Co potřebují ženy vědět o mužích | Prameny zdraví

Co potřebují ženy vědět o mužích

Mnohokrát jsem se ptala žen, které přišly na můj seminář, co je sem přivedlo. Chtěla jsem se dozvědět, co od toho očekávají a pak jim i poskytnout co nejlepší informace. Ukázalo se, že nejčastějším přáním žen bylo lépe porozumět mužům.

Co potřebují ženy vědět o mužích

Rubrika: Lidé a vztahy | Typ článku: Články

Přestože každý muž je jiný, mohou následující řádky ženám pomoci pochopit skutečnost, že jejich manžel je vlastně "normální", třebaže i on má, viděno očima ženy, určité zvláštní sklony.

Mužská identita
Jako se každá buňka v těle ženy geneticky liší od mužské, tak i muž se každou částečkou své bytosti liší od ženy. Je prostě jiný. Je hrdý na to, že je muž a na všechno, čím se od ženy odlišuje. A pokud zjistí, že se mu v jeho mužských kvalitách něčeho nedostává, všemožně se snaží svůj "hendikep" zastírat jak před světem, tak před svou ženou. Někteří muži se o to pokusí tím, že se budou snažit "vládnout železnou pěstí", jiní to maskují sarkasmem, ironickým humorem, hrubými řečmi, vysoce racionálními a logickými argumenty nebó vyčítáním. Možná, že ani jeho nejbližší nebudou schopní proniknout hradbami, které kolem sebe postavil.

Reagoval někdy prudce váš manžel na některou z vašich poznámek? Nebo se stalo, že se stáhl a přestal s vámi mluvit? Možná vám to připadalo zvláštní a kladla jste si otázku "Co jsem zase provedla?" Zřejmě jste se nevědomky dotkla jeho citlivého místa.

Nestává se příliš často, že by žena svému muži hrubě a urážlivě spílala jen proto; aby mu ublížila. Spíš naprosto nevinně a bez zlého úmyslu jen tak utrousí: "To si říkáš chlap?" "Tos tomu dal!" "Nejsi schopen se o to postarat?" "Ty holohlavý náfuko!" -To všechno jsou pro muže ponižující úšklebky, díky kterým se pak své ženě vzdaluje.

Znám ženu, která téměř zničila svému muži kariéru tím, že si z něj neustále dělala legraci. Začal jako obchodník s výrobkem, který se mu líbil a pro který se nadchl. A když pak přišel večer domů, očekával trochu povzbuzení. Jenomže nebylo dne, aby ho žena hned ve dveřích nepřivítala nějakou jízlivou poznámkou: "Á, tak copak nám dnes přinesl náš malý génius? Neseš nějakou provizi, nebo jenom pokyny ze školení? Předpokládám, že víš, že příští týden máme platit nájem?" Tak to šlo léta - a on navzdory jejím neustálým úšklebkům pokračoval a měl úspěch.

Dnes je výkonným ředitelem známého celonárodního koncernu. A jeho žena? Rozvedl se s ní a vzal si jinou, která mu poskytla podporu, jaké se od své první ženy nikdy nedočkal. Ta vlastně dodnes nepochopila, proč svého muže ztratila. "Po všech těch letech sebezapírání a všelijakých nesnází," bědovala před svými přáteli, "mě Jiří opustil kvůli mladší ženě. Už nepotřeboval,. abych mu dělala otroka. Takový je!" Zřejmě nepochopila, že každý muž touží po osobním a intimním vztahu. Nechce se stále jen kontrolovat. Chce se cítit svobodně. Volně a bez obav chce vyjadřovat svoje pocity. Sní o důvěrnosti a je hořce zklamán, když jí nedosáhne. Chce se svěřovat se svými vnitrními tajemstvími a myšlenkami, které by nesdílel s nikým jiným.

Potřeba "úniku" a rozptýlení
Když muž okusí pocit naplnění a radosti, přeje si někdy uniknout z dosahu manželského vztahu - laškuje se servírkami, zve kamarády, pořádá oslavy, nebo spřádá velké profesní plány. Nechce zpochybňovat nebo zlehčovat význam manželského svazku. Svým chováním se jen, obrazně řečeno, "bije pěstmi do prsou" a dává najevo, jaký je "borec". Samozřejmě, všichni muži se nechovají stejně, každý má jiný temperament, jinou povahu. V podstatě ale všichni chtějí dát svému okolí najevo: "Jen se na mě podívej! Tak co, nemyslíš, že jsem borec?"

ro ženu mají romantické chvíle strávené s mužem nesmírný význam. Znovu a znovu vzpomínají na šťastné okamžiky a znovu je prožívají. Když pak jsou svědky pro ně nepochopitelného chování muže, který si znovu a znovu potřebuje svoje mužství dokazovat, vyvolává to v nich rozpaky a nejistotu.

S potřebou tu a tam "se vymanit" úzce souvisí mužská potřeba kamarádství a zájmů mimo domov. Takové snahy z něho obvykle dělají lepšího manžela, upevňují jeho sebevědomí a pocit jedinečnosti. Pomáhají mu rozbít jednotvárnost, poskytují mu prostor pro to, aby přestal být zakřiknutý a nespokojený.

Žena by měla svému manželovi dovolit věnovat se jeho mužským zájmům a koníčkům a nemanipulovat jej k pocitu viny. Jsou ženy, které kvůli koníčkům svádí se svými muži tuhý boj. Jakmile zvítězí, pak vlastně prohrávají, protože muž začne obvykle toužit po úniku.

Mužské cíle
Někdy ženy chybují v tom, že nemají pochopení pro priority mužů. Má-li být muž úspěšný, musí někdy dát přednost své práci před manželským vztahem. Muž je dnes pod neustálým tlakem. V důsledku toho se u mužů vyskytuje dvojnásobné množství smrtelných nehod, sebevražd a psychických zhroucení než u žen. Ženy jen zřídka chápou, jak těžké břemeno leží na bedrech muže, když chce vydělat na živobytí, uspět v zaměstnání a udržet krok s okolním světem. Muži však o tom mluví jen málokdy - nechtějí své milované znepokojovat.

Muži mají také vrozenou touhu dosáhnout dobrého postavení. Ženy se často mylně domnívají, že jejich manžel pracuje těžce jen proto, aby vydělal peníze. V mnoha případech to není pravda. Pro mnoho mužů znamená úspěch v konkurenci splnění základních mužských potřeb. Úspěšný muž také daleko více vnímá potřeby své ženy, je šťastnější a romantičtější.

Některé ženy nechtějí dovolit, aby jejich muž investoval, věnoval se obchodu, měnil zaměstnání nebo se stěhoval. Jeden ženský časopis uveřejnil rozhovory s manželkami slavných mužů. Cílem bylo zjistit, jak se podílejí na úspěchu svých manželů.

Elizabeth Fulbrightová, manželka jednoho ze senátorů, vyjádřila mínění mnoha žen, když řekla: "Když muž není šťastný ve své práci, nemůže být šťastná ani jeho žena. Jestliže to pochopíte, bude pro vás mnohem snazší provázet ho v jeho kariéře, dokonce i tehdy, když riskuje."

Například senátor George McGovern změnil před svým vstupem do politiky zaměstnání dvakrát. "Když odcházel poprvé, zdálo se, že všechno je proti němu," říká jeho manželka Eleanor. "Všichni mu to rozmlouvali, ale on přece vyhrál. Jsem moc ráda, že jsem mu tehdy neřekla 'ne'."

Buď milá, aby přišel domů zas
"Být milá, aby manžel přišel domů zas, je to nejlepší, co může žena udělat," tvrdí manželská poradkyně Dr. Anna Danielsová. To dokládá i zkušenost jedné ženy, se kterou se ve své praxi setkala: "Někdy je to tak, že prostě musím věci odložit," vysvětlovala tato žena. "Ale vždycky se snažím vyšetřit čas, abych si mohla dát sprchu a rychle si obléct něco hezkého, ještě než přijde manžel z práce domů. Vím, že moje nálada je důležitější než cokoli jiného." Je to dobrá rada. Na ženu, která chodí doma upravená, se bude muž určitě těšit.

Většina mužů má ráda klid, když se vrátí večer po celodenní práci domů. Pokud jsou děti malé, není snadné klid zajistit, ale mohou už být třeba umyté, také ve svém pokojíku mají mít uklizeno. Když se pak manžel objeví ve dveřích, nepotřebuje hned vědět, co se dětem podařilo rozbít a jaká mimořádná vydání vás zase čekají. Problémy bude manžel řešit s větším přehledem, když mu dopřejete malý odpočinek. A pokud zjistíte, že měl zvlášť špatný den, v rámci možností odložte nepříjemnosti na jindy.

Jeho útočiště
Aby mohl muž dát znovu do pořádku svoji rozháranou duši, potřebuje k tomu svůj ráj, svoje útočiště. Nezáleží tolik na tom, jestli v tom ráji bude naleštěný nábytek a čistě vymalováno. Nejdůležitější je, jakou atmosféru a teplo nabízí. Manželka ví, že příjemné barvy, osvětlení a nábytek může mít podíl na uklidnění nervózního muže. Také příjemná hudba dokáže zmírnit napětí a zahnat strach a nudu.

Zmalomyslnělý manžel
Nutnost vydělat na živobytí dohání muže ke stresu. Někdy je pak nesnadné s ním vůbec žít. Je náladový, prožívá deprese, často ho přepadne malomyslnost. Tehdy by to měla být právě jeho manželka, kdo mu poskytne morální podporu; jenomže většina žen neví, jak na to. Já jsem to také nevěděla. Kdykoli přišel Harry domů zničený a začal hovořit o svých problémech, pečlivě jsem mu naslouchala, ale jakmile skončil, vychrlila jsem na něj svá řešení! Cítila jsem dokonce rozpaky a zlobila jsem se, když moje návrhy s nadšením nepřijímal.

Nebyla jsem schopná si uvědomit, že v okamžiku, kdy muž má problém, nepotřebuje znát odpověď na každou svoji otázku, ale potřebuje mít vedle sebe někoho, kdo mu naslouchá a rozumí. Touží po někom, komu se může bez obav a naprosto otevřít, kdo mu bude umět pozorně naslouchat a dokáže se plně vžít do jeho situace. Manželčiny rady a řešení muž poslouchá nerad, cítí se nepříjemně, jako naprosto neschopný člověk, a má pocit zbytečnosti.

Pokud má váš muž problém a chce o něm s vámi mluvit, zahrňte ho vřelostí a něhou. Nasloucháním a porozuměním mu dejte najevo svůj zájem. Pokud s vámi nebude chtít o svých trampotách mluvit, nenuťte jej. Dejte mu čas, aby se se svým problémem vypořádal a podpořte jej svým uznáním, oceněním, souhlasem a důvěrou v jeho schopnosti.

"Kdybys mi přestala věřit, byl by se mnou konec," řekl jeden muž své ženě. "Ale když mi věříš," dodal, "dokážu zbořit svět." Důvěřovat svému muži je častokrát jednodušší než dát svoji důvěru najevo. Ale muž si více než cokoli jiného přeje mít ženu, která mu rozumí. Žena nemusí být dopodrobna obeznámena s problémem, ale měla by umět citlivě vnímat jeho momentální starosti. Žena, která dokáže skutečně naslouchat a vcítit se do problémů svého muže, sdílet s ním jeho starosti a úspěchy a podporovat jeho sebedůvěru, pronikne také hluboko do jeho duše.

Snažte se porozumět
František z Assisi se modlil: ,;Pane, dej, abych spíše chtěl pochopit, než si přál být chápán." Takto bychom i v manželství mohli předejít mnoha nedorozuměním. Jestliže si však jeden z partnerů začne myslet, že u druhého stěží najde pochopení, pak se bude cítit osamělý a zbytečný, možná i zahořkne.

Známý křesťanský psychiatr Paul Tournier je bezvýhradně přesvědčen o nutnosti vzájemného pochopení a porozumění mezi manželi. Podle něj by muž a žena měli plně proniknout jeden druhému do duše, plně se soustředit na poznávání jeden druhého, zjistit, jak ten druhý "funguje", co má a nemá rád, čeho se bojí, co mu dělá starosti, o čem sní, čemu věří a proč se cítí tak, jak se cítí. Takový zájem jeden o druhého vede manželský pár k osobní zkušenosti, že manželství stojí za to.

Správné naslouchání není ani tolik naslouchání těm druhým, jako naslouchání sobě samým. A správně vidět znamená hlavně umět vidět sám sebe.

Nejsou schopni porozumět druhému ti, kteří neslyší sami sebe. A jsou slepí k životu druhých ti, kteří neznají sami sebe. Dobrý posluchač tě slyší, i když nic neříkáš.
Manželka k manželovi zabranému do novin:
"Nemusíš pořád říkat: hm, hm. Už deset minut nic neříkám."

Jen velmi zřídka mluvíme o tomtéž…
"Drahoušku," povídá manželka. "Stydím se za to, jak žijeme. Otec za nás platí nájem, bratr posílá jídlo a peníze na oblečení, strýc nám platí vodu a elektřinu a naší přátelé nám dávají lístky do divadla. Nestěžuji si, to ne, ale přece jen si myslím, že máme na víc."
"Já si to myslím taky," povídá manžel. "Už jsem o tom sám uvažoval. Ty máš bratra a dva strýce, kteří nám ještě neposlali ani korunu!"

Jeden farmář se rozhodl, že je čas na ženění, a tak osedlal osla a vydal se do města najít si manželku. Po nějaké době potkal ženu, o které si myslel, že mu bude dobrou manželkou, a tak se vzali.
Po obřadu nasedli oba dva na osla a vydali se na farmu. Po nějaké chvíli se osel zastavil a nechtěl jít dál. Farmář sesedl a prutem přinutil osla pokračovat v cestě.
"To je poprvé," nechal se slyšet farmář.
Po několika mílích se osel opět zastavil a znovu farmář sesedl a tloukl ho, dokud si nedal říct. "To je podruhé," ozval se farmář.
O pár mil dál se osel zastavil potřetí. Tentokrát musela sesednout i farmářova žena. Farmář vytáhl pistoli a na místě ranou do hlavy osla zastřelil.
"Ty surovče!" křičela žena. "Bylo to vytrvalé zvíře, které mohlo být platné na farmě a tys ho v záchvatu zlosti zabil. Kdybych věděla, že jsi takový hrubec, nikdy bych si tě nevzala…" a v podobném duchu pokračovala dobrých deset minut.
Farmář čekal, až jí dojde dech. Potom řekl: "To máme poprvé."
Povídá se, že od té doby spolu spokojeně žili.

Nancy van Pelt: Harmonické manželství

Počet přečtení: 6 362 Datum: 1. 1. 1970