Čtení myšlenek | Prameny zdraví

Čtení myšlenek

Správně odhadovat záměry druhých lidí je užitečná sociální dovednost. Když dokážeme intuitivně vycítit myšlenky druhých, můžeme toho využít k budování hlubších vztahů, kvalifikovanějšímu rozhodování a přesnějšímu hodnocení lidí i událostí. Současně je dobré, abychom si byli vědomi některých úskalí.

Čtení myšlenek

Rubrika: Lidé a vztahy | Typ článku: Články

Většina z nás se totiž domnívá, že dokáže odhadovat myšlenky druhých přesněji, než tomu ve skutečnosti je. Tak si například lidé myslí, že snadno odhalí lháře, avšak experimenty naznačují pravý opak. Dokonce i profesionálové, jako jsou policisté nebo soudci, dokážou lež identifikovat spíše náhodně.

I když většina z nás není ve čtení myšlenek příliš úspěšná, jsme přesvědčeni o opaku. Je totiž velmi snadné uvěřit tomu, co si myslím, že se honí druhému v hlavě, a současně nepohodlné ověřovat, zda se tato domněnka zakládá na skutečnosti.

Kdybychom disponovali opravdovou schopností číst myšlenky druhých, ztratil by život mnoho ze svého kouzla a překvapivosti. Navíc bychom narušovali soukromý prostor druhého člověka, což by nebylo eticky správné.

Přesnost čtení myšlenek

William Ickes je profesorem psychologie na Texaské univerzitě a současně autorem knihy Čtení myšlenek v běžném životě: Jak pochopit, co si druzí myslí a co cítí (Everyday Mind Reading: Understanding What Other People Think and Feel). Celých patnáct let se zabýval studiem schopnosti číst myšlenky. Se svými kolegy vytvořili postup měření přesnosti odhadování, na co druzí lidé myslí.

Ickes pořizoval videozáznam dvojic lidí, kteří vedli spontánní neřízený rozhovor. Poté záznam oběma přehrál a každého z nich požádal, aby identifikoval na konkrétních místech své pocity a myšlenky, stejně jako pocity a myšlenky partnera. Díky srovnání obou odpovědí mohl určit, jak moc byl zkoumaný subjekt schopen vcítit se do svého protějšku. Pokud se odhad i skutečný pocit shodovaly, byly evaluátory ohodnoceny jako „víceméně stejné“. Pokud se odhad realitě pouze blížil, byl ohodnocen jako „podobný, ale ne shodný“. Poslední kategorii tvořily tipy nepřesné, a tudíž označené jako „úplně odlišné“.

Každý záznam hodnotili tři až čtyři odborníci a většinou se shodli v 9 z 10 případů. Celkové skóre přesnosti čtení myšlenek následně vyhodnotil počítačový program.

Výsledkem bylo zjištění, že schopnost odhadovat myšlenky přátel, partnerů i cizích lidí je vcelku dobrá, což neznamená, že se ve značném množství případů průměrný člověk výrazně nemýlí. Ukázalo se také, že muži a ženy jsou v této schopnosti stejně dobří – navzdory vyhlášené „ženské intuici“.

Další výsledky Ickesova bádání ukázaly, že:

  • V kontaktu s cizím člověkem dokážeme přesně určit pouze čtvrtinu toho, co si myslí.
  • Přesnost odhadu se dramaticky zvyšuje u blízkých vztahů, kde jsou lidé schopni odhadnout až čtyři pětiny případů.
  • Někteří lidé jsou ve „čtení myšlenek“ lepší, nicméně téměř všichni tuto svou schopnost přeceňují – dobrá zpětná vazba proto může být nástrojem zlepšení této schopnosti.
  • Dokonce i lidé, kteří jsou v sociálním čtení myšlenek dobří, se dostávají do situací, kdy se i v případě svého partnera úplně mýlí.

V zásadě jsou tyto poznatky v souladu s předpoklady kognitivně behaviorální terapie, jež se domnívá, že čtení myšlenek patří mezi kognitivní chyby, které mohou být příčinou mnoha problémů.

Je velmi důležité umět rozlišit mezi tím, co víme, a tím, co se pouze domníváme. Čtení myšlenek je zlozvyk, který tomuto rozlišování brání. A jeho nebezpečí spočívá také v tom, že si ho často nejsme vědomi.

Z knihy Neila Nedleyho Ztracené umění myslet. Vydal Advent-Orion.

Počet přečtení: 446 Datum: 23. 5. 2022