Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Domníváte se, že rozvoj tzv. funkčních potravin je módní záležitost komerčního charakteru anebo má tento směr perspektivu?

Přidávání vitamínů či minerálů do produktů je běžnou praxí potravinářského průmyslu. Těstoviny či chléb „fortifikují“ přídavkem vitamínů B1 či B2, do soli se přidává jód (v těch oblastech, kde je ho v půdě a v rostlinách málo, do některých potravin se přidává betakarotén (a jiné antioxidanty) i další látky, které mohou mít pro zdraví prospěšné účinky.
Rubrika: Mýty a omyly
|
Typ článku: Poradna výživy

Odstraníme-li ale v průběhu rafinace z obilovin většinu obsahu vitamínů a minerálů a pak tam něco málo vpravíme zpět, ve zcela nepůvodních poměrech a dle vlastního uvážení, jedná se o velmi problematický zásah do optimálního složení potraviny.

Z vědeckých studií vyplývá, že mezi minerály a vitamíny existují četné, někdy i velmi složité a vícenásobné interakce. Např. (již výše zmíněný) vitamín C souvisí se železem: Budeme-li každý den užívat velké dávky tohoto vitamínu, naše tělo zvýší své vstřebávání železa, což může časem způsobit určité zdravotní problémy. Interakce mezi jinými živinami mohou vyústit naopak ve snížení příjmu nějaké látky.

Nikdo by tedy neměl užívat velké dávky jakéhokoliv vitamínu či minerálu bez pečlivého zvážení možných pro a proti. A to ani v podobě multivitamínových a minerálových doplňků ani prostřednictvím tzv. funkčních potravin. Výsledkem nemusí být jen ztráta peněz z naší peněženky.

Robert Žižka, šéfredaktor časopisu Prameny zdraví

Počet přečtení: 2573
Datum: 2. 6. 2010