Fakta o plýtvání potravinami

Zároveň 795 milionů lidí na celém světě trpí hladem a podvýživou. Kdyby se plýtvání potravinami podařilo snížit o čtvrtinu, měli bychom dost jídla pro nasycení všech lidí na planetě.

Problém plýtvání jídlem se týká zejména zemí globálního Severu. Zatímco v ekonomicky méně rozvinutých státech dochází k potravinovým ztrátám vinou nedostatečné infrastruktury pro přepravu a skladování jídla, v bohatých zemích jsou na vině zejména obchodníci a spotřebitelé, kteří mají na svědomí 30, respektive 40 % případů znehodnocení potravin.

Průměrný obyvatel Evropy a Severní Ameriky vyhodí ročně kolem sta kilogramů potravin. V subsaharské Africe, jižní a jihovýchodní Asii se toto číslo pohybuje do deseti kilogramů. V Česku vyhodíme ročně přes 700 tisíc tun jídla, tedy kolem 70 kilogramů na osobu.

Při výrobě následně vyhozeného jídla vypustíme každý rok na celém světě do vzduchu 3,3 gigatun oxidu uhličitého, což je více než emise většiny států (kromě USA a Číny). Vypěstování těchto potravin zároveň zabírá plochu 1,4 miliardy hektarů, tedy bezmála třetinu zemědělské půdy, a spotřebovává 250 kubických kilometrů vody – trojnásobek objemu Ženevského jezera. Tržní cena potravin, které se každý rok na celém světě vyhodí, se odhaduje na 750 miliard dolarů, což je stejně jako roční HDP Švýcarska.

Jedním z pionýrů v boji proti plýtvání jídlem je Francie – podle zákona schváleného letos v květnu musí tamní supermarkety neprodané poživatelné potraviny darovat charitativním organizacím.

Evropská komise, FAO