Jak mnoho mohou změny stravování a životosprávy změnit nemocnost a úmrtnost?

To nejlépe ukazuje naprostou neporovnatelnost ohromného vlivu základních složek stravy na straně jedné a různých jedovatých příměsí nebo málo důležitých složek stravy na straně druhé.

K těmto závěrům jsem došel na základě konkrétních pozorování. Těch konkrétních pozorování jsou ovšem stovky a tisíce a nemohu je proto zde uvádět. Plné zhodnocení příslušných podkladů lze dosáhnout pouze matematicko-statistickými metodami. I těmito složitými metodami a s použitím rozsáhlých souborů údajů však docházíme zhruba ke stejným výsledkům, jaké ukazují prosté grafy, které nám uvádějí např. to, že snížíme-li spotřebu živočišných potravin, živočišných bílkovin zhruba na desetinu, tak zhruba na desetinu také klesne úmrtnost na koronární nemoc srdeční či na nemoci způsobené aterosklerózou vůbec.

Každé konkrétní pozorování nám totiž ukazuje nejen to, co je lepší, ale také o kolik je to lepší. Pokud někdo není schopen udávat, o kolik určitá změna stravy zlepší zdravotní stav, tak se zřejmě neopírá o konkrétní šetření (a potom jsou jeho argumenty nejspíše bezcenné) anebo není schopen toto konkrétní šetření matematickými metodami zpracovat a propočíst, jak velké bude zlepšení či zhoršení zdraví. Říkám to proto, že jsem se setkal s názorem, že prý tvrzení uvádějící konkrétní čísla o tom, k jak velkému zlepšení stravy může dojít, jsou těžko uvěřitelná. Ono je tomu právě naopak.

Tomáš Husák, matematik a biolog, přední evropský odborník na zdravou výživu