Dechová cvičení příznivě ovlivňují duševní činnost | Prameny zdraví

Dechová cvičení příznivě ovlivňují duševní činnost

Činnost svalů vyžaduje zvýšený přísun kyslíku. Maximální tělesný výkon proto provází hluboké dýchání. Většina lidí však neví, že hluboké dýchání má zvlášť pozitivní účinek na duševní činnost. Lékař vám může vyšetřit tzv. kyslíkovou saturaci. Sondu umístí na prst nebo ušní boltec a změří množství kyslíku v krvi.

Dechová cvičení příznivě ovlivňují duševní činnost

Rubrika: Přírodní léčba | Typ článku: Poradna pro duševní zdraví

Je-li nasycení krve kyslíkem menší než 95 %, schopnost vykonávat složité duševní úkoly se prudce snižuje. Sedí-li někdo ve školní lavici, v kostele nebo dokonce na pohovce či křesle před televizí, nasycení krve kyslíkem často klesá pod 95 %, a to i u lidí se zdravými plícemi. Způsobuje to povrchní dýchání vyvolané nesprávným držením těla.

Výzkum dokázal, že nízká hladina kyslíku nepříznivě ovlivňuje náladu a má i další negativní důsledky.

Jiná studie zkoumala hladinu kyslíku v krvi pacientů s nemocemi srdce a u zdravých lidí během spontánního dýchání a v době kontrolovaného dýchání, aby zjistila účinek rychlosti dýchání na saturaci kyslíku v tepnách. Regulované dýchání rychlostí tři až patnáct dechů za minutu zvýšilo hladinu kyslíku v krvi, avšak ideální hladina nastala až při hlubokém dýchání rychlostí tři až šest dechů za minutu. Má-li být dýchání rychlostí tři až šest dechů za minutu dostačující, musí být velmi hluboké.

Pokud se dýchání rychlostí tři dechy za minutu při běžné denní činnosti zdálo být nemožné, vedoucí výzkumného týmu doktor Bernardi žádal účastníky, aby hodinu denně dýchali pomalu a zhluboka rychlostí šest dechů za minutu. To zlepšilo hladinu kyslíku v krvi nejen po dobu samého dechového cvičení, ale i po celý den. Dostavil se také příjemný vedlejší účinek v podobě lepší snášenlivosti tělesného cvičení u pacientů s nemocným srdcem, což podpořilo ostatní formy léčby.

Je zajímavé, že hodnotu a význam hlubokého dýchání si už před více než sto lety uvědomila Ellen Whiteová, která napsala: „Ten, kdo sedí nebo stojí vzpřímeně, pravděpodobně dýchá mnohem lépe než druzí. Učitel by měl svým žákům vysvětlit význam hlubokého dýchání. Ukažte jim, jak zdravá činnost dýchacích orgánů pomocí krevního oběhu posiluje celé tělo. Povzbuzuje chuť k jídlu, podporuje trávení a navozuje zdravý spánek, čímž se nejen osvěžuje tělo, ale i zklidňuje mysl. Při vysvětlování významu hlubokého dýchání je třeba ho také procvičit. Ukažte jim cviky, které ho podporují, a dbejte na to, aby se pro ně stalo návykem.“

Správné držení těla je nezbytné zejména u lidí, kteří trpí depresí anebo nezvládají stres. Své pacienty povzbuzuji, aby při tělesném cvičení využívali techniku hlubokého dýchání. Kromě toho pokaždé, když si uvědomí, že dýchají, mají dýchat zhluboka rychlostí šest dechů za minutu. Pro udržení tempa potřebuje člověk zpočátku hodinky, aby se nadechl každých deset vteřin, avšak po určité době získá praxi a zvládne to i bez nich. Hluboké dýchání doporučuji i při léčbě pomocí zdravého životního stylu – konkrétně při „terapii klasickou hudbou“.

Ukázka z knihy dr. Neila Nedleyho „Život bez deprese“, kterou lze objednat na adrese www.a-o.cz.

Počet přečtení: 4 473 Datum: 19. 9. 2009