělo zaskočit.

V jednom z předchozích kázání řekl: „Kdo miluje otce a matku více nežli mne, není mne hoden“ (Mt 10,37). Tato jeho slova jsou často vykládána tak, že jeho učení rozbíjí rodiny. Jenže to není pravda. Křesťanství se vždy snaží dávat rodiny dohromady. Proto vede k odpuštění a smíření. Apoštol Pavel radí: „Má-li někdo z bratří ženu nevěřící a ona je ochotna s ním zůstat, ať ji neopouští. A má-li žena muže nevěřícího a on je ochoten s ní zůstat, ať ho neopouští“ (1K 7,12.13).

Víra nerozbíjí rodinu. Proto křesťan nemá být tím, kdo opouští rodinu. Vždy se má snažit hledat takové řešení, které je přijatelné pro obě strany. Bible věřící vybízí: „Usilujte o pokoj se všemi a o svatost, bez níž nikdo nespatří Pána“ (Žd 12,14). Přesto se čas od času stává, že se křesťanovi rozpadne rodina. Ježíš nás na to upozorňuje a současně každého, kdo to prožije, ujišťuje, že ho v tom Bůh nenechá samotného.

Ano, to, před čím varuje Ježíš, je smutné. I takové situace mohou v životě křesťana nastat. Znám lidi, kterých se jejich rodina zřekla, když se přiznali ke své víře. Není to pro ně snadné. Ježíš jim ale slibuje, že když vydrží, získají mnohem více, než kolik kvůli nenávisti svých příbuzných ztratili.

Z knihy Vlastimila Fürsta Ze stínu smrti na cestu pokoje. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.